Jeden velký krásný výplach. Musk přišel o stovky miliard, cena Anthropicu padá, ropa zase zdražuje
Demokraté v USA chtějí brzdit datacentra a přísněji regulovat AI. Investoři odpověděli výprodejem čipařů, Tesly i SpaceX.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Ještě ve středu ráno to na Wall Street vypadalo jako oslava. Republikáni prezidenta Donalda Trumpa v amerických volbách do Kongresu drsně prohráli a investoři si výsledek vyložili po svém: mimo jiné že s demokratickou většinou by podle nich mohla vzrůst šance, že USA brzy ukončí válku s Íránem. Ropa se propadla téměř o devět procent a i největší IT firmy si v jednu chvíli připsaly přes 750 miliard dolarů, v přepočtu 16,3 bilionu korun. Jenže o den později bylo všechno jinak a třeba technologický index Nasdaq zaznamenal největší jednodenní propad v historii.
Čtvrteční výprodej smazal z hodnoty firem obchodovaných na burze Nasdaq, která se zaměřuje právě na technologickou scénu, odhadem 2,5 bilionu dolarů, tedy zhruba 54 bilionů korun, jak napsal deník The Wall Street Journal. Index klesl o 5,5 procenta, nejvíc od loňského dubna, kdy trhy otřásla Trumpova celní ofenziva přezdívaná Den osvobození. Do červených čísel se dostal každý sektor ikonického indexu S&P 500, který souhrnně ztratil 4,4 procenta. Donald Trump vinu samozřejmě svalil na demokraty.
Jenže volby byly trochu referendem o něm. A taky o datacentrech, tedy obřích halách plných serverů, na kterých běží umělá inteligence. Podle průzkumů je považovali dvě třetiny voličů za zásadní nebo důležitý faktor svého rozhodování. V řadě států se pak hlasovalo v místních referendech právě o omezení výstavby datacenter a voliči takovou stopku masově podpořili. Demokraté ostatně získali i Texas, kde se podle banky Wells Fargo chystá 27 procent plánované kapacity amerických datacenter.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsDemokraté se netají tím, že z vítězství chtějí vytěžit tvrdší přístup k technologickým firmám. Senátor Bernie Sanders hned ve čtvrtek na síti X napsal, že Američané nechtějí, aby jim technologičtí oligarchové ničili životní prostředí a brali práci, a vyzval k celostátnímu moratoriu na stavbu datacenter. Další demokraté chtějí šéfy AI firem předvolat k výpovědi pod přísahou a banka Goldman Sachs už uvedla, že je třeba počítat se zpožděním klíčových staveb.
Nejvíc to schytali výrobci čipů, na kterých boom umělé inteligence stojí. Akcie Nvidie klesly za posledních pár dní o víc než deset procent a firma přišla o přes 400 miliard dolarů tržní hodnoty. AMD a Micron odepsaly shodně přes 17 procent, Intel 10,3 procenta a výrobce paměťových karet SanDisk dokonce víc než 22 procent. Takzvaná Magnificent Seven, tedy sedm nejcennějších amerických technologických firem, přišla za jediný den o bilion dolarů. V Evropě se propadly akcie německého Infineonu o 8,5 procenta a nizozemského ASML o 6,5 procenta.
Výplach přitom nepřišel z čistého volebního nebe. Nadšení z umělé inteligence slábne už několik týdnů, investoři pochybují, že se obří výdaje na AI vyplatí, a řada technologických firem včetně Applu či Palantiru zklamala nebo aspoň nijak neoslnila svými čtvrtletními výsledky. Ostatně index Nasdaq 100 se do pásma tzv. korekce dostal už v pondělí před volbami. Aby toho nebylo málo, v pátek ráno se vlna přelila do Asie – japonský Nikkei padal na začátku obchodování o šest procent, jihokorejský Kospi se po propadu o víc než 8,5 procenta musel dočasně zastavit a tchajwanský TSMC, největší výrobce čipů na světě, ztrácel podobně. Hodně odepisovaly i korejské tituly SK Hynix a Samsung.
A něco podobného jako s akciemi se děje i s ropou, jen v opačném gardu. Ještě v říjnu zdražila o víc než deset procent, protože trh počítal s tím, že Trump po volbách válku s Íránem vyostří. Bezprostředně po volbách se sázky otočily, protože Trump i jeho viceprezident J. D. Vance připustili, že právě válka na Blízkém východě republikány stála hlasy. Takže ropa typu Brent ve středu uzavřela na 94,62 dolaru za barel (zhruba 2 060 korun), nejníž od konce srpna. Jenže už ve čtvrtek se cena znovu zvedala nad 95 dolarů a v pátek ráno přidávala i americká ropa WTI. Důvod je prostý: nikdo neví, co Trump udělá.
Nejhůř z celé povolební bouře ale vychází Elon Musk. Nejbohatší člověk světa byl největším dárcem republikánů a do kampaní jejich kandidátů poslal přes 470 milionů dolarů (víc než deset miliard korun), z toho 224 milionů jen v Texasu. Většina jím podporovaných kandidátů ale prohrála, včetně dlouholetých spojenců Kena Paxtona a Grega Abbotta v Texasu, kde sídlí obě jeho klíčové firmy. Akcie SpaceX ve čtvrtek klesly o devět procent a Tesly o 11 procent. Od úterního zavření burzy tak obě firmy dohromady odepsaly zhruba 450 miliard.
A podobný výplach zasáhl i jeho jmění. Musk je i nadále suverénně nejbohatším člověkem světa, podle Forbesu má nyní jmění kolem 790 miliard dolarů. Jenže ještě začátkem listopadu byl nad 900 miliardami dolarů. Investoři se zkrátka obávají, že Muska čekají vyšetřování v Kongresu a jeho firmy přísnější regulace. Musk a SpaceX už údajně dostali pokyn uchovat záznamy o omezeních vojenské verze satelitního internetu Starlink na Ukrajině.
Velmi citelně může aktuální výplach zasáhnout také Anthropic, tvůrce AI asistenta Claude. Ten má na burzu Nasdaq vstoupit pod zkratkou ANT do dvou týdnů a chtěl na ní úpisem akcií získat až sto miliard dolarů (2,2 bilionu korun). Šlo by o největší IPO v dějinách. Ještě v srpnu přitom investoři mířili na valuaci dvou bilionů dolarů i víc, tedy zhruba na dvojnásobek ocenění z květnového investičního kola, které firmu ohodnotilo na 965 miliard dolarů. Firma, která v říjnu pololetní tržby zvedla čtrnáctkrát, tak měla vyrůst mezi deset nejcennějších společností světa.
Očekávání se ale postupně snižují. Teď deník The Wall Street Journal píše, že ani 1,5 bilionu dolarů, o kterém se začalo víc mluvit během října, nemusí platit. Tři velcí investoři, kteří se chtějí úpisu účastnit, deníku řekli, že valuace bude muset jít dolů, a jeden z nich ji vidí blíž jednomu bilionu dolarů (21,8 bilionu korun). Firma pak logicky může získat méně peněz, třeba kolem 80 miliard dolarů. Nebo v krajním případě vstup na burzu odložit, dokud se trhy neuklidní.
Případná změna plánů by se netýkala jen samotného Anthropicu. Firma je obchodně provázaná s největšími technologickými jmény včetně Googlu, Amazonu a Nvidie a investoři se podle WSJ bojí, jaké škody by mohl odklad napáchat v jejich dalších portfoliích. Vedení Anthropicu a jeho poradci se mají v nejbližších dnech sejít a o dalším postupu rozhodnout.
Ještě před pár týdny přitom investoři jeho akcie označovali za titul, který prostě musí mít v portfoliu každý. Ale s tím, jak na jistý nezájem nedávno narazilo i konkurenční OpenAI, se věci dávají do nečekaného pohybu.
Rubriku Investice podporují
