Povedený start, ale za jakou cenu? Allegro.cz vykázalo vyšší ztrátu než CZC a Mall v pěti zemích

Podrobnější pohled na hospodářské výsledky Allegra za minulý rok ukazuje dění za oponou. A že skupina na svých mezinárodních ambicích nešetří.

Peter BrejčákPeter Brejčák

allegroInsider

Foto: Allegro

Maskot online tržiště Allegro.cz

0Zobrazit komentáře

Analýza. Na první pohled čísla publikovaná v závěrce polské e-commerce skupiny Allegro za loňský rok vypadají slibně. Tržiště Allegro.cz začalo na zdejším trhu fungovat v květnu a do konce roku dokázalo prodat zboží o celkové hodnotě 3,9 miliardy korun, čímž se bezpečně zařadilo mezi vůbec největší hráče e-commerce trhu v zemi. Jenže samotná firma v rámci tohoto kanálu utržila jen 329,3 milionu. Vykázaná ztráta před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) dosáhla 1,307 miliardy.

Obří ztrátu způsobily zejména masivní výdaje na marketing, kdy Allegro v poslední červencový den rozběhlo obří reklamní kampaně. „Během téměř tří čtvrtletí fungování Allegro.cz byly vynaloženy značné počáteční investice do online marketingu s cílem získat nové kupující z trhu a přimět stávající aktivní kupující Mall Group, aby vyzkoušeli nové sesterské tržiště,“ píše společnost ve zprávě o svém hospodaření.

Celkem tyto výdaje vyšly na trochu více než jednu miliardu korun a výsledkem je, že do konce roku na českém tržišti Allegra nakoupilo 1,6 milionu lidí, z čehož 600 tisíc tvoří aktivní zákazníci Mallu. Průměrná hodnota objednávky byla 2 445 korun. „Do prosince 2023 Allegro dosáhlo více než 90procentního spontánního povědomí o značce a bylo jedním z nejnavštěvovanějších e-commerce webů a mezi nejstahovanějšími aplikacemi v Česku,“ hodnotí společnost.

Vysoká ztráta je tak pochopitelná, zejména v případě vstupu na trh s do té doby pro českého zákazníka úplně neznámou značkou. A o to víc, protože jde o obří Allegro – to včetně svých domácích polských aktivit loni prodalo zboží o celkovém objemu 343 miliard korun, což je téměř dvojnásobek toho, kolik loni prodaly všechny české e-shopy dohromady.

Navíc s postupným rolováním tržiště Allegra do dalších zemí (například na Slovensku má k plnému spuštění dojít v nejbližších dnech) se náklady na provoz platformy budou rozpočítávat na větší objem zákazníků. „Očekává se, že náklady na zaměstnance podporující mezinárodní tržiště se rozloží na všechny trhy, kde Allegro očekává uvedení, což povede k úsporám z rozsahu u těchto nákladů,“ komentuje společnost.

Mall krvácí dále

Naproti tomu celý segment Mallu – kam Allegro řadí CZC.cz, variace e-shopu Mallu z Česka, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a slovinské Mimovrste – za loňský rok prodal zboží o hodnotě 17,8 miliardy, z toho 3,1 miliardy přes vlastní tržiště, které Mall budoval roky předtím, než jej odkoupil současný polský majitel. EBITDA dosáhla záporných 1,284 miliardy, tedy o trochu méně než tržiště Allegro.cz.

Avšak skupina Mallu je ztrátová dlouhodobě a „krvácí“ dále. Meziroční vývoj ukazuje takzvané proforma srovnání s daty založenými na stejné organizační struktuře, jako když Allegro Mall Group kupovalo (k oficiálnímu převzetí došlo prvního dubna 2022, takže klasické meziroční srovnání by nebylo relevantní).

Objem prodaného zboží segmentu Mallu loni meziročně klesl o 22,5 procenta z 23 miliard na loňských 17,8 miliardy. Počet aktivních zákazníků klesl ze 4,2 milionu na čtyři miliony, propad zaznamenala i průměrná hodnota objednávky o 19,4 procenta na 4 435 korun. I tyto výsledky vedly k tomu, že Allegro muselo opět účetně odepsat miliardy korun z hodnoty segmentu Mallu. Oproti stavu, kdy jej kupovalo, zůstala jen přibližně čtvrtina.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Allegro všechny tyto klesající ukazatele vysvětluje jednak poklesem trhu a maloobchodních prodejů kvůli vysoké inflaci ve všech zemích, kde Mall působí (kromě Chorvatska). Zároveň ale také snížením marketingových výdajů na nízkomaržové zboží a také výrazným snížením stavu zásob se zaměřením na zboží s vysokou marží. Celkem se jeho skladové zásoby meziročně snížily o 36 procent.

V rámci snahy o transformaci byznysu k profitabilitě došlo i na snížení počtu zaměstnanců, v případě celé skupiny Mallu meziročně o 20,5 procenta. Takže i když se její tržby snížily o 22,4 procenta, čistá ztráta naproti tomu narostla „jen“ o 3,9 procenta na závěrečných 1,2 miliardy korun.

allegro

Přečtěte si takéAllegro opět odepsalo miliardy korun z hodnoty MalluPoláci opět odepsali miliardy z hodnoty Mallu. Na českém Allegru ale už nakoupilo 1,6 milionu lidí

„Ztráty EBITDA byly v segmentu Mall a Allegro.cz v zásadě vyrovnané. Otáčení byznysu pokračuje a zůstává v centru pozornosti Allegra. V případě Allegro.cz se jedná spíše o startovací investici než o cokoli jiného,“ reaguje pro CzechCrunch ředitel komunikace Allegra Martin Gruszka.

„Usilujeme o ozdravení našich původních českých obchodů, které stále vykazují výsledky pod našimi očekáváními,“ komentoval při představování hospodářských výsledků generální ředitel Allegra Roy Perticucci.

„V příštích dvou letech chceme otevřít tržiště Allegro v pěti zemích, kde Mall působí, a do čtyř let od spuštění dosáhnout ziskovosti každého z nich. Na financování této expanze jsme vyčlenili dvacet procent budoucího polského zisku EBITDA, včetně financování naší obchodní skupiny Mall Group, zatímco znásobíme úsilí o zastavení jejích ztrát a vybudování obchodníka, který bude mít pozitivní finanční přínos pro skupinu,“ dodal finanční ředitel Allegra Jon Eastick.

Logistika je neviditelným motorem ekonomiky. Kdyby se pokazil, celé se to sesype, říká Jánoši z P3 Logistic

Čekali byste na balíček týden? Dnes už si to neumí nikdo představit, říká výkonný ředitel P3 Logistic Parks Peter Jánoši v podcastu BrandStories.

P3 Logistic Parks

Foto: CzechCrunch

Hostem dalšího dílu podcastu BrandStories byl Peter Jánoši z P3 Logistic Parks

Když jste si před deseti lety něco objednali na internetu, čekali jste na to klidně i týden. Dnes to chce mít zákazník doma ne v řádech dní, ale hodin. Jak dlouho čekáme, nakonec závisí na jediném – logistice. Kde má firma dané zboží uskladněno, jak inteligentní sklad to je, jak rychle dokáže zboží vydat nebo jak daleko od zákazníka sklad stojí. „Asi vše, co máte dnes na sobě, prošlo nějakými sklady. Logistika je motorem ekonomiky, který nikdo nevidí, ale kdyby se pokazil, celé se to rozsype,“ vysvětluje Peter Jánoši, výkonný ředitel P3 Logistic Parks pro Českou a Slovenskou republiku.

Od dob, kdy se přestaly vozit výrobky z továrny rovnou do obchodu, se skladovací plochy staly nezbytnou součástí ekonomiky a s boomem e-commerce se začínají v některých částech světa stávat dokonce nedostatkovým zbožím. „V Česku je zatím kde stavět. Dnes je trend spíše obsazovat pozemky v regionech, protože tím, že Česko není tak velké, je možné obsluhovat klienty i z těchto vzdáleností,“ vysvětluje Jánoši, který byl hostem nového dílu podcastu BrandStories, vznikajícího ve spolupráci CzechCrunche s vybranými společnostmi. Pustit si ho můžete na YouTube, Spotify, Apple Podcastech nebo v přehrávači výše.

Problém Česka ale leží podle Jánošiho jinde. „Nejzákladnější podmínkou pro logistiku je lokalita a dostupnost, proto vznikají parky u dálnic. Dále je to pracovní síla, proto se staví spíše u větších měst, a v neposlední řadě je to připravenost pozemků. Developeři potřebují mít predikovatelnost svých operací a přípravy pozemků, aby mohli klientům dát konkrétní data, kdy budou moci sklad využívat. A toto se stává klíčovým v České republice,“ zdůrazňuje.

„Povolovací procesy tu oproti jiným státům trvají neúměrně dlouho a nejsou dostatečně transparentní na to, abychom dokázali vyhodnotit, jestli na území, na kterém bychom chtěli stavět, nakonec stavět budeme,“ popisuje Jánoši úskalí výstavby v Česku. I s tím musí jeho firma při plánování skladů počítat. P3 Logistic Parks přitom staví napříč celou republikou od Plzně po Ostravu.

Ve městech v západní Evropě už tlačí na vertikalitu. Například v Paříži vznikl třípodlažní sklad.

Proč se tedy více nezužitkuje pozemek, který povolený je, a nestaví se sklady do výšky místo do šířky? „Tyto sklady vyžadují sofistikovanější technologie. Neobsloužíte ho už vysokozdvižnými vozíky řízenými lidmi, ale potřebujete automatizované systémy, které častokrát stojí více než sklad samotný,“ vysvětluje Jánoši a dodává, že klíčovým faktorem je samozřejmě lokalita, avšak těch je ve střední Evropě zatím dost. „Ve městech v západní Evropě už ale na vertikalitu tlačí. Například v Paříži vznikl třípodlažní sklad. V Hongkongu nebo Tokiu jsou tyto systémy kvůli místu už běžné, ale v Evropě se jedná o první vlaštovky,“ dodává.

Proč se v Česku nevyužívají ke skladovým plochám tolik brownfieldy? To a další zajímavosti si můžete poslechnout v novém díle podcastu BrandStories na YouTube, Spotify či Apple Podcastech. Dozvíte se v něm také:

  • Jak a kdy začít halu stavět, i když ještě nemáte konkrétního klienta? Kdy stavět spekulativně a kdy na míru?
  • Daří se haly naplnit a o jaké lokality je zájem?
  • Jak se vyvíjejí v této oblasti digitalizace a technologie?
  • Jak si vedou logistické nemovitosti coby investice?
CC Native

Partnerem článku je P3 Logistic Parks