Sázel na startupy, ale byl nervózní, co s nimi udělá AI. Investičně jim dal stopku a hledá ziskové firmy
Michal Menšík v rozhovoru vysvětluje, proč se se společníky v investiční skupině V-Sharp zaměří místo startupů na víc AI rezistentní firmy.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
„Ze smaženého AI se nenajíš.“ Těmito slovy Michal Menšík shrnuje, proč jeho investiční skupina V-Sharp mění kurz. Po letech, kdy sázela na technologické startupy a software jako službu neboli SaaS, se teď chce soustředit na byznysy, které umělá inteligence nesmaže, protože staví na potřebách fyzického světa. „Chytil jsem z toho nervozitu, co kvůli AI vůbec bude, nebo nebude,“ přiznává podnikatel, jehož hlavním byznysem zůstává miliardová logistická firma Dodo.
Menšík založil V-Sharp v roce 2015 a postupně pod něj sdružil své projekty. Tím nejvýznamnějším je Dodo, které v roce 2016 převzal od skupiny KKCG s pár desítkami kurýrů a podle posledních zveřejněných výsledků za rok 2024 ho dotáhl na tržby 1,7 miliardy korun. Se zakladatelem skupiny Accolade Zdeňkem Šoustalem v roce 2021 rozjeli venture studio V-Sharp Alpha, z pozice investorů se podíleli na půlmiliardovém prodeji AI startupu Vocalls. Menšík zároveň loni prodal digitální agenturu Inveo investiční skupině SPM.
Ve V-Sharpu se minulý rok rozhodli dát novým investicím do startupů stopku a místo toho se zaměřují na private equity, tedy vstupy do zavedených a ziskových firem, kterým chtějí pomoct s řízením, provozem i expanzí. Prvním takovým obchodem je nedávno oznámený odkup čtvrtinového podílu v Eat Smart, projektu šéfkuchaře Filipa Sajlera a skupiny Hopi, který místo kantýn nabízí chytré lednice. Do skupiny se vedle Menšíka a Šoustala jako nový partner přidal i Radek Musil, který má za sebou štace z firem jako Roklen, Rockaway či Mailstep.
V dvojrozhovoru pro CzechCrunch Menšík a Musil mluví o tom, proč V-Sharp vystoupil z venture kapitálu, jak se daří zbylému startupovému portfoliu, ale otevřeně i o tom, co nevyšlo podle jejich představ. Vysvětlují, jak velké firmy hledají, proč se nechtějí omezovat pevným objemem kapitálu, proč věří gastru a entertainmentu a co si myslí o AI.
Co se teď ve V-Sharpu děje?
Michal Menšík: Úplně jednoduše: Začal jsem se víc věnovat AI a začal jsem chápat, jaké implikace může mít na byznys. Předtím jsme investovali hlavně do SaaS a technologických startupů, chytil jsem z toho nervozitu, co z toho vlastně bude, nebo nebude. Měli jsme relativně zdravé portfolio startupů a cítili jsme se s ním komfortně. Se Zdeňkem (Šoustalem – pozn. red.) jsme se tak dohodli, že si na chvilku dáme stopku a počkáme, kam se svět bude vyvíjet.
A zároveň jsme si uvědomili, že hrát „A-game“ venture kapitálovou hru se nedá v malém. To se za posledních zhruba deset let, co jsme začali po venture pokukovat, hodně změnilo. Nejlepší fondy, ať už tady, nebo samozřejmě v zahraničí, díky chytrým technologiím a lepšímu scrapingu dokázaly mít mnohem lepší dosah. Tato hra už pro nás v tu danou chvíli začala být trochu nehratelná.
Řekli jsme si, že je dobré na chvilku se zastavit a opět najít nový směr.
Nehratelná proto, že jste neměli dosah na zajímavé příležitosti, nebo šlo i o velikost vašich investic?
Michal Menšík: Velikost tiketů nebyla problém, často jsme investovali i nad náš stanovený rámec kolem jednoho milionu eur. Spíš jsme si uvědomili, že u VC hodně záleží na tom, dostat se k nejlepším příležitostem včas. Nám se to předtím dařilo, chodily za námi zajímavé startupy a uměli jsme jim nabídnout něco jiného než ostatní: individuální přístup. Ale pokud chcete uspět v dnešním AI světě, musíte být rovnou u zdroje.
Uvědomili jste si, že už nedokážete dostatečně rychle najít zajímavé zakladatele?
Michal Menšík: Sem tam by se určitě něco našlo. Náš network nebyl blbě postavený, dokázali jsme dostávat zajímavé leady a začalo jich chodit víc, obzvlášť když jsme se začali pohybovat na zahraničním trhu. Ale přidala se k tomu nejistota kolem AI. A na rovinu: jsou tady fondy, které to dělají mnohem líp, ať už Kaya VC, nebo Credo Ventures. Tak jsme si řekli, že je dobré na chvilku se zastavit a opět najít nový směr.
Když se ještě zastavíme: jak se daří aktuálnímu portfoliu, které už máte?
Michal Menšík: Měli jsme jeden moc hezký exit, Vocalls (české voiceboty za půlmiliardu koupili Američané – pozn. red.) a pořád máme dvě želízka v ohni – Advanto a Ydistri. Oba startupy mají hezké výsledky, jsou buď na černé nule, nebo už vydělávají.
A co část portfolia, které se už moc nedaří?
Michal Menšík: Ty, které po cestě umřely, nebyly úplně totální průstřel. Snad jen u jednoho, v Leya dělali AI tutora ještě před AI, snažili se pivotovat a za každou cenu něco vymyslet, ale bylo to těžké a viděli jsme konkrétní dopad technologické změny.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsZároveň jste exitovali i německý Tapline (kupcem byl český fintech Flowpay – pozn. red.), ne?
Michal Menšík: Ano, ale nebyl to úspěch, jaký jsme očekávali, to se nepovedlo. Mělo to své důvody, i když se jim relativně dařilo dostávat nový byznys, naopak trefili období, kdy úrokové sazby byly a jsou poměrně vysoké. A protože se zabývali půjčováním peněz, nemohli se dostat k levnému kapitálu. Špatné načasování, to se stává.
Jak to tedy hodnotíte celkově?
Michal Menšík: Když se podíváme na celé portfolio, nikdy jsme v něm nechtěli mít desítky startupů. Procentuálně mi tak přijde, že jsme docela úspěšní. A z tohoto pohledu i spokojeni.
Portfolio jsem vytvářel kvůli diverzifikaci jako další byznysovou nohu. Ta najednou zmizela.
Nejdřív jste se rozhodli dát si od VC pauzu a vyčkávat, jak se bude vyvíjet trh. Jak pak vznikl nápad přejít do oblasti private equity?
Michal Menšík: Nebylo tomu tak, že bych se probudil a řekl, že půjdeme do private equity. Moje pozornost je dlouhodobě na Dodu, další portfolio jsem vytvářel kvůli diverzifikaci jako další byznysovou nohu. Ta najednou zmizela. Zároveň jsme tady pořád měli velmi šikovný tým, který mi přišla škoda nevyužít. Shodou náhod jsme se setkali s Radkem, známe se už dlouho, a začal mi vysvětlovat, co teď dělá a jak se dívá na další příležitosti. A nakonec jsme spojili síly.
Radku, jaký byl váš pohled?
Radek Musil: Viděl jsem ambice Michala dělat potenciálně větší dealy a zároveň u firem využít zkušenosti týmu i své vlastní. A také aktivně budovatelský mindset – nechceme mít pasivně pár procent v nějakém startupu, ale reálně ovlivňovat to, co se ve firmách děje. Oproti standardním private equity fondům pak máme výhodu, že nemáme externí investory a nemusíme spravovat kapitál s časovým omezením, takže se na příležitosti můžeme dívat dlouhodobě. To je idea, která nad tím vším vznikla.
Hodně práce, kterou by býval dělal analytický tým, nám pomáhá dělat Claude.
Proč jste se rozhodl přidat do V-Sharpu jako partner?
Radek Musil: Dlouhodobě jsem sledoval, co Michal dělá, a měl jsem velký obdiv k tomu, co profesně dokázal. Potkalo se to u mě s fází kariéry, kdy jsem měl za sebou část transakčních zkušeností a zároveň expanzní a provozní zkušenost v logistice. Říkal jsem si, že je možná dobré načasování to spojit dohromady a zkusit vymyslet něco nového.
Hledáte ještě někoho dalšího, nebo jste v takovém týmu spokojeni?
Radek Musil: Teď jsme ready. Hodně práce, kterou by býval dělal analytický tým, nám pomáhá dělat Claude a další systémy. Jsme spíš ve fázi, kdy si definujeme teze nad různými oblastmi, které by nás zajímaly, a postupně sháníme transakce. Ve chvíli, kdy to začne bobtnat a budeme mít hmatatelně něco za sebou, můžeme tým rozšiřovat. Ale teď ne.
Michal Menšík: Partnersky v tuto chvíli nic dalšího v plánu nemáme, ale uvidíme. Ale platí: nikdy neříkej nikdy.
Když říkáte, že jste ready, co to znamená po finanční stránce?
Michal Menšík: Finanční omezení jsme si se Zdeňkem Šoustalem úplně nedávali.
Radek Musil: Zaměřujeme se na Česko, potažmo region střední a východní Evropy, a velikostně na firmy s EBITDA (zisk před zdaněním, úroky a odpisy) na úrovni 1 až 4 milionů eur. Ale protože nemáme další investory, konečné rozhodnutí je na nás a můžeme flexibilně reagovat podle příležitostí.
Máte definované, že třeba v příštích třech letech proinvestujete miliardu nebo podobně? Před lety jste mluvili o připravených stovkách milionů korun.
Michal Menšík: To úplně ne, jak jsme říkali, jsme oportunističtí. I kdybychom se dostali nad rámec toho, co jsme ochotni investovat, jsme připraveni se u dealů s někým spojit. V tuto chvíli se nechceme limitovat, ze zkušenosti víme, že může přijít i něco většího, co bude zajímavé.
Pokud jsou dnes firmy výdělečné, mohou být ještě víc díky AI a zlepšení procesů či marketingu.
Z VC jste se stáhli hlavně kvůli AI, ale v čem je rozdíl oproti private equity? Ta ovlivňuje i zdravé a ziskové firmy.
Michal Menšík: Vnímáme tam příležitost. Tím, že máme zkušenosti s řízením firem s AI, věřím, že náš tým je schopný pomoci i dalším firmám. Pokud jsou dnes výdělečné, mohou být ještě víc díky zlepšení procesů či marketingu. Oblastí, kde se dá něco vymyslet, je strašně moc a věříme si, že jim můžeme něco přinést.
První vlaštovku jste už oznamovali, chytré lednice Eat Smart, kde vidím podobnosti s Dodem, gros vašeho byznysu je totiž rozvoz potravin…
Michal Menšík: Jsou tam podobnosti, ale je to hodně jiný byznys, jejich B2B cyklus je úplně jiný než u Doda. Ale byznys se nám moc líbí. Věříme, že mají potenciál, teď si to „jen“ musí odpracovat, aby se dostali tam, kam mají. Obecně se již delší dobu díváme na gastro, s touto oblastí koketuji už pár let, jen se mi dřív nepodařilo udělat žádný deal.
Už jste se předtím o nějaké dealy snažil?
Michal Menšík: Mám blízko ke klukům, kteří skvěle dělají franšízový koncept restaurací L’Osteria (Zbyněk Pokorný a Jan Dědíček – pozn. red.). Bavili jsme se o možnostech expanze, dalších trzích, ale skončilo to tím, že jsme v Praze zainvestovali do baru Bitter Priest. Hezky se uchytil a jsme spokojeni, jak funguje, a i když je to v tomto segmentu hezká investice, samozřejmě je to malý byznys.
V čem tedy vnímáte potenciál gastra?
Michal Menšík: Je to hezký segment a cítíme, že do něj umíme přinést něco nového. Většinou v něm pracují lidé dlouhodobě, my jim přinášíme technologický, logistický a víc operativní pohled na to, jak se některé věci mohou dělat a co z byznysu dostat.
Radek Musil: Jde o propojení oborů a komplementární věci. Větší šanci uspět nemáte jako generalista, ale s dlouhodobým zaměřením na dvě tři oblasti. Budujeme si tak know-how, poznáváme lidi a přemýšlíme, jak věci dlouhodobě platformně zvětšovat, místo abychom ad hoc kupovali to, co zrovna chodí z trhu.
Co je tedy komplementární ke gastru nebo k logistice?
Michal Menšík: I takto jde o hodně široká témata. Zatím jsme ale s našimi tezemi na začátku, musíme si udělat domácí úkoly, jít do hloubky, pochopit implikace AI a to, kde svět bude za deset let. A v dnešní době je hodně těžké dělat takové predikce už jen na rok dopředu. Je úplně neskutečné, kam se AI dostalo za rok. Další oblast, která nás vedle gastra zajímá, je entertainment. Vidíme v něm zajímavé příležitosti a jednu investici už máme za sebou.
Radek Musil: Do entertainmentu vždy částečně patří gastro složka. Když půjdete do Disneylandu, koupíte si tam něco k jídlu. Entertainment ale vnímáme částečně i jako diverzifikaci. Jednotlivé obory, na které se díváme, musí být fundamentálně silné, hodně „AI rezistentní“ a typicky s potřebou lokální přítomnosti.
První investici v segmentu entertainmentu už přitom máte za sebou, vstoupili jste do britské společnosti Seat Unique, jejíž platforma nabízí prémiové vstupenky a VIP zážitky spojené se sportovními a kulturními akcemi. Proč vás zaujala právě tato firma?
Michal Menšík: Sport a zábavní průmysl jsou globální fenomény, které oslovují stovky milionů lidí po celém světě. Zároveň jde o obrovský trh, do kterého proudí stále více peněz a který nabízí zajímavé příležitosti pro další růst. Lidé jsou ochotni si připlatit za výjimečné zážitky, ať už jde o sportovní utkání, koncerty, nebo jiné velké události. Právě na tuto poptávku Seat Unique reaguje.
Ze smaženého AI se prostě nenajíš. Jídlo budeme řešit vždy.
Z investičního pohledu nás zaujal především potenciál tohoto segmentu, možnost škálovat byznysový model na další trhy a také práce s daty, která v tomto odvětví otevírá další příležitosti. A v neposlední řadě je to prostředí, které přirozeně propojuje zajímavé osobnosti ze světa sportu, kultury i byznysu. Je to zkrátka kombinace atraktivního trhu, silného obchodního potenciálu a segmentu, který nás osobně baví.
Předtím jste zmínili, že hledáte „AI rezistentní“ byznysy. Jak to myslíte?
Radek Musil: Jeden z velkých důvodů našeho přesunu od startupů je, že hlavně u technologických nebo softwarových firem prostě nevíte, co se stane. Ale existují obory, které jsou fundamentálně silné a jsou tu dlouho: entertainment, kam fyzicky dojdete, nebo například výrobní firmy. V nich vám vrstva AI pomůže s celou řadou věcí, ale obor jako takový nesmaže. Spíš firmy, které budou reagovat rychle, dokážou utéct konkurenci.
Michal Menšík: Ze smaženého AI se prostě nenajíš. Jídlo budou lidi řešit vždy.
I když jsme si říkali, že dělat predikce na rok dopředu je teď hodně náročné, jaký máte dlouhodobý výhled? Kam to všechno v reakci na AI směřuje?
Michal Menšík: Jedna ze základních premis, s nimiž pracujeme, je, že do budoucna budou mít větší a větší hodnotu věci fyzického charakteru. Vidíme to i na Dodu, jeho důležitost roste právě díky fyzickému elementu. Dokud tady nebude teleport, jsme safe. (smích) Spojení s fyzičnem je pro nás cesta, možná ne tak cool jako AI sandboxy, ale myslím, že prostor je teď hodně plný a uvidíme, zda z hlediska valuací AI firem nejde o bublinu a nepřijde korekce.
DODO
