Tržby stouply dvakrát a vydělali 25 miliard, akcie přesto padají. Ztrácí bájní AI slídilové své kouzlo?
Palantir za poslední čtvrtletí doručil skvělá čísla. Investory ale znepokojily kratší smlouvy a slabší nové kontrakty než v létě.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Když v úterý nad ránem evropského času zveřejnil AI průkopník Palantir své výsledky za třetí čtvrtletí roku 2026, neskrýval u toho nadšení. Už do titulku tiskové zprávy firma napsala, že drtí očekávání analytiků. A čísla jí dávala za pravdu. Tržby meziročně vzrostly o 96 procent na 2,31 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 50 miliard korun, a poprvé v historii přesáhly za jediný kvartál hranici dvou miliard dolarů. Jenže v následujících dnech začaly její akcie ztrácet a za posledních pět dní jsou dole o 13 procent. Firma, která konečně doručila přesně takové výsledky, jaké od ní investoři léta chtěli, za ně byla paradoxně potrestána.
Palantir je miláčkem investorů a firmou opředenou řadou mýtů. Dlouho ale stál spíš na příběhu než na číslech. Založili ho v roce 2003 investor, miliardář a poněkud výstřední, leč vlivný myslitel Peter Thiel a filozof Alex Karp. Mezi prvními investory byl In-Q-Tel, investiční odnož americké CIA, a své jméno si firma vypůjčila od vidoucích kamenů z Pána prstenů. Roky pracovala hlavně pro tajné služby a armádu, prodělávala a provázela ji pověst tajemné sledovací mašinerie.
Na burzu vstoupila v roce 2020 a první celoroční zisk vykázala až o tři roky později. Mezitím se ale stala favoritem drobných investorů. V Česku ji hodně „roztleskával“ třeba finfluencer Ondřej Koběrský a s nástupem umělé inteligence se etablovala jako jedna z nejsledovanějších akcií na Wall Street.
Letošní třetí kvartál potvrdil, že za mýty je i skutečný byznys. Tržby od amerických firem vzrostly meziročně o 148 procent na 984 milionů dolarů (21,4 miliardy korun) a poprvé předstihly příjmy od americké vlády, které dosáhly 953 milionů. Firmy si podle serveru TechCrunch kupují hlavně platformu, na níž mohou bezpečně provozovat jazykové modely, aniž by svá data posílaly na externí servery AI firem.
Čistý zisk dosáhl 1,13 miliardy dolarů (24,6 miliardy korun), tedy téměř poloviny tržeb. Palantir zároveň zvedl celoroční výhled obratu na 8,53 miliardy dolarů (přes 185 miliard korun), což by znamenalo růst o 91 procent. A na čtvrtý kvartál slibuje 2,65 miliardy, zatímco analytici čekali 2,46 miliardy.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsTo jsou všechno sympatické informace, jenže investoři se tentokrát dívali ještě víc dopředu a tam už podle nich obrázek tak zářivý není. Celková hodnota nově podepsaných smluv, kterou Palantir vykazuje jako takzvanou TCV, vzrostla meziročně jen o šest procent na 2,92 miliardy dolarů (63,6 miliardy korun), zatímco ještě ve druhém čtvrtletí vzrostla o 49 procent. Ještě výraznější je zpomalení u amerických firemních zákazníků: po rekordních 2,13 miliardy dolarů z předchozího kvartálu s nimi Palantir uzavřel nové kontrakty za 1,46 miliardy, tedy zhruba o třetinu méně.
Vysvětlení nabídl sám Alex Karp. Společnosti podle něj zkoušejí umělou inteligenci rychleji než kdy dřív a obcházejí u toho svou obvyklou a zdlouhavou byrokracii, takže ale uzavírají kratší kontrakty. Na hovoru s analytiky mluvil o „kratší době trvání smluv, které ale pak lze dramaticky rozšířit“. Finanční ředitel Palantiru David Glazer doplnil, že firma podepsala několik kontraktů v řádu desítek milionů dolarů na takzvanou suverénní AI, tedy systémy provozované pod kontrolou států, ovšem s neobvykle krátkou dobou trvání.
Ke smůle Palantiru lze přičíst, že výsledky navíc zveřejnil v nešťastnou chvíli. Technologický index Nasdaq 100 se ve stejný den propadl do pásma tzv. korekce, tedy více než desetiprocentního poklesu z vrcholu. Je to už třetí korekce v letošním roce a stojí za ní rostoucí pochybnosti, zda se obří investice do datových center a AI čipů vůbec zaplatí. A jelikož je Palantir výrazným jménem tohoto sektoru, není divu, že to jeho cenné papíry pociťují také.
Během úterka se akcie Palantiru sice z nejhoršího otřepaly a obchodování uzavřely na 175,40 dolaru (asi 3 820 korun), tedy o 1,65 procenta níž. Jenže to je zhruba tam, kde začínaly letošní rok, a asi o 18 procent pod letošním maximem kolem 213 dolarů. Skutečnou zkouškou bude až čtvrtý kvartál, kdy americké firmy tradičně podepisují své největší technologické nákupy a kdy se ukáže, zda letní rekord nebyl výjimkou.








