Microsoft slíbil Call of Duty pro Nintendo. Aby přesvědčil Sony a uzavřel největší herní nákup historie

Rekordní převzetí Activision Blizzardu za 1,6 bilionu korun se nelíbí konkurenci ani úřadům. A tak se je Microsoft snaží přesvědčit o dobrých úmyslech.

Michal MančařMichal Mančař

call-of-duty-modern-warfare-ii

Foto: Activision

Záběr z Call of Duty: Modern Warfare II, zatím nejnovějšího dílu slavné série

Herní průmysl nezažil sledovanější nebo hodnotnější nákup. Microsoft chce utratit 68,7 miliardy dolarů za majitele značek Call of Duty, World of Warcraft nebo Diablo, ale rekordní deal je logicky trnem v oku konkurenci i vládním ochráncům volného trhu. Člen velké technologické pětky tak dělá všechno pro to, aby je přesvědčil o tom, že svou potenciální pozici a exkluzivní kontrolu nad oblíbenými tituly nezneužije.

Je to trochu zamotané. Microsoft chce koupit společnost Activision Blizzard. Ta vydává slavné střílečky Call of Duty. Jenže se to nelíbí Sony, tvůrcům PlayStationu, tedy konzole konkurující microsoftímu Xboxu. Protože by to mohlo znamenat monopol na extrémně lukrativní značku. Ze stejného důvodu se na to moc netváří regulatorní úřady. A tak Microsoft uzavřel dohodu s Nintendem, že na jeho konzole – na které skoro vůbec nevycházely – po následujících deset let tituly Call of Duty poskytne. Tedy pokud nákup Activision Blizzardu dopadne úspěšně.

Že se vám to zdá podivně překombinované? Ve výsledku vše pohání poměrně přímočará snaha. Microsoft svými kroky chce úřadům i konkurenci ukázat, že nevznikne moloch, který si bude diktovat podmínky. A který svou novou hračku (tedy vlastně hru) nepůjčí na jiné konzole. Historicky největší nákup redmondské firmy a současně největší videoherní obchod v dějinách – a i mimo obor jedna z největších transakcí v byznysu vůbec – s hodnotou 68,7 miliardy dolarů neboli 1,6 bilionu korun by totiž z Microsoftu udělal trojku na herním trhu.

„Chceme se stát ještě relevantnějšími na více zařízeních. Víme, jak s Nintendem vybudovat oboustranně výhodné partnerství. A vlastně i se Sony,“ cituje šéfa herní divize Microsoftu Phila Spencera agentura Bloomberg. Desetiletá dohoda, u níž obě strany očekávají i pozdější pokračování, bude znamenat premiéru Call of Duty na konzolích Nintendo Switch, střílečky od Activisionu se v minulosti párkrát mihly na dřívějších zařízeních japonského výrobce. Způsob překonání technologických omezení menší konzole ani konkrétní tituly či datum vydání ujednání nespecifikuje.

Podobnou nabídku jako Nintendu učinil Microsoft už dříve i samotnému Sony, dva technologičtí giganti v této otázce ale ještě nenašli shodu. Přitom prakticky už od prvního oznámení plánovaného převzetí Activision Blizzardu zástupci Microsoftu ujišťují videoherní svět, že ani s nárůstem herního portfolia nezneužijí možnost získané hry nabízet exkluzivně na svých platformách. Kromě konzolového Xboxu a služeb s ním spojených Microsoft nabízí i předplatné s hrami pro PC Game Pass.

Stejným způsobem Microsoft oslovil i nejpopulárnější PC platformu Steam, kam se série Call of Duty po několikaleté odmlce nedávno vrátila a je na ní k dispozici. K oficiálnímu podpisu záruky nedošlo, ale z optimističtějších důvodů. „Zaprvé nepovažujeme za nutné podobné dohody, které by někoho nutily vydávat hry na Steamu, uzavírat. Zadruhé herní divize Microsoftu vždy splnila, co slíbila,“ okomentoval pro server Kotaku nabídku Gabe Newell, šéf společnosti Valve, jež Steam provozuje.

„A zatřetí si myslíme, že samotný Microsoft má motivaci Call of Duty nechat na všech platformách, kde jsou hráči,“ připomněl dost možná ten nejsilnější důvod, proč podobné dohody a ujištění Microsoftu budou s nejvyšší pravděpodobností skutečně upřímné. Opačné rozhodnutí by bylo obrovskou ránou pro reputaci Microsoftu, ale především by neprodávat Call of Duty na PlayStation jednoduše nedávalo ekonomický smysl. Na konzole od Sony se prodá více kopií hry než na Xbox, Call of Duty je dokonce nejprodávanější značkou v historii PlayStationu.

„Přitom prakticky veškeré výhrady z videoherního průmyslu zaznívají od Sony. Z našeho pohledu to vypadá, že tráví mnohem více času s regulatorními orgány než snahou se s námi dohodnout,“ řekl Bloombergu Phil Spencer. Microsoft totiž čelí odporu nejen od své přímé konkurence. Potenciální nákup Activision Blizzardu se zcela logicky stal cílem zájmu úřadů ve Spojených státech, Evropě a v Británii i v dalších jurisdikcích. Se zástupci americké Federální obchodní komise se má Microsoft setkat v těchto dnech.

activision

Přečtěte si takéRekordní obchod Microsoftu. Za 69 miliard dolarů koupil herní vydavatelství Activision Blizzard, tvůrce Call of Duty

Zámořští komentátoři se v odhadech toho, jak úřad rozhodne, zcela neshodují. Připomínají, že v létě se komise rozhodla soudit se společností Meta kvůli narušení konkurenčního prostředí převzetím fitness aplikace Within. Současně někteří odborníci zmiňují, že regulátoři by v případě soudu s Microsoftem neměli až tak silnou pozici. Jako možné řešení tedy vidí smluvní záruky ze strany Microsoftu. Jenže právě tento postup se v těchto dnech stal terčem ostré kritiky, když navzdory podobným příslibům musí úřady řešit aféru Ticketmasteru.

V polovině prosince je pak na programu jednání s britskými orgány, které mají v lednu vynést předběžný verdikt a finalizovat jej v březnu. Taktéž koncem března má zveřejnit výsledky svého šetření i Evropská komise. To by pro Microsoft znamenalo dostatek času naplnit své původní plány o definitivním uzavření obchodu ke konci fiskálního roku v červnu. Transakci už dříve posvětili akcionáři Activision Blizzardu.

Na dubnové mimořádné valné hromadě jich přes 98 procent hlasovalo pro dohodu, která předpokládá, že Microsoft za každou akcii firmy zaplatí 95 dolarů (2 200 korun). Deal za 68,7 miliardy dolarů by tak svou hodnotou řádově předčil dřívější herní nákupy Microsoftu, loni za 7,5 miliardy dolarů (175 miliard korun) koupil společnost ZeniMax Media, pod níž spadá i Bethesda se známými sériemi Fallout či Elder Scrolls.

Pokud stejně jako akcionáři dají prodeji zelenou i úřady, Microsoft do své už tak nesmírně nabité herní nabídky získá i další významná jména kromě Call of Duty. Activision Blizzard vznikl spojením dvou silných subjektů Activision a Vivendi v roce 2008, kdy se pod jednu střechu kromě slavných stříleček nastěhovaly značky jako Diablo, World of Warcraft, Guitar Hero ale i Candy Crush.