Glosa Luboše Kreče. O tom, že Evropa v technologickém sprintu za obecnou umělou inteligencí zaostává za Amerikou a Čínou, není třeba spekulovat. Je to fakt. Ještě nedávno se ale mělo za to, že přece jen nějakého zástupce v závodu máme, a to v podobě francouzského startupu Mistral. Jenže není tomu tak a naše pozornost se musí ubírat jiným směrem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si před lety vytyčil za cíl, že z Francie udělá evropský startupový hub. To se mu částečně povedlo, byť svou roli v tom samozřejmě sehrál i odchod Londýna z EU.

Jedním z projektů, na něž je nejvíc pyšný, je společnost Mistral, která na sebe upozornila loni v zimě, když vypustila jazykový model Le Chat podobný těm od OpenAI nebo Anthropicu. Rázem se hovořilo o tom, že také Evropa má svého AI šampiona, který je rychlejší a levnější než zaoceánští konkurenti.

Nyní s odstupem roku a půl bohužel platí, že to byla jen zbožná přání. Macron sice nařídil státním institucím, aby vsadili na Mistral místo amerických nástrojů, ale to žádnou zásadní změnu trakce nepřineslo. Víc a víc se ukazovalo, že brutální inovační tempo, které mohli sledovat uživatelé ChatGPT nebo Claude či Gemini, nebyli Francouzi schopni následovat.

Jak nyní upozornil odborný server Sifted, tvůrci Mistralu si to uvědomili a rozhodli se dramaticky přehodnotit své směřování – takže se nyní zaměřují víc na pomoc firmám s nasazováním a využíváním umělé inteligence než na její vývoj samotný. Celkem přiznaně se chtějí stát evropskou obdobou mýty opředené americké skupiny Palantir, která využívá AI mimo jiné v práci pro tajné služby a bezpečnostní složky.

Zároveň by měl Mistral získat nové investice na úrovni tří miliard dolarů, ovšem s celkovou valuací „jen“ 20 miliard dolarů. Což je opravdu daleko za americkými lídry, u nichž se hovoří o hodnotě až bilionu dolarů.

Byznysově je změna u Mistralu logický krok, který ale dále potvrzuje smutný fakt, že Evropa chtě nechtě bude odkázaná na primární technologie od svých geopolitických konkurentů, tedy od USA a Číny. Právě z nich pocházejí dominantní jazykové modely, které fungují jako určitá podkladová vrstva.

Zároveň se ale na horizontu ukazují noví šampioni – a překvapivě jsou z oboru, nad kterým Evropa dlouhé dekády ohrnovala nos, dokud jí drsná realita neukázala, co a jak. A tím je zbrojní průmysl. Jestli se totiž o nějaké evropské firmě v souvislosti s AI aktuálně hodně hovoří, je to vedle Mistralu a holandského výrobce čipové infrastruktury ASML ještě německý startup Helsing.

Ten je pojmenovaný po bájném lovci upírů z románu Drákula a jeho chytré drony, které nepotřebují připojení k internetu ani GPS, pomáhají Ukrajincům páchat obří škody uvnitř ruského území. Firma navíc vyvíjí i autonomní stíhačku a další vojenské hi-tech vychytávky.

Právě v obraně a technologiích s ní spojených chytá Evropa, donucena válečným konfliktem na svých hranicích, pomyslný druhý dech. A umělá inteligence, která má potenciál změnit téměř každý obor lidské činnosti, i tady skýtá obří příležitosti (a ještě větší výzvy). Tak snad je chytneme a ukážeme, že i se starým kontinentem je pořád třeba počítat.

Komentář původně vznikl pro stanici Český rozhlas Plus.