Má robota Jarmila, rozhoduje za něj digitální mozek Bob a jeho startup zrychluje AI. Nikdo nechce čekat, říká

Spoluzakladatel startupu BottleCap AI Jaroslav Beck popisuje, jak přemýšlí o budoucnosti i jak se jeho týmu daří zrychlovat umělou inteligenci.

bob-jarda-jarmil-mvp-xStory
Foto: Archiv JB / CzechCrunch / Unitree
Bob, Jarda a Jarmil
0Zobrazit komentáře

Když se potřebuje soustředit na práci a slyší křičet děti, začne si v hlavě počítat integrály. „Je to složitý příklad a potřebuješ na něj spoustu mentální energie. V momentě, kdy ti něco plně zaměstná hlavu, začneš se soustředit na něco úplně jiného,“ popisuje s úsměvem Jaroslav Beck metodu, jak pracuje s vlastní hlavou. Podobně pragmaticky dnes přistupuje de facto ke všemu, co dělá. Nejvíce ho aktuálně zaměstnává projekt BottleCap AI, s nímž chce zefektivnit umělou inteligenci, ale stíhá se věnovat i dalším aktivitám.

„Pracovně mi aktuálně nejvíc dává zabrat BottleCap AI. Cans mi dělají radost. Do toho se teď ještě Jarmil učí sbírat vajíčka,“ popisoval své aktivity na konferenci CzechCrunch Future Jaroslav Beck. Jarmil je jeho humanoidní robot Unitree G1, kterého si po večerech trénuje jako čistě soukromý projekt a testuje s ním možnosti robotiky. Cans je značka nesladkých perlivých nápojů, kterou po miliardovém prodeji VR hry Beat Saber rozjel a přidává nové produkty.

A BottleCap AI je startup, v němž chce spolu s vědcem Tomášem Mikolovem a vývojářem Davidem Herelem přinést zásadní posun v efektivitě jazykových modelů. Tento týden představili nový model s názvem ThinkingCap, který je postavený na architektuře Qwen3.6-27B a zlepšuje ji. Qwen je rodina velkých jazykových modelů od čínské společnosti Alibaba, které jsou oblíbené jednak proto, že mají dobré výsledky jako třeba GPT od OpenAI, a hlavně jsou často nabízeny jako open-source.

bottlecap
Foto: BottleCap AI
David Herel, Tomáš Mikolov a Jaroslav Beck, zakladatelé BottleCap AI

Českému startupu se povedlo snížit počet takzvaných „thinking tokenů“, tedy výpočetních kroků, které model potřebuje na to, aby došel k odpovědi, zhruba na polovinu, přičemž si zachovává srovnatelnou přesnost napříč testovanými úlohami. U jednotlivých konkrétních příkladů je pak generování odpovědi podle testování BottleCap AI až desetkrát rychlejší. Cílem přitom nebylo model naučit něco nového, ale odstranit to, co český startup označuje za zbytečné přemýšlení.

Jde o opakované přeformulovávání stejného argumentu, zacyklení nebo zdlouhavé vysvětlování namísto samotného řešení. Tenhle přístup jde napříč celou filozofií firmy. Zatímco velké laboratoře jako OpenAI, Google DeepMind nebo Anthropic sázejí primárně na masivní výpočetní výkon, BottleCap AI se dlouhodobě soustředí na to, jak ze stejného modelu dostat víc při nižších nárocích na hardware.

„Naší misí je radikálně zefektivnit jazykové modely, typicky ty lokální. Největší brzdou lokálních modelů je aktuálně inference (zjednodušeně samotný běh modelu, respektive generování odpovědi – pozn. red.). Když se Boba zeptám na něco složitějšího a vyžaduji hlubší uvažování, trvá mu to i dvě minuty. A čekat dvě minuty na odpověď zkrátka nikdo nechce,“ vysvětluje Beck.

A kdo že je ten Bob? To je Beckův osobní AI kolega, respektive jeho digitální mozek. Jde o tři propojené počítače, které si osmatřicetiletý podnikatel sám sestavil. Hlavním je Mac Studio s 512 GB RAM, na kterém běží upravený model qwen3.5-397b-a17b-mlx. Vedle něj stojí starší Mac Mini z roku 2019 pro rychlé a jednoduché dotazy, kde nejde o bezpečnost, a Nvidia Spark DGX pro rychlejší, méně náročné úlohy, kde původní model Qwen3.5-4B již nahradil vlastní a rychlejší model ThinkingCap.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Všechny tři stroje běží lokálně, bez připojení k cizím cloudovým serverům, což Jaroslav Beck považuje za klíčové bezpečnostní opatření. Do Boba totiž po čtyřech měsících každodenního používání nahrál prakticky celou svou digitální stopu. „Stáhl jsem všechny rozhovory a články, co jsem kdy udělal, vzal jsem všechny svoje poznámky asi od osmnácti let a všechno to do něj nahrál,“ popisuje. Systém podle něj teď chápe styl, jakým komunikuje, i to, jak funguje jeho uvažování, třeba včetně toho, že nesnáší dlouhé texty.

Má prý přitom jednu zásadní funkci. „Bob je natrénovaný k tomu, aby mi oponoval z nekompromisního pohledu prvotních principů. Napadá slabé předpoklady, upozorňuje na to, když něco není podložené, a srovnává nové nápady s chybami v dřívějších rozhodnutích, a to s přihlédnutím k historickému kontextu,“ vysvětluje Beck, jehož cílem není vytvořit obyčejného chatbota, ale něco, co uvažuje podobně jako on sám a zná kontext.

bob-beck
Foto: Jaroslav Beck
Počítač Bob tvořící hlavní část digitálního mozku Jaroslava Becka

Je to postupný proces učení a vylepšování celého systému, ale už teď nese ovoce. Bob už například Beckovi našel užitečné paralely ve staré strategii vydávání hudebních balíčků pro Beat Saber z dob, kdy měl tým jen omezené zdroje, a navrhl lepší postup. Jindy mu doporučil, ať jednu investiční příležitost raději pustí, protože v jeho historii z roku 2020 objevil v jiném oboru podobný vzorec chování, který tehdy nikam nevedl a Beck si to sám ani nepamatoval.

S e-maily mu Bob taky pomáhá, byť už mu jeho strůjce nedovoluje odpovídat automaticky. „Zjistil jsem, že čím víc asistentů máš, tím méně produktivní vlastně jsi. Jenom manažovat asistenty přidává další vrstvu komplexity do tvé práce. Žádný asistent nikdy nemůže přesně vědět, co zrovna v danou chvíli potřebuješ akutně řešit,“ vysvětluje. Klíčová rozhodnutí i komunikaci si nakonec řeší sám i proto, že zažil situace, kdy se ho někdo ptal, proč něco odmítl, a on netušil, o čem je řeč.

Jaroslav Beck

Přečtěte si takéJaroslav Beck o prodeji Beat Saberu a setkání s ZuckerbergemJaroslav Beck o prodeji Beat Saberu za miliardy, setkání s Zuckerbergem, robotovi Jarmilovi a budoucnosti

Zásadní je pro něj i to, kde jsou všechna tahle citlivá data uchovaná. „Nejsem úplně komfortní s tím, aby kompletní otisk mého mozku ležel někde na serverech OpenAI nebo Anthropicu,“ říká Beck. Ostatně nedávná omezení přístupu k předním cloudovým modelům od Anthropicu po zásahu americké vlády podle něj ukázala, jak snadno lze být odříznut od nástrojů, na kterých firma nebo produkt závisí – lokální modely na vlastním serveru podle něj tomuto riziku nepodléhají.

Právě touha po bezpečnosti a nezávislosti na cizí infrastruktuře je jedním z důvodů, proč BottleCap AI vyvíjí i nástroj zvaný AI scan, který měří skryté posuny a předpojatosti (tzv. biasy) v současných jazykových modelech. Podle Becka totiž do trénování dnešních modelů vstupují lidé, kteří ručně upravují odpovědi, jež jim přijdou nevhodné, a nikdo už zvenčí nevidí, kdo a jak přesně model posunul.

Sama firma letos v lednu oznámila první externí investiční kolo ve výši 7,5 milionu dolarů, v přepočtu přes 150 milionů korun. Vedl ho britský fond 20VC, připojil se český Rockaway Ventures a řada zakladatelů předních technologických firem, mimo jiné z Canvy, ElevenLabs, Hugging Face, Datadogu nebo Supercellu. Investoval také zakladatel Seznamu Ivo Lukačovič. Doplnili tak zhruba čtvrtmiliardu korun, kterou do rozjezdu startupu už dřív vložil sám Beck z peněz získaných prodejem hry Beat Saber společnosti Meta.

Firma přitom podle svého spoluzakladatele záměrně nepotřebuje takový kapitál jako giganti typu OpenAI nebo evropský Mistral. „Jsme extrémně efektivní a hlavně nepotřebujeme ten masivní výpočetní výkon na hrubou sílu. Většina velkých laboratoří dnes hraje hru čistě o výpočetní výkon. My tím, že se soustředíme primárně na efektivitu algoritmu, testujeme spíše na malých modelech,“ říká Beck.

Filozofii, že je potřeba stavět vlastní fundamentální technologii, a ne jen obalovat cizí modely, si Beck drží od začátku. „Drtivá většina věcí, co dnes vidíme na trhu, jsou startupy stavějící na modelech od OpenAI, Anthropicu a dalších. Není to nutně špatně, ale je to ohromně riskantní. Nikdy nevíš, kdy samotný model tvoji funkci přidá nativně,“ vysvětluje.

Vedle práce má Beck ještě jeden koníček, kterému věnuje volné večery – zmíněného robota Jarmila. „Skutečnost, že si dnes můžeš koupit plnohodnotného robota za pár tisíc dolarů, ovládat ho na dálku a trénovat ho přímo v obýváku, je zkrátka fascinující. Je to ohromný skok kupředu,“ říká. Podle Becka jde právě o spojení robotiky a umělé inteligence, které považuje za skutečně zlomový bod směrem k obecné umělé inteligenci (AGI).

Virální videa robotů dělajících parkour nebo těžkou práci jsou podle něj v naprosté většině případů jen teleoperace, kdy je stroj ovládán člověkem na dálku. Skutečný zlom přijde podle něj až s autonomním chováním, kdy robotovi řeknete, ať uklidí myčku nebo uvaří večeři, a on to spolehlivě a bezpečně udělá sám. „Odhaduji, že tam budeme tak za deset let,“ míní a se smíchem dodává: „Vajíčka z kurníku už ale Jarmil přinést dokáže, to máme otestované.“