To, co máme, neumíme využít, říká Václav Smil. Oblíbený Gatesův autor na Týdnu inovací kritizoval internet i energetiku

Vědec Václav Smil je oblíbeným autorem Billa Gatese

Reprofoto: Bill Gates/YouTube

Největší hvězdou letošního Týdne inovací byl Václav Smil, český vědec žijící v Kanadě. Není specialistou v konkrétním oboru, zabývá se však oblastmi energetiky, životního prostředí, produkce potravin, vývoje obyvatelstva i inovací a ke všem dokáže formulovat zajímavé názory i mezi nimi nacházet souvislosti. Proto také do jeho oddaného publika patří například Bill Gates. Na pražskou konferenci sice Smil nemohl dorazit osobně, svoje komentáře k energetické krizi nebo o svém skepticismu vůči přínosu sociálních sítí zprostředkoval ve videu.

O Václavu Smilovi se často mluví jako o mysliteli a spisovateli, žádný jiný žijící autor nemá více knih recenzovaných v prestižním vědeckém časopisu Nature. Svoje úvahy, byť v důsledku popularizující, totiž vždy podkládá studiemi a konkrétními čísly. Sám říká, že nepíše názorové sloupky, ale texty zcela podložené fakty.

Proto se také v rámci rozhovoru na Týdnu inovací, jehož je CzechCrunch hlavním mediálním partnerem, například zdráhal poskytovat předpovědi ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie. Ve videozáznamu, který na LinkedInu sdílela PPF Group, začal slovy: „Nepředpovídal bych vůbec nic.“ Nicméně poté přece jen – na základě čísel globální proočkovanosti – varoval ty, kteří koronavirovou krizi už považují za překonanou. Jelikož vakcínu stále nedostaly miliardy lidí, konec pandemie očekává až v průběhu příštího roku.

Ještě aktuálnějším tématem, které jednoznačně spadá do Smilova okruhu zájmů, je prudký nárůst cen energií. Zmínil pro něj tři primární důvody, jmenovitě zvyšující se spotřeba s ustupující pandemií, snížení dostupnosti v Evropě rozšířené větrné energie a nedostatek alternativ k ní, zejména pak plynu. Popisuje například paradoxní situaci v Německu, které prý letos kvůli nedostatku větru vyprodukovalo více elektřiny v uhelných elektrárnách než z obnovitelných zdrojů.

„Současná situace určitě nepotrvá věčně,“ říká Smil. „Teď bude důležité, jaká bude zima. Jestli bude ošklivá se silnou tlakovou výší, znamená to málo větru, ceny energií porostou a plynu bude nedostatek. Pokud bude zima mírná a bude tepleji a větrno, věci se zlepší. I tak ale potrvá několik měsíců, než se problémy vyřeší,“ vysvětluje vědec.

Nepřímo naznačuje, že aktuální problémy vycházejí z kombinace přechodu na obnovitelné zdroje a vlivů pandemie. V dlouhodobějším horizontu věci vidí optimističtěji. „Letos bylo elektřiny z větru daleko méně než loni, příští rok to ale zase může být více. Dlouhodobý průměr se při zvyšování získávání větrné energie vyrovná,“ říká. Stále však vidí problém v přílišném spoléhání jen na vítr a pro období nedostatku navrhuje hydroelektrárny, jádro nebo plyn.

V závěru přišla řada i na témata, která ze Smila činí poněkud paradoxního hosta Týdne inovací. Sám je totiž vůči konceptu inovací skeptický. Například v knize Growth: From Microorganisms to Megacities z roku 2019 silně kritizuje technokratický optimismus, podle něhož se všechny překážky dají vyřešit vývojem či zlepšováním technologií. Místo toho zdůrazňuje základní logickou chybu nekonečného materiálního růstu.

smill

Václav Smil je oblíbeným autorem Billa Gatese

V rozhovoru pro Deník N k vydání knihy varoval před využíváním stále více a více zdrojů, které se váže k poškozování ekosystémů: „Bez biosféry v dobrém stavu nebude na této planetě život. Je to velmi prosté,“ poznamenal. „Ekonomové vám řeknou, že růst můžeme oddělit od spotřeby surovin, jenže to je naprostý nesmysl,“ dodal oceňovaný vědec. Inovace sice mohou spotřebu do určité míry snížit, ale i to se často míjí účinkem.

Ve videu z Týdne inovací zmiňuje pár jednoduchých příkladů: „Čtyřicet procent jídla, které po celém světě na polích a ve zvířatech vypěstujeme, se vyhodí,“ podivuje se Smil. „Stejné je to s energií. Já se vždycky ptám lidí, kdo z nich má trojitá okna? Ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by to měl. To znamená, že jejich dům je neúčinný a v podstatě vyhřívá vesmír,“ pokračuje. Jen dobrá izolace domu prý může za celý jeho život ušetřit miliony tun emisí skleníkových plynů.

V takovém kontextu Smilovi nedává smysl se pro pomoc neustále obracet k dalším inovacím a technologiím, když naše aktuální možnosti nevyužíváme efektivně. Nakonec dochází až k pochybnosti o významu „technologického pokroku“ posledních desetiletí. Novější vynálezy nám podle něj daly jen relativně málo dobrého, ale mnoho špatného. Jako jeden příklad za všechny přitom zmiňuje sociální sítě.

„Je sice dobré, že můžeme takto (přes videohovor, pozn. red.) mluvit, ale všeobecně je čistý příspěvek internetu myslím katastrofální,“ poznamenává 77letý vědec třeba s odkazem na poslední kauzu kolem Facebooku. Největší sociální síť údajně dává přednost zisku před mentálním zdravím uživatelů. Zde je jistě zajímavé poznamenat, že mezi fanoušky Smilových publikací patří také šéf Facebooku Mark Zuckerberg.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.