Index Nasdaq 100 spadl za červenec o téměř deset procent, čipový index SOX je od června dole o pětinu a jihokorejský Kospi přišel o třetinu hodnoty. Technologické akcie, a zvláště ty napojené na AI boom, zkrátka zažívají v posledních týdnech hodně horké léto. A výplach nešetří ani ty, kdo o sobě tvrdí, že do budoucnosti umělé inteligence vidí lépe než ostatní. Ukazuje to dění kolem zázračného hocha Leopolda Aschenbrennera.

Když čtyřiadvacetiletý Aschenbrenner rozeslal v červenci investorům svého fondu Situational Awareness pololetní výsledky, chlubil se, že za prvních šest měsíců zhodnotil svěřené prostředky o impozantních 439 procent. Takové číslo se na Wall Street jen tak nevidí a jako by se jím potvrzovalo, že mladý Němec čte sázky na umělou inteligenci líp než profesionálové s mnohaletou praxí.

V témže dopisu už ale také podle Financial Times přiznal, že jeho fond nebyl zcela imunní vůči některým výkyvům na trzích, především v Asii. A o dalších pár dní později už Aschenbrenner vyrazil za stávajícími investory a bankami, aby je poprosil o přísun nového kapitálu, který nutně potřebuje. V červenci je „dole“ o 67 procent a značnou část jeho akciového portfolia měl koupit hedge fond Citadel podle deníku Wall Street Journal.

O co jde? Na vině je páka. Aschenbrenner si ve velkém půjčoval u bank, aby své burzovní sázky znásobil – to je legitimní strategie, která v růstu vyrábí ta ohromující procenta, jež pak reportoval svým klientům. Jenže v propadu, který na burze panuje nyní, funguje páka přesně obráceně. A z obřího zisku je rázem obří dluh.

Bohužel pro Aschenbrennera se trhy v červenci zlomily, investory vyděsily mimo jiné obavy z dluhu, na němž stojí stavba datacenter, rezonovaly zprávy o čínských extrémně efektivních AI modelech, znovu se vrátily pochyby, zda se technologické akcie nepřehřívají.

Z veřejně známých pozic fondu ztratily Oracle a AMD za měsíc kolem pětiny hodnoty, ještě hůř dopadly menší tituly jako Nebius, Sharon AI, energetický Bloom Energy nebo výrobce pamětí Sandisk. Fond sám je na AI hodně závislý, podle Financial Times zaměstnává pouze osm lidí, z toho čtyři investiční profesionály.

Aschenbrenner propady, které sledujeme, označil ve zprávě investorům za nejlepší příležitost od začátku roku 2025, jako možný katalyzátor obratu zmínil očekávaný vstup Anthropicu na burzu. „Občas upozorníme na příležitosti, které vypadají jako obzvlášť dobrý čas přidat peníze,“ dodal. Jenže podle zpráv deníku Wall Street Journal fond musel kvůli dluhům odprodat i svůj podíl neveřejných akcií právě v Anthropicu, a to za 3,5 miliardy dolarů.

Zrovna vstup Anthropicu na burzu má s Aschenbrennerem poměrně pikantní souvislost: jeho snoubenka je pravou rukou šéfa bilionového startupu Daria Amodeie. Navíc mladý Němec v minulosti působil v konkurenčním OpenAI v týmu, který měl na starost bezpečnost umělé inteligence, ale byl z něj za podivných okolností odejit. Právě pro tenhle kontext je na jeho kroky na finančním trhu upřena poměrně velká pozornost, neboť se pasoval do pozice někoho, kdo AI mimořádně rozumí a kdo chápe, kam se vývoj bude ubírat.

Aschenbrenner má ale od útlého mládí pověst génia, na Kolumbijskou univerzitu v USA nastoupil už v patnácti letech a v devatenácti ji absolvoval jako nejlepší student ročníku. Pak se pohyboval v komunitě efektivního altruismu a na vlastní kůži zažil pád kryptoburzy FTX, v jejíž charitativní odnoži pracoval. V roce 2023 nastoupil do OpenAI, ale už dubnu 2024 ho firma vyhodila kvůli údajnému úniku informací, což on rozporuje.

Dva měsíce nato zveřejnil svou esej Situational Awareness: The Decade Ahead, v níž tvrdil, že obecná umělá inteligence dorazí kolem roku 2027 a přepíše ekonomiku i geopolitiku. Text se stal manifestem pro stejnojmenný hedgeový fond, do kterého dali peníze bratři Collisonovi ze Stripu, bývalý šéf GitHubu Nat Friedman, investor Daniel Gross i obchodní firma Jane Street.

Investorům tehdy slíbil, že správné sázky mohou přinést až stonásobné zhodnocení, ačkoli on osobně s investováním neměl v podstatě žádné zkušenosti.