Deprese a úzkosti stojí ekonomiku bilion dolarů ročně, wellbeing na pracovišti se nevyplatí podcenit

Starost firem o psychické zdraví zaměstnanců už není vzácnost. Šetřit na něm v době krize může přinést ještě větší problémy.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

Mentální zdraví pracovníků má dopad na ekonomiku

Civilizace za sebou – a možná ani před sebou – nemá po psychické stránce úplně nejlepší léta. Světová zdravotnická organizace už vyhlásila, že dlouho očekávaný konec vleklé pandemie je na dohled, a tak se životy mnohých vracejí do předchozích kolejí. Přesněji řečeno, do starých pracovních kolejí. Zaměstnavatelé by ale neměli předpokládat, že jejich svěřenci zůstali traumatickým obdobím neposkvrněni.

Myšlenka, že lidé ve firmách stojí na prvním místě, je i centrální pro sérii akcí CzechCrunche s názvem People First. Už v pondělí 5. prosince v ní pokračujeme a tentokrát probereme hlavní výzvy pro příští rok: generaci Z a její pracovní návyky, změny ve firemní kultuře nebo právě wellbeing v práci. Hovořit přijdou třeba Peter Hajduček z Footshopu, Karolína Čumriková z HeyFomo.cz, nebo Chádí El-Moussawi z Terap.io.

S tím, jak se zaměstnanci vracejí do kanceláří, mohou být patrnější jejich nespokojenost z práce, případně psychické potíže, které si z pandemické doby přinesli. Ostatně z kompletního home officu to pro některé (jako třeba zaměstnance Twitteru) může být tvrdá otočka o 180 stupňů.

Právě hybridní pracovní systém, tedy pracovní doba minimálně z části trávená doma, se přitom pro mnohé firmy stal standardem. Vychází to například z průzkumu české společnosti Behavera, která je zároveň partnerem akce People First. Tři čtvrtiny z firem, které oslovila, fungují právě v tomto režimu.

Průzkum od PwC na to konto přidává, že pracovníci, kteří nemohou fungovat na dálku, také mnohem méně často než ostatní uvádějí, že je jejich práce naplňuje, že věří, že se jejich tým stará o jejich pohodu, že jsou spravedlivě finančně odměňováni nebo že mohou být ve své práci kreativní.

pwc

Foto: PwC

Faktory, které ovlivňují tendence zaměstnanců změnit práci. Na první místě je plat.

Povolení práce z domova je ale jen jedním dílkem skládačky. Faktem je, že pro každou firmu může fungovat trochu něco jiného. Organizace What Works Wellbeing nicméně definovala pět oblastí, na které by si v tomto směru měli zaměstnavatelé dát pozor. Zaprvé je to samotné fyzické a duševní zdraví, za druhé vztahy s kolegy, za třetí bezpečnost (finanční, fyzická i emocionální), za čtvrté firemní kultura a způsob práce a v neposlední řadě cíle a smysl, které firma má.

Pomoc zaměstnancům, kteří neprožívají nejlepší chvíle, tak může nabýt mnoha podob. V dnešní době už navíc ani nemusí platit otřepané klišé, že peníze na psychický stav zaměstnance nemají vliv. Právě rostoucí spotřebitelské ceny totiž znervózňují dva za tří britských zaměstnanců a tři z pěti tvrdí, že negativně ovlivňují jejich pracovní výkon. Není tak překvapením, že podle průzkumu z letošního května si třetina zaměstnanců chtěla v následujícím roce říct o zvýšení platu.

Miliardové dopady na zdravotní systémy

Nejsou to však jen průzkumy o samotném psychickém zdraví, které by byznysmeny měly znepokojit. Více pragmatické zaměstnavatele možná přesvědčí finanční měřítka. Zatímco na chřipky, horečky nebo jiné fyzické nemoci zaměstnavatelé zpravidla slyší, na ty psychické už méně, přestože jejich efekt není malý. Podle Světové zdravotnické organizace je ročně promrháno v celé populaci přibližně 12 miliard pracovních dní, což znamená ztrátu jednoho bilionu dolarů (23 bilionů korun) v produktivitě kvůli depresím a úzkostem. V každý okamžik podle ní trpí nějakou psychickou poruchou asi 15 % dospělé populace.

Podobná data se přitom ukazují i ve studiích na národní úrovni. Britský veřejný zdravotní systém stojí špatné psychické zdraví pracovníků ročně okolo 12,1 miliardy liber (339 miliard korun). V dánské studii naopak bylo zjištěno, že dobré psychické zdraví má pozitivní vliv na snížení ztráty tamní ekonomiky o 0,9 až 1,3 miliardy dolarů (22 až 30 miliard korun).

Jinými slovy – to jak se zaměstnanci cítí, má přímý ekonomický dopad na to, jak firmě vydělávají (nebo prodělávají). Rady na to, jak wellbeing na pracovišti zlepšit (a jak konkrétně pomoci třeba generaci Z) přinese právě pondělní akce CzechCrunche People First: Trendy a výzvy pro rok 2023, v 17:30 v karlínské Spojce. Více informací a vstupenky najdete ZDE.