Jako nadšenou běžkyni ji trápily bolesti kolen. Když pak poprvé obula barefootové boty, které jsou navržené tak, aby co nejvíce napodobovaly chůzi naboso, zdravotní trable skoro jako zázrakem zmizely. Psal se rok 2015 a Andree Součkové bylo jasné, že s těmihle botami musí vymyslet víc než je jen obouvat. Ještě při studiích rozběhla projekt Naboso, ze kterého se během let stala nejznámější značka v barefootovém světě. Jenže nakonec neustála rychlý růst a padla. Řeší se dluhy i její záchrana.

Vlny v barefootové komunitě vyvolala nedávná zpráva o tom, že společnost Premium Barefoot Jana Chalupného odkoupila značku a e-shop Naboso.cz a zároveň do ní jako investor vstoupil Ruslan Skopal, spoluzakladatel společnosti Trenýrkárna.cz. Ukázalo se totiž, že jde o záchranný manévr, jelikož původní společnosti Naboso Andrey Součkové se nakupily závazky, které už nebyla schopna splácet.

Informace o tom, že dodavatelé obuvi nemají za své zboží zaplaceno, probublávala v odborných komunitách delší dobu. Po zprávě o převzetí značky a e-shopu Naboso novými majiteli se někteří dodavatelé ozvali také redakci CzechCrunche. Aktuální informace o finanční kondici firmy, která předloni při obratu přes 120 milionů korun vydělala přes čtyři miliony, nejsou známé. Podle informací CzechCrunche by ale závazky původní firmy Naboso měly šplhat do desítek milionů korun.

Termín „původní firma Naboso“ je klíčový. V rámci snahy o vypořádání závazků se totiž Andrea Součková rozhodla zpeněžit vybraná aktiva, a tak již nyní značku i e-shop Naboso provozuje zmíněná společnost Premium Barefoot Jana Chalupného a Ruslana Skopala. Závazky zůstaly v původní společnosti Andrey Součkové, která se v rámci majetkových změn přejmenovala na Resouk SPV I s.r.o.

„V posledních letech firma velmi rychle rostla a zpětně vím, že jsem celou situaci manažersky nezvládla tak, jak bych si představovala. Aktuálně prodávám svůj osobní majetek, aby se podařilo vypořádat co nejvíce závazků,“ uvedla pro CzechCrunch Součková. Celé její vyjádření si můžete přečíst níže, kde přinášíme rozhovor s Ruslanem Skopalem, který celou situaci mapuje. A několika svými komentáři do něj vstupuje také Jan Chalupný, který do konce loňského roku působil jako finanční ředitel i v původním Naboso.

Co se aktuálně děje kolem značky Naboso?
Ruslan Skopal: Popíšu to více zeširoka. Loni v létě jsem skončil v Trenýrkárna.cz a s Danielem Višňákem jsme spustili projekt Eshop Booster 2.0, který do té doby dělal Dan sám. Pomáháme v něm e-shopům řídit firmy efektivněji a ziskověji. Jeden z našich klientů bylo i původní Naboso, kde jsme jim primárně pomáhali pochopit komplexitu finančního řízení.

Oni nějak fungovali, ale když jsme se podívali podrobně na cash flow a další metriky, tak jsme přišli na to, že peníze, se kterými počítají, reálně nemají a že jim ve výsledku jejich byznys ekonomicky zřejmě přestane vycházet.

To jste tehdy řešili přímo s majitelkou Naboso Andreou Součkovou?
Ruslan Skopal: Primárně jsme dávali dohromady finanční ukazatele, analytiku, data, cash flow, plán nákupu, marketingový plán nebo budget s jejím manželem Jiřím Součkem a Janem Chalupným, kteří působili jako CEO a CFO. Ti si zároveň před pár lety založili vlastní firmu Premium Barefoot na distribuci německé barefootové značky Groundies a výrobu dalších privátních značek, které vedle dalších stovek firem dodávali i do původního Naboso.

Premium Barefoot loni utržilo necelých 90 milionů korun, samotné Naboso se podílelo jako odběratel na zhruba patnácti procentech této částky. Když jsem viděl, jak spolu fungují, tak jsem se ptal, proč to celé nepropojí a nedělají vše dohromady, protože se jejich byznysy vzájemně doplňují. A tehdy jsem tak nějak pochopil, že Andrea jako původní majitelka Naboso a Honza jako finanční ředitel mají na věc zřejmě odlišný pohled.

Jak tedy vaše spolupráce probíhala?
Ruslan Skopal: S Jiřím Součkem a Janem Chalupným jsme nastavili mimo jiné zmíněné finanční řízení, aby měli firmu více pod kontrolou, a tím naše několikaměsíční spolupráce skončila. Jak věc chápu já, tak Honza s Andreou se pak na dalším společném fungování opravdu neshodli, načež Honza z firmy na konci roku 2025 odešel. V lednu se mi ozval, že chce pomoct ve firmě Premium Barefoot s tím, že umí boty vyrábět a distribuovat je, ale neumí je tak dobře prodávat koncovým zákazníkům.

V byznys modelech, kdy výrobce prodává své zboží přímo konečnému spotřebiteli bez prostředníků (D2C), vidím obrovský potenciál. Je to vidět například na projektech Vuch nebo GymBeam. A jelikož jsem v Premium Barefoot viděl analogie modelu Trenýrkárny, zalíbilo se mi to a domluvili jsme se, že do firmy vstoupím jako investor a pomohu s prodejem koncovým zákazníkům.

Podle informací, které máme od některých dodavatelů, přitom původní Naboso nejen v posledních měsících nezvládalo splácet řadu svých závazků…
Ruslan Skopal: V tu dobu už Naboso mělo minimálně platby vůči Premium Barefoot po splatnosti, ale s ohledem na podepsané NDA nemohu podrobněji komentovat stav faktur tehdejšího klienta. Ale dá se očekávat, že firma Premium Barefoot nebyla asi jediná.

Jak jste se nakonec domluvili na vašem vstupu do společnosti Premium Barefoot?
Ruslan Skopal: Z mé zkušenosti například z Trenýrkárny není vždy šťastné a efektivní, aby jednatel nebyl zároveň majoritním vlastníkem. Já jsem byl jednatelem, ale nebyl jsem majoritním vlastníkem, a tak bylo velmi problematické, když jsme se v Trenýrkárně na něčem jako majitelé neshodli.

Nechtěl jsem tedy podobnou situaci opakovat a preferoval jsem, aby byl ve firmě Premium Barefoot jeden majoritní akcionář, který bude zároveň firmu vést, s tím, že já budu držet patnáct procent. Honza s Jirkou mi řekli, že stejně již delší dobu řeší odkup Jirkova podílu, takže to nebude problém.

Výsledkem nakonec je, že Jan Chalupný drží v Premium Barefoot 85 procent, vy máte 15 procent a také místo v dozorčí radě.
Ruslan Skopal: Ano, tak jsme se nakonec domluvili. Ten projekt dokázal především díky výrobě generovat velmi pěkný zisk v řádech jednotek milionů korun, ale chyběl mu silný B2C kanál, respektive nějaký sice byl, ale generoval jen zhruba pětinu tržeb. Pustili jsme se do práce a začali mimo jiné řešit pohledávky vůči původnímu Naboso, protože nám ty peníze logicky chyběly.

Co to znamenalo v praxi?
Ruslan Skopal: Začali jsme se ptát, jaké máme varianty splacení závazků, jelikož jsme potřebovali peníze na výrobu. Celé mi to docvaklo, když nám v březnu přiznali, že mají finanční problémy. V ten moment jsem pochopil, proč Jiří prodal svůj podíl ve firmě Premium Barefoot, zřejmě chtěl pomoci své manželce splatit nějaké závazky.

S ohledem na to, že původní Naboso si zřejmě uvědomovalo závažnost situace, snažilo se splatit své závazky prodejem aktiv. Proto šla na trh nabídka na odkup e-shopu, značky a zbylých aktiv. Společně s několika dalšími subjekty jsme dostali nabídku na odkup. A v rámci Premium Barefoot jsme řešili, že bychom koupí Naboso.cz mohli posílit náš prodejní B2C kanál.

Bylo by to podobné, jako když jsme v Trenýrkárně kupovali třeba značku Pietro Filipi, abychom měli vlastní prémiový brand a nemuseli jej budovat od nuly. Navíc mi přišlo škoda, kdyby původní Naboso jako takové úplně skončilo, dlouho budovali v Česku celý barefootový segment, mají za sebou silný příběh a jsou průkopníky, kteří přes deset let vysvětlují zákazníkům, že díky barefoot botám mohou mít kvalitnější život a pevnější zdraví.

Takže jste se rozhodli, že aktiva Naboso převezmete?
Ruslan Skopal: S ohledem na komplikovanou situaci a množství závazků původní firmy Naboso jsem měl, v ten moment už jako spolumajitel Premium Barefoot, několik přísných podmínek, abychom měli jistotu, že uděláme vše správně. Podobně problematické akvizice jsme už dříve několikrát řešili, a tak jsem trval na tom, že e-shop i značku musí ohodnotit nezávislí odborníci.

Když jsme si na konci března potvrdili, že původní Naboso má zájem o prodej aktiv, domluvili jsme se, že nakonec spolu se značkou a e-shopem odkoupíme i nějaké zbylé zásoby, kterých se původní majitelka potřebovala také zbavit, protože je dle mých informací dodavatelé nechtěli vzít zpět a bez prodejního kanálu by je neměli jak jinak zpeněžit.

Zásadní je, že jsme nepřevzali žádné dluhy ani závazky původní firmy. A vše, co jsme od původního Naboso kupovali, se férově a tržně ocenilo.

Kolem toho se teď ostatně někteří dodavatelé a diskutující na fórech točí, že jste z firmy vzali to nejzajímavější, ale dluhy neřešíte…
Ruslan Skopal: Převzít vše, tedy celou firmu, by z našeho pohledu a byznysové logiky nedávalo žádný smysl, finančně by to nevycházelo. Bylo to stejné i třeba v případě Pietro Filipi, kdy jsme odkupovali jen značku, nikoliv závazky celé firmy. Pracovali jsme tu se dvěma variantami.

První byla, že původní firma Naboso i e-shop se zavřou a celý příběh skončí. Zbydou dluhy, naštvaní zákazníci i dodavatelé. Segment bot, a těch barefootových obzvlášť, je extrémně náročný na vratky. Je potřeba počítat, že zhruba třicet procent zákazníků boty mění nebo vrací, což znamená, že by zůstaly i stovky nespokojených zákazníků, kteří by měli malou pohledávku a museli by se jít zřejmě přihlásit k insolvenčnímu správci.

Byla by z toho velká negativní kauza pro zákazníky a stejně by se pravděpodobně moc z toho nevyřešilo. Tato pachuť koncových zákazníků by mohla vyústit v určitou neochotu nakupovat barefoot online, jelikož Naboso bylo a je dominantním hráčem v tomto segmentu. A to by v už tak napnutém segmentu obchodníkům rozhodně nepomohlo.

Druhá varianta byla, že původní firma Naboso sice zřejmě skončí jako v první variantě, ale odkupem e-shopu a značky vyřešíme naši chuť v Premium Barefoot s budováním silného B2C kanálu a navíc zachráníme značku, která má za sebou silný příběh. Dali jsme tedy dohromady tržní hodnotu e-shopu, značky, zboží i nějakého inventáře z kanceláře. Nacenění dělal nezávislý odborník, u sociálních sítí jich dokonce bylo několik.

Další mou podmínkou bylo, že celý prodej musí jít nezávisle na trh. Zareagovaly asi dva subjekty a my jsme nakonec byli jediní, kdo byl reálně ochotný zaplatit. Tedy do původní firmy Naboso se díky tomu dostaly nějaké další finance, což reálně může pomoct všem, kdo mají nezaplacené faktury, včetně nás. Skvělé je, že podle mých informací není jediný neobsloužený zákazník a všechny vratky, výměny a odstoupení od smluv jsou vyřešené. To je dobře pro celý trh, protože pro nás obchodníky není nic horšího než nedůvěra zákazníků.

Z pohledu dodavatelů každopádně vznikla relativně nepřehledná situace, kdy jim původní Naboso dál dlužilo peníze, zatímco místo něj začal operovat „nový“ hráč v podobě Premium Barefoot, kde také vystupuje Jan Chalupný, teď už ale v jiné roli…
Ruslan Skopal: Když jsme se jako Premium Barefoot rozhodovali, zda koupíme značku Naboso, tak jsme věděli, že k ní logicky budeme potřebovat i dodavatele zboží. Sice distribuujeme a vyrábíme a máme skladem vlastní zboží za zhruba 37 milionů korun, ale chceme nabídnout zákazníkovi co nejširší nabídku.

Chápu, že je možná trošku matoucí, že Jan Chalupný byl dříve finančním manažerem ve firmě, která má nyní finanční problémy, ale to je bohužel realita podnikání. Zejména e-commerce byznys je přísný na nejmenší chybičky. E-shop může deset let fungovat a pak pár špatných rozhodnutí může firmu poslat špatným směrem.

Jelikož Honza měl a má vlastní zdravou firmu, tak se na ni letos maximálně zaměřil, aby ji zachránil v reakci na to, že jí původní Naboso dluží nemalé peníze. A i proto oslovil investory, aby situaci ustál. Podle mého názoru udělal byznysově i lidsky velmi dobré rozhodnutí, díky kterému mohou mít dodavatelé silného partnera, a navíc zachránil ikonickou značku v segmentu barefoot bot.

A ještě jednou zopakuji, že jsou vesměs spokojení i zákazníci, což by v případě, že by původní e-shop Naboso skončil ze dne na den, rozhodně neplatilo. Chápu, že to může budit emoce, ale tento výsledek je s ohledem na všechny možné scénáře ten lepší, a to pro všechny.

Vy jste už podobné příběhy v rámci padlých firem a jejich alespoň částečné záchrany zažili třeba v případu padlého Zootu, Pietro Filipi nebo Dedolesu. A pokud to bude i tady stejné, tak třeba dodavatelé své peníze pravděpodobně již neuvidí, minimálně ne v plné výši.
Ruslan Skopal: Pravda je, že z mé letité byznysové zkušenosti mimo jiné i z insolvencí vím, že nezajištění věřitelé obvykle nedostanou vůbec nic. Šanci mají obvykle závazky zajištěné nemovitostmi nebo dodavatelé, kteří byli proti úpadku pojištění. My jsme ale u dodavatelů Naboso s úžasem zjistili, že pojištěný není skoro nikdo. Dodavatelé tím na sebe berou obrovské podnikatelské riziko, přitom pojišťovna je schopná vám včas říct, zda je váš odběratel solventní.

Je to vlastně velmi dobrá služba za relativně málo peněz. Všem výrobcům a distributorům doporučuji se na tuto variantu minimálně podívat a zjistit možnosti. Zjistil jsem, že jsem vstoupil do světa byznysu, kde je neuvěřitelné nadšení všech zakladatelů a obrovská znalost produktu, ale finanční řízení není často ještě na takové úrovni, jak by bylo potřeba. To berme jako prosbu celému segmentu nejen v e-commerce. Zejména pozor na výpočet marže, často se v tom chybuje a plete se například s obchodní přirážkou.

S dodavateli, kteří spolupracovali s původním Naboso, jste tedy v kontaktu?
Ruslan Skopal: Ano, jsou to pro nás samozřejmě velmi důležití partneři. S některými majiteli jsem si dokonce osobně volal. Chci ty problémy aktivně řešit, do záchrany značky Naboso jsme dali vlastní peníze a nedává mi smysl, abychom po sobě jen všichni házeli špínu.

Nechci soudit, čí to byla na začátku chyba, to mi nepřísluší, zároveň vnímám, že je celá barefootová komunita velmi vášnivá a záleží jí na tom, jak trh vypadá. Občas ale nechápe, že trh se dramaticky změnil. V e-commerce se už dnes nedělá byznys tolik na překotný růst, ale hlavně na zisk.

Co tím přesně myslíte?
Ruslan Skopal: Podle reakcí mi občas přijde, že si někdo možná myslí, že jen čekáme, až padne někdo další, abychom mohli vykoupit jeho zboží a prodávat ho ve slevě. Mohu všechny ujistit, že tak to opravdu není. Sám jsem do barefootového byznysu vstoupil, protože v něm vidím velkou příležitost. Nesnažíme se tedy trhu ublížit, naopak – a sázíme na to vlastní peníze. Letos máme připravenou řadu novinek, které zákazníci určitě ocení.

Jsem teď možná v očích mnohých z barefootové komunity za toho špatného, protože jsem přesvědčen, že zdravá firma potřebuje marži a zisk. A myslím si, že toto sdílení zkušeností je v tomto segmentu velmi potřebné. Zatím jsem to navnímal tak, že český barefoot potřebuje někoho, kdo vysvětlí, že tržba není marže, že marže není zisk, a že pokud chcete byznys dělat dlouhodobě a udržitelně, tak to znamená generovat zisk.

Určitě jsou tu hráči, kteří to dělají skvěle a daří se jim, ale je tu veliká část těch, kteří potřebují pomoct, aby to podnikání nebyla otročina, ale byla to mimo jiné i byznysová radost.

Jinými slovy barefootový trh po zhruba deseti letech růstu hnaného zejména nadšenou komunitou maturuje a pro další rozvoj je potřeba zavést erudovanější řízení tak, jak se to stalo i v jiných e-commerce segmentech, které zažily podobnou trajektorii. Chápu to správně?
Ruslan Skopal: Je třeba si uvědomit, že zisk není sprosté slovo, protože mi přijde, že to je doteď v barefootové komunitě tímto způsobem vnímáno. Pokud nevyděláváte, nejste schopni inovovat produkt a celý byznys posouvat. Jsem v tomto oboru krátce, ale už jsem zažil relativně dost jednání, kdy na mě druhá strana koukala trochu skrz prsty, protože si myslela, že mi jde akorát o peníze. Jenže bez peněz, respektive bez zisku prostě byznys dlouhodobě dělat nejde.

Je skvělé, že je v tomto segmentu spousta nadšenců, a kdyby nebyla barefootová komunita tak silná, tak se dnes o tak velkém byznysu, který neděláme jen my, ale i řada dalších hráčů, vůbec nebavíme. Je ale přirozené, že s růstem přichází i větší tlak na přísnější řízení po všech stránkách. Také investoři jsou už mnohem obezřetnější. Za těch pár měsíců se nám už ostatně ozvalo několik menších hráčů, se kterými jednáme o možné akvizici nebo propojení. Je nevyhnutelné, že barefootový trh teď čeká nějaká konsolidace.