Akcie Czechoslovak Group ještě nedávno platily za chloubu tuzemského průmyslu. Lednové IPO bylo s vybranými 3,8 miliardy eur největším vstupem zbrojařské firmy na burzu v historii Evropy. Od té doby ale cenné papíry skupiny Michala Strnada pokračují v pádu a před víkendem se podívaly pod hranici 13 eur – tedy zhruba na třetinu svého maxima. Část známých investorů jim přesto věří a patří mezi ně i Michal Semotan a Filip Kejla, kteří akcii probírali v novém dílu podcastu Money Maker Hedge. Ten si celý můžete pustit na YouTube nebo v přehrávači níže.

Semotan začal nakupovat CSG kolem sedmnácti eur a pokračuje dál. „U CSG mi opravdu nedává logiku, aby to zůstalo za čtrnáct eur,“ řekl v podcastu. Tehdy se skutečně akcie CSG obchodovala kolem 14 eur, jenže v dalších dnech ještě klesala. Podle portfolio manažera ze skupiny J&T ale firma získává nové zakázky a klíčové bude sledovat čísla, která mohou hodnotu vrátit blíž k cenám z úpisu.

Že akcie spadla tak hluboko, je zčásti dílem spekulantů. Ti sázeli na pošramocenou pověst firmy, kterou ještě prohloubila zpráva investigativní platformy Hunterbrook obviňující skupinu z nadsazování výrobních kapacit munice. Strnad obvinění odmítl a trvá na tom, že je akcie po propadu podhodnocená. Semotan se přidává na jeho stranu. „Já mám tyhle příběhy rád. Mám chuť jít proti těm shortařům,“ netajil se.

Podobně to vidí Kejla, podle kterého ale firma řadu věcí komunikačně podcenila a na burzu šla ve spěchu: „Bylo to trošku šité horkou jehlou.“ CSG vstup na burzu potřebovala mimo jiné kvůli zakázkám pro americkou armádu, kdy je veřejná obchodovatelnost výhodou. Pokud se navíc skupině podaří vnitřně propojit jednotlivé dceřiné firmy tak, jak má, věří Kejla, že se hodnota vrátí. S kolegy už s akciemi CSG krátkodobě obchodoval a i nyní se chystá budovat si v nich pozici.

CSG ale nebyla jediná česká akcie, na kterou v podcastu došlo. Nechyběl obligátní ČEZ, kde po klíčové valné hromadě řeší investoři chystané rozdělení firmy i roli šéfa Daniela Beneše. Navzdory aktuálnímu prodejnímu tlaku vidí Semotan v polostátním koncernu prostor k růstu: hodnota dvou samostatných firem podle něj může být výrazně vyšší než dnešní ocenění ČEZu, a to klidně o dvacet až třicet procent.

Řeč byla i o Allwynu, loterijním impériu Karla Komárka, které letos vstoupilo na aténskou burzu po fúzi s řeckým OPAP a stalo se druhou největší kotovanou herní firmou na světě. Kejla oznámil, že má v akcii pozici a vnímá ji podobně jako CSG. Část trhu se přitom podle něj na titul dívá chybně jen optikou OPAP a nevidí celý Allwyn, tedy i britskou národní loterii nebo nákladné, zato viditelné partnerství s Formulí 1.

A protože jde o Money Maker, nemohla chybět ani auta. Tématem bylo první elektrické Ferrari Luce, které designově ani jednoho z investorů neohromilo. Jenže vážnější starosti než luxusní Ferrari dělá Semotanovi zbytek evropského autoprůmyslu.

BMW totiž v polovině června srazilo svůj výhled a marži automobilové divize čeká letos propad z původních čtyř až šesti procent na pouhé jedno až tři. Může za to kombinace slabé poptávky v Číně, cenových válek tamních značek, amerických cel i nutnosti zároveň financovat vývoj elektromobilů, hybridů i spalovacích motorů.

Mnichovskou značku ani Mercedes ale Semotan neodepisuje – na rozdíl od Volkswagenu, který přitom dlouhodobě držel v portfoliu. Ten by se podle něj mohl ovšem bránit nejen čínské invazi tím, že do Evropy přiveze konkurenceschopné modely, které vyrábí v Číně s tamními partnery. „Ať tady těm Číňanům vytře zrak jejich vlastními zbraněmi,“ navrhl. K tomu se ale vedení podle něj neodhodlá, protože německé koncernové továrny bude klíčový akcionář firmy, spolková země Dolní Sasko, hájit do konce dní.