Zeman dokončil obměnu rady ČNB, Michl získal dva spojence. Zvyšování úroků je nepravděpodobné

Nové složení rady ČNB nezmění poměr sil mezi stoupenci a odpůrci měnové restrikce. Po únorové obměně bude mít Michlovo křídlo pořád většinu.

Peter BrejčákPeter Brejčák

ales-michl20-regular

Foto: ČNB

Guvernér České národní banky Aleš Michl

Za poslední rok se sedmičlenná bankovní rada České národní banky, která určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních opatřeních, v podstatě téměř úplně obměnila. Jejími nejnovějšími členy se od února stanou Jan Procházka a Jan Kubíček, kteří nahradí dosavadního viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým končí šestileté funkční období. Názorové poměry by se tím ale změnit neměly.

Jan Procházka dosud působil jako ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV), Jan Kubíček je vedoucím úřadu Národní rozpočtové rady. Na své nové pozice zasednou 13. února, ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny dnes jmenoval prezident Miloš Zeman.

Sedmičlenná bankovní rada se v posledním roce téměř úplně obměnila. K začátku července jmenoval Zeman novým guvernérem Aleše Michla, který nahradil Jiřího Rusnoka. Současně s Michlem byli jmenováni viceguvernérka Eva Zamrazilová a členové rady Karina Kubelková a Jan Frait. Posledním členem rady ještě z Rusnokova období zůstává Tomáš Holub, jehož mandát vyprší v prosinci 2024.

Dnešní Zemanovo rozhodnutí by nemělo v bankovní radě změnit rozložení sil mezi stoupenci a odpůrci další měnové restrikce. Od jmenování Michla převažovali příznivci stability úrokových sazeb, pro další zvyšování byli pouze Mora s Holubem. Po únorové obměně tak bude mít Michlovo křídlo stále většinu.

dedek-hp

Přečtěte si takéSazby netřeba zvedat, ekonomika zpomaluje. Pryč s nostalgií, s eurem by nám bylo líp, říká Dědek z ČNB

„Jmenování nových radních nynější přístup ještě utvrdí. Jména nových bankovních radních z přelomu jara a léta byla zásadnější, neboť měnovou politiku ČNB proměňovala,“ komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Nelze tedy ani čekat žádnou zásadnější změnu měnové politiky ČNB. Nadále je třeba počítat s udržováním základní sazby na úrovni sedmi procent a se zahájením jejího pozvolného snižování nejdříve ve druhé polovině roku 2023, to vše při pokračující deklarované připravenosti centrální banky intervenovat na devizovém trhu v případě potřeby za stabilizaci a posílení koruny,“ doplnil Kovanda.

Zeman při jmenování členů bankovní rady uvedl, že kromě stanovování úrokových sazeb a zajišťování kurzu koruny je v boji proti inflaci třeba zodpovědná fiskální politika. Apeloval proto na bankovní radu, aby intenzivně spolupracovala s vládou.

„Vládu, zejména pak ministerstvo financí, je zapotřebí přesvědčit, že vedle silné koruny je dalším protiinflačním faktorem nízký deficit rozpočtu,“ řekl Zeman. Podle něj mohou v této záležitosti využít svých zkušeností právě Kubíček a Procházka.

Guvernér ČNB Aleš Michl po jmenování nových členů bankovní rady označil dosažení stabilní míry inflace za její hlavní cíl. Předpokládá, že se inflace začne snižovat na jaře 2023. „Nyní mohu prohlásit, že naše prognóza očekává, že za rok a půl bude obnovena cenová stabilita,“ uvedl.

S přispěním ČTK