S velkými investičními koly pro evropské startupy jakoby se letos v létě roztrhl pytel. Po miliardách eur pro německé projekty Neura, Quantum Systems nebo Helsing nyní obří částku ohlásil také francouzský Mistral. Získal tři miliardy eur, v přepočtu zhruba 72 miliard korun, a jeho hodnota se vyšplhala nad 21 miliard eur, tedy přes 500 miliard. Investiční sérii D vedl jihokorejský Samsung Electronics, připojil se i Scaleup Europe Fund spravovaný švédským EQT, do něhož vkládá peníze i Evropská unie, a americká PSG Equity.

Načasování není náhoda a souvisí i s děním za oceánem. Americká administrativa v polovině června totiž nařídila Anthropicu odstřihnout zahraniční uživatele od jeho nejsilnějších modelů a firma je raději stáhla úplně. „Národ, který je v technologiích závislý na jiných, může být ze dne na den odpojen,“ řekl tehdy francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau. Modely se na trh po čase vrátily, obavy z toho, kdo nad nimi má dohled, ale zůstaly.

A přesně na ně teď Mistral cílí svůj byznys. Nepřestává sice trénovat i své jazykové modely, těžiště ale přesouvá k datacentrům, výpočetnímu výkonu a inženýrské pomoci, díky které si firmy a úřady mohou nasadit umělou inteligenci u sebe doma. Vybrat si přitom budou moct i modely od konkurence. „Vidíme, že se na nás firmy obracejí čím dál častěji, protože chtějí mít AI pod kontrolou,“ popsal finanční ředitel Mistralu Johan Bergqvist deníku The New York Times.

Mistral založili v dubnu 2023 tři francouzští výzkumníci: Arthur Mensch z londýnského Google DeepMindu a Guillaume Lample s Timothéem Lacroixem z výzkumu Mety. A během několika týdnů vybrali 105 milionů eur, aniž měli jediný produkt. Loni v září následovalo kolo za 1,7 miliardy eur v čele s nizozemskou ASML, navíc prezident Emmanuel Macron nařídil francouzským úřadům používat místo amerických nástrojů právě Mistral.

Jenže nadějné firmě se nedařilo udržet tempo s americkou konkurencí a šéf firmy to říká sám. „Dnes ještě nemáme nejlepší jazykové modely, ale ten odstup jsme soustavně zmenšovali,“ přiznal Mensch letos v létě serveru TechTimes. CzechCrunch už v červenci psal, že sen o evropském šampionovi na úrovni OpenAI či Anthropicu skončil.

Pomyslný obrat firma naznačila minulý měsíc. Zákazník si u ní nově může vybrat, jestli mu výpočty poběží v Evropě nebo ve Spojených státech a přes takzvané European Compute Units může svým víceletým závazkem přímo financovat stavbu evropské kapacity – cíl je jeden gigawatt do roku 2030. Mistral přitom začal na svých serverech nabízet i cizí otevřené modely, prvním je GLM‑5.2 od čínské Z.ai. Logika je jasná: pokud je kontrola nad tím, kde model běží, je vedlejší, kdo jej vytrénoval.

Do evropských datacenter Mistral investuje čtyři miliardy eur, asi 97 miliard korun: u Paříže mu běží hala o výkonu 40 megawattů, ve švédském Borlänge staví s tamní EcoDataCenter zařízení za více než miliardu eur. Většina příjmů startupu ale zatím plyne nikoli ze „železa“, nýbrž ze softwaru.

Svého chatbota Le Chat letos Mistral přejmenoval na Vibe a udělal z něj pracovního agenta, k tomu prodává verzi pro programátory a nástroje na trénování modelů. Zákazníky má ve dvaceti zemích, je to přes 125 korporací včetně Airbusu nebo banky HSBC.

To, že Mistral by měl být evropskou sázkou na suverenitu, má ale svá omezení. Čipy do francouzských i švédských hal dodává americká Nvidia a v červenci Mistral uzavřel s Microsoftem mnohamiliardovou dohodu, podle níž budou jeho datacentra sloužit i zákazníkům Azure.