Pandemie srazila počet pražských bytů na Airbnb na polovinu. Začaly se využívat k dlouhodobým pronájmům

Eliška NováEliška Nová

praha-zizkov

Foto: Peter Brejčák / CzechCrunch

Pandemie koronaviru výrazně ovlivnila nemovitostní trh v Praze

0Zobrazit komentáře

Zatímco počet bytů nabízených v Praze na ubytovací službě Airbnb s nástupem pandemie klesl, počet nabídek na serveru Sreality naopak stoupl. Odborníci v tom spatřují přímou korelaci. Dřív přitom krátkodobé pronájmy své dlouhodobé konkurenty drtily, bylo jich o polovinu víc. Covid ale donutil pronajímatele změnit byznys, a to rovněž v polovině případů.

Až čtyři hosté měli v polovině prosince štěstí – dostali se do domu, kde Kevin McCallister na Vánoce potrápil dva zloděje. Ubytování ve stylu filmu Sám doma ale nebyla jediná úspěšná kampaň Airbnb. Není divu, že takových projektů přibývá, turismus, na kterém je firma postavená, se zatím nevrátil do starých kolejí. A tak zatímco ve Spojených státech firma láká k cestování za zážitky alespoň domácí obyvatele, v Česku hlásí výrazný útlum.

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) provedl novou analýzu zaměřenou na Airbnb. Ta srovnávala, jak lidé pronajímali pražské byty a domy na platformě v roce 2019, tedy před pandemií, a jak letos. Výsledkem je, že počet nabízených realit v hlavním městě klesl na polovinu. Aktivních jich zůstalo ještě méně, zhruba deset procent.

Co to přesně znamená, je patrné z konkrétních čísel – letos v červenci lidé v Praze nabízeli ke krátkodobému pronájmu 6 972 bytů, to je o sedm tisíc méně než před dvěma lety. Počty jednotek nabízených ke krátkodobému pronájmu přitom rostly už od roku 2016, a to významně. Růst byl patrný až do konce roku 2019, v březnu 2020 je evidentní rychlý pokles počtu nabízených bytů nebo domů. Důvodem je právě celkový útlum cestovního ruchu, který logicky přišel s pandemií.

Analýza přitom sleduje ještě jeden ukazatel. Zatímco v roce 2018 převyšovala nabídka bytů a domů na Airbnb o víc než polovinu nabídku pronájmů na portálu Sreality, letos v červenci se tento trend obrátil. Sreality tak mají o čtyřicet procent větší nabídku než Airbnb. IPR z toho vyvozuje, že část bytů dříve nabízených na krátkodobý pronájem se přesunula do nabídky toho dlouhodobého.

Ubytování z letošní nabídky spravuje kolem tří a půl tisíc hostitelů – na jednoho pronajímatele připadají v průměru dva nabízené inzeráty. Tedy v podstatě dvě nemovitosti. Češi totiž pronajímají především celé byty a domy. Představují bezmála 76 procent z celkové nabídky a výrazně převyšují nabídku samostatných pokojů.

Velká část těchto bytů a domů se přitom soustředí do centra města. „Vyšší výskyt jednotek Airbnb je patrný v oblasti pražské památkové zóny a v jejím nejbližším sousedství. Zejména pak v jihovýchodní části od ní a v oblasti severní. To odráží skutečnost, že jednotky nabízené na Airbnb jsou v Praze využívány zejména turisty, kteří preferují ubytování v docházkové vzdálenosti od hlavních turistických cílů,“ uvádí analýza IPR.

Nejvíce inzerátů je tak směřováno na Nové Město, v nabídce je tady 1 696 krátkodobých pronájmů, 957 jednotek je k dispozici na Starém Městě, 726 na Vinohradech, 616 na Žižkově a 459 na Smíchově. Více než dvě stovky ubytování jsou také v Karlíně a Holešovicích, přes stovku v Nuslích, Dejvicích, Vršovicích a Libni.

Evropa slibuje regulaci digitálních služeb

Pokles přitom během pandemie zaznamenala téměř všechna katastrální území. Logicky nejvíc tam, kde bylo rovněž nejvíc nabídek. Největší pokles tak zažilo znovu Nové Město, po něm Vinohrady, Žižkov, Staré Město, Smíchov a Holešovice. „Pandemie koronaviru sice počet jednotek významně snížila, zejména mezi hostiteli, kteří nabízeli pouze jeden byt, některé problémy s tímto typem ubytování však přetrvávají,“ uvádí pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Největší problémy analýza pojmenovává takto: Snížení kvality života rezidentů a změna charakteru obytných zón. Což znají všichni, kdo bydlí v domě, kde jsou byty pronajímány cizincům. Většina si stěžuje na noční hluk a další nepříjemnosti. Druhým problémem je snížení dostupnosti bydlení, což je v Praze čím dál palčivější problém. Odborníci poukazují i na bezpečnostní rizika, která z těchto služeb plynou – chybí údaje o ubytovaných osobách.

Neméně důležité jsou ale i ekonomické problémy. Jednak nabízení krátkodobého pronájmu v podstatě spadá do šedé zóny, protože jde o neregistrovanou podnikatelskou činnost. Jednak to přináší nerovné podmínky v podnikání, protože zatímco jeden nabízí klasické ubytovací zařízení a odvádí také patřičné poplatky, druhý zvolí cestu přes Airbnb a výdělek mu jde jen do kapsy.

airbnb-web2

Foto: CzechCrunch

Jedno z pražských ubytování v nabídce Airbnb

To vše se samozřejmě dotýká celé Evropské unie, kde vzniká čím dál tím větší tlak ze strany zasažených měst na přijetí společné legislativy. Města si nyní slibují posun především od přijetí celoevropských pravidel sjednocených v rámci takzvaného Aktu o digitálních službách. Evropská komise návrh předložila v prosinci 2020. Podle něj by mělo dojít k regulaci různých digitálních služeb a měl by chránit příjemce služby před nelegálním obsahem. Vztahovat se to přitom bude i na online platformy, které zprostředkovávají ubytovací služby.

O regulaci Airbnb se snaží i Praha. K některým změnám ale potřebuje celostátní změnu. Metropole se o to pokouší například s živnostenským zákonem. Chce mít možnost omezit počet přenocování v jednom roce, případně stanovit maximální počet ubytovaných osob. A to nyní nemůže. Minulá sněmovna návrh neprojednala, a tak ho hlavní město muselo nyní podat znovu.

Bude to po pandemii stejné?

Regulace je přitom podle Prahy nutná i proto, že jakmile pandemie odezní, Airbnb se opět inzeráty na krátkodobý pronájem zaplní. A to přesto, že alespoň k částečné regulaci už nyní dochází. Letos v létě například magistrát vydal rozhodnutí, podle kterého podléhá soustavné užívání bytu na krátkodobé pronájmy schválení stavebním úřadem.

Existuje už také rovněž povinnost odvádět poplatek z pobytu pro všechny poskytovatele krátkodobého ubytování, tedy i ty, kteří volí online cestu. A online platformy mají rovněž povinnost sdílet informace s českými úřady. Pokud odmítnou, hrozí jim pokuta až do jednoho milionu korun. Vzhledem k tomu, že jde ale o zahraniční firmy, je problém s vymahatelností sankcí.

Někteří odborníci nicméně předvídají, že trh se do starých kolejí nevrátí. Aspoň ne zcela. Podle Jan Holinky ze společnosti Saleh&Holinka, která se specializuje na krátkodobé pronájmy a rekonstrukce bytových jednotek v centru Prahy, budou po odeznění pandemie zahraniční turisté vyhledávat především soukromé nemovitosti spíš než přeplněné hotely. Rozhodovat se budou podle podmínek storna a hodnocení čistoty. „Dříve to byla lokalita, to skončí,“ uvedl pro CzechCrunch Holinka.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym