Škodovka slaví úspěchy, jenže měla i kliku. Teď bude muset dokázat, že nejde o náhodu, říká Petr Knap
Dlouholetý poradce automobilek Petr Knap v podcastu Money Maker vysvětlil, co ze současného úspěchu Škody Auto je její zásluha a co štěstí.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Mladoboleslavská Škoda Auto je druhou nejprodávanější automobilovou značkou v Evropě a vydělává tak, jak se to mateřskému Volkswagenu ani většině evropské konkurence nedaří. Za první tři čtvrtletí letošního roku vykázala provozní zisk 1,9 miliardy eur, v přepočtu zhruba 47 miliard korun, a rentabilitu tržeb 8,3 procenta. Podle Petra Knapa, který autoprůmysl sleduje přes čtvrt století a dlouhá léta vedl automobilové poradenství EY pro střední a východní Evropu, ale za úspěchem nestojí jen dobře odvedená práce. „Je tam ještě spousta jiných věcí, které se dělaly dobře, ať už to bylo plně pod kontrolou Škodovky, nebo měli štěstí. A to štěstí je důležité,“ říká Knap v podcastu Money Maker.
Jednou z takových okolností byla role, kterou Škodě koncern přidělil. Dlouho ji bral jako značku, která nebude technologickým lídrem a postará se o spalovací motory pro trhy, jež je budou potřebovat déle než Západ. Do první linie elektromobility šel místo ní Volkswagen, jehož tehdejší šéf Herbert Diess prohlásil za vzor Teslu, založil softwarovou divizi a vyhradil elektromobilům celé továrny, jako třeba saské Zwickau. Jenže na trhu, který rostl pomaleji, než se čekalo, pak koncern prodával relativně drahá auta z nevytížených závodů. „Oni si spoustu těch věcí vyžrali, vyzkoušeli, vytvořili další generaci platformy, kterou Škodovka může teď použít,“ popisuje Knap.
Štěstí měla Škoda podle něj i v tom, kam ji koncern nepustil. Nikdy neprodávala ve Spojených státech, takže se jí netýkají americká cla, která prodražila export německých prémiových značek i vozů z továren na Slovensku. Z Číny se navíc stáhla dřív než zbytek koncernu a s menšími ztrátami. A v Indii se jí na třetí nebo čtvrtý pokus podle Knapa skoro zázračně podařilo prosadit, přestože je pro evropské značky dostupná jen nepatrná část tamního obřího trhu. Letos tam Škoda za devět měsíců dodala 53 200 aut, Indie je tak jejím čtvrtým největším trhem.
Kus úspěchu si ale prý automobilka vybudovala sama, hlavně co se týče péče o trhy a obchodní síť. Na rozdíl od jiných výrobců, kteří prodejce degradovali na pouhá výdejní místa, se o ně Škoda dlouhodobě starala. „Nikdy vlastně neřekli: ‚Zařízneme dealery,‘“ vzpomíná Knap, který na řadě projektů pro mladoboleslavskou značku pracoval. Výsledek je nejvíc vidět v Německu, největším evropském trhu, kde je Škoda za domácím Volkswagenem čistou dvojkou a za první tři čtvrtletí tam dodala 178 300 aut, o 15,9 procenta víc než loni. „Tohle je krásná pozice. Pořád máte náklady poloviční proti Německu, ale máte tenhle brand,“ dodává.
Zásadní roli podle Knapa sehráli dosavadní šéfové, kteří Škodě uvnitř koncernu uhájili vlastní tvář, i když debaty ve Wolfsburgu o tom, jak si konkurují Superb s Passatem nebo Octavia s Golfem, byly nejspíš krvavé. Díky nim si udržela vlastní vývoj a nestala se čistě výrobní značkou jako Dacia, která je pevně začleněná do Renaultu. O to citlivější je, že Škoda v září přišla o šéfa prodeje Martina Jahna, který přešel do vedení značky Volkswagen, i o předsedu představenstva Klause Zellmera, jehož přetáhlo do svého čela Volvo. Firmu dočasně řídí člen představenstva Holger Peters. „To si myslím, že bylo hodně nešťastné načasování,“ míní Knap.
Další rizika vidí v úsporných opatřeních na úrovni celého koncernu, od zmrazení platů a sebrání bonusů po větší centralizaci, a hlavně v nejasné produktové strategii. Volkswagen letos odsouhlasil konsolidaci a redukci modelů a Škoda má za sebou masivní elektrickou ofenzivu s modely Elroq, Epiq a Peaq. „Ale co je tam dál? Na čem budou stavět? Jaké modifikace těchhle modelů je čekají na další dva až tři roky? Protože to nebude fungovat věčně,“ upozorňuje Knap. Na elektromobilech navíc automobilky vydělávají výrazně méně než na spalovacích autech, takže každý další prodaný elektromobil podle něj tlačí marže dolů.
S tím počítá i samotná Škoda. Elektrifikované vozy už tvoří 29,8 procenta jejích evropských dodávek, loni ve stejném období to bylo 24,1 procenta, a Holger Peters při zveřejnění výsledků varoval před silnější konkurencí a tlakem na marže v příštím roce, který podle něj přichází právě jako důsledek úspěchu v elektrifikaci. Další tlak přinesou čínské automobilky, které podle Knapa chtějí v Evropě vyrábět až dva miliony aut ročně.








