Když dva zkušení topenáři Karel Náprstek a Jiří Švéda založili společně s Danielem Helclem portál Topíte.cz, měli jasný cíl: digitalizovat tradiční topenářské řemeslo. Jenže čas plynul – a projekt se po přísunu peněz od investorů postupně přeměnil v technologický startup Woltair nabízející zařízení a řešení pro tepelná čerpadla. Má za sebou pořádně turbulentní rok, nedávno pak skončil v insolvenci. Tady je celý příběh.

Firma vznikla v roce 2018 a zpočátku nabízela online sjednání topenářských služeb pro domácnosti, kvůli čemuž budovala i interní tým instalatérů. Zakázek rychle přibývalo – a s nimi rostl i počet lidí ve společnosti. „Je patrné, že jsme s naším produktem přišli na trh v pravý čas,“ říkal tehdy Helcl. V té době také přišla první investice od venture kapitálových fondů Enern (dnes Kaya VC) a Presto Ventures, a to ve výši 20 milionů korun.

„O nezbytnosti takové služby na středoevropském trhu víme dlouho. A jsme rádi, že se nám v Topíte.cz konečně podařilo najít tým, který má všechny předpoklady k tomu, aby zde uspěl – a mnoha zákazníkům pomohl ušetřit peníze, čas i energii,“ uvedl tehdy zakladatel Presto Ventures Přemysl Rubeš. Topíte.cz v té době začalo plánovat i expanzi do zahraničí, konkrétně do Polska, Maďarska a na Slovensko.

To se povedlo v roce 2020, kdy startup získal další finanční injekci ve výši tří milionů eur (na tehdejší přepočet téměř 80 milionů korun), ke stávajícím investorům se přidal ještě Inven Capital, fond polostátní energetické skupiny ČEZ. Jako první zemi si vybral Polsko, navíc vstoupil na pole fotovoltaiky. „Věříme týmu Topíte.cz už od jejich prvních dní. Spojuje nás vidina topenařiny bez nepříjemných překvapení a nutnosti neustálého nahánění dodavatelů,“ komentoval investici v té době Tomáš Obrtáč, partner Kaya VC.

V roce 2021 už měl startup 75 zaměstnanců, zároveň se přejmenoval na Woltair a kromě solárních elektráren začal instalovat i tepelná čerpadla. Navíc získal také investici od polského fondu Movens Capital. Celkem mělo jít o vyšší jednotky milionů korun, které mu měly pomoci s expanzí v Polsku. „To bude první vlaštovkou na naší, věřím úspěšné, mezinárodní cestě,“ nechal se při té příležitosti slyšet Helcl.

O rok později Helcl přivedl do Woltairu jako CEO ostříleného manažera Jana Hanuše. Ten dříve působil v Kosteleckých uzeninách a několik let také strávil v různých službách pro finanční skupinu PPF, například jako „vrchní byznysový uklízeč“ ve skupině Mall Group. Jeho úkolem ve startupu, který měl v té době už 160 zaměstnanců, bylo pořádně nakopnout mezinárodní expanzi. „Woltair mě už od začátku zaujal jako firma se skvělým nápadem a obrovským potenciálem. Teď chci vše posunout do globálnějšího měřítka,“ hlásal tehdy.

Současně do startupu přiteklo dalších 400 milionů korun, tentokrát od investičních fondů z celého světa. Kolo Series A vedl kanadský ArcTern Ventures, který se zaměřuje na podporu udržitelného rozvoje. Své peníze přidali také americká společnost Westly Group a třinečtí Aternus, kola se účastnili rovněž tuzemští investoři z Kaya VC a Inven Capital nebo polští Movens Capital. Díky tomu zvládl Woltair vstoupit i do Německa a Itálie.

Foto: Woltair

Zakladatelé Woltairu (dříve Topíte.cz) Jiří Švéda, Daniel Helcl a Karel Náprstek

Jenže příliv nových solárních zakázek oproti letům 2021 a 2022 prudce klesl. Zaprvé se snížil objem dotací, které na instalace lze získat. Zároveň se vyčerpal počet domácností, které soláry chtěly – kdo po nich toužil, už je měl; další zájemce bylo těžší a dražší získat. Současně klesly ceny energií, takže pro mnoho lidí už nebyly účty za elektřinu či plyn tak frustrující, aby kvůli tomu dávali statisíce za FVE panely a baterie.

Rok 2023 sice s sebou přinesl novou investici, která dosáhla téměř hranice půl miliardy korun a díky níž do Woltairu vstoupily také americké fondy Westly Group a Fifth Wall. „Je to pro nás potvrzení, že jdeme správným směrem a že náš model je skutečně jedinečný,“ tvrdil Hanuš. Už ale bylo pozdě. V Německu, což byl jeden z nových trhů Woltairu, navíc vláda změnila dotační politiku, což vedlo k propadu tamního trhu s čerpadly až o 90 procent.

A právě zde začaly první větší problémy. Loni Hanuš v rozhovoru pro CzechCrunch popisoval zeštíhlování firmy. Propustil například pětinu z celkových 200 zaměstnanců. „Radost z toho nemá nikdo,“ prohlásil. Podle něj začal Woltair šlapat do digitalizace, tedy nahrazování lidské práce. Zároveň se startupu dotkly zmíněné vnější vlivy. „Zeleným zdrojům loni nefoukalo do zad,“ dodal.

Krátce po propuštění části zaměstnanců skončil ve Woltairu i samotný Hanuš – a během jediného roku se ve firmě vystřídali další tři CEO, jmenovitě Vít Javůrek, Tim Hilpert a Karina Přibylová. Firma už prý v Česku vykazovala ziskovost, vzhledem k nákladné expanzi ale dál pálila velké množství peněz a každý rok končila v minusu, což je vidět i na grafu níže.

V roce 2023 vykázala obrat přes 1,1 miliardy, ztráta činila necelých 375 milionů korun. O rok dříve činil obrat přibližně 465 milionů korun se ztrátou 168 milionů. Výsledky za loňský rok stále k dispozici nejsou. I přesto Woltair věřil, že se situace překlopí k lepšímu. „Máme pevný plán a jsme na cestě, abychom zvítězili a pokračovali v ziskovém provozu,“ uvedla letos Přibylová pro CzechCrunch.

Od loňského roku se už prý navíc české fondy nepodílely na běžném chodu Woltairu. „Presto Ventures částečně exitoval z Woltairu před několika lety se čtyřnásobným multiplem. Od té doby nesedíme na boardu a nemáme přímý vhled do každodenního fungování firmy,“ řekl partner fondu Vojta Roček. Karel Zheng z Kaya VC pak doplnil: „Budoucnost té firmy je od podzimu 2024 v rukou velkých mezinárodních fondů, které Woltair ekonomicky převzaly.“ 

Foto: Woltair

Bývalá šéfka startupu Woltair Karina Přibylová

Woltair ještě získal několik dalších investic, jejich přesnou výši už ovšem neuvedl. A jeho situace se dále zhoršovala – opět propouštěl, stáhl se z německého a polského trhu, letos v dubnu pak soud vyhlásil všeobecné moratorium na jeho majetek. Během tří měsíců se startup měl pokusit o restrukturalizaci svých závazků. „Woltair má důvěru svého největšího investora, který je připraven jej podpořit na cestě k ziskovosti a pozici lídra na trhu tepelných čerpadel v Česku,“ uvedl tehdy Ivo Němejc z Inven Capital.

To se však nepovedlo. Startup nejprve v rámci pokusů o uzdravení převedl všechny své rozpracované závazky domácnostem na svého konkurenta, nakonec ale informoval své investory, že navzdory snaze o restrukturalizaci nedokáže dále plnit své finanční závazky. A podal na sebe insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu. Teď jej čeká rozprodej majetku, neboť dluží vyšší desítky milionů korun sociálce, berňáku i pojišťovnám.

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Jan Hanuš, bývalý šéf Woltairu

Od té chvíle už Woltair aktivně nekomunikuje a na dotazy CzechCrunche nereaguje. Skoupé na odpovědi jsou i fondy, které do Woltairu investovaly – s výjimkou Kaya VC. Jeden z jejích partnerů Pavel Mucha popsal, že v letech 2017 až 2018 viděla jeho venture kapitálová společnost potenciál v digitalizaci řemesla spolu s velikostí trhu.

A vysvětluje i odklon Woltairu od původního zaměření. „Od roku 2020 firma velmi rychle získávala důvěru dalších velkých růstových investorů, primárně mezinárodních klimatických a realitních fondů, kdy se roztrhl pytel s poptávkou po čerpadlech. A s koly a růstem se odklonila od digitalizace k instalacím, které ještě víc umocnila investicemi do zahraniční expanze,“ vylíčil pro CzechCrunch.

S tím, že svou investici do Woltairu nijak nezhodnotí, počítali už delší dobu. „V našem portfoliu jsme firmu odepsali na nulu před rokem, poté co velcí investoři přes ‚pay-to-play‘ investiční kola převzali ekonomický prospěch firmy se záměrem, že realizují zisk z prodeje firmy jiné evropské firmě,“ přiznává otevřeně Pavel Mucha.

Podle zkušeného startupového investora je Woltair ukázkou příběhu „boom and bust“, tedy exploze poptávky a následného radikálního propadu. Firma totiž nedokázala ustát nástrahy rychlé expanze a výkyvů trhu a ve chvíli, kdy se začal celý její byznys propadat, nezvládla eliminovat vysoké náklady.

Tím končí příběh jednoho z nejambicióznějších českých startupů v oblasti zelené energetiky. Nicméně v poslední době padá jeden velký solární hráč za druhým. Jde zejména o Nanosun, který dluží přes půl miliardy korun, nebo S-Power Energies, která platila za jednoho z průkopníků a lídrů trhu. Jak ale vysvětluje kolega Luboš Kreč, myslet si, že solární byznys je pasé, by bylo chybou.