Prošvihla Evropa technologický vlak? Situace nemusí být tak vážná, jak často slýcháme
Ne že by starý kontinent neměl své problémy a chyby. Technologická scéna je na tom ale výrazně lépe než v 90. letech.
Právě čtete webové vydání našeho newsletteru Startup. Na začátku každého nového měsíce v něm shrnujeme to nejdůležitější, co se v tom právě skončeném na poli českých startupů stalo, abyste byli neustále v obraze.
Zaostalá Evropa? To úplně neplatí
Často opakovaným tématem je, že Evropa, respektive její technologický sektor, nedokáže držet krok se světovou konkurencí, v inovacích jí ujíždí vlak, trpí kvůli ohromnému množství regulací a nedokáže zde vyrůst žádný pořádný technologický gigant. Ne, že by na tom nebylo něco pravdy. Portál Dealroom ale přinesl zajímavý pohled, který ukazuje, že ve skutečnosti starý kontinent minimálně svého hlavního konkurenta v podobě Spojených států dohání.
- „Hanit evropskou technologickou scénu je v módě. Ale co když je to jen polovina příběhu?“ ptá se Dealroom.
- Následně přidává data – mladá generace evropských startupů se aktuálně podílí na celosvětové hodnotě nových společností přibližně osmnácti procenty, zatímco v devadesátých letech to bylo jen pět procent.
Související pohled pak na LinkedInu přinesla i partnerka fondu Sequoia Capital Luciana Lixandru. „I když jsem realistická, pokud jde o skromný úspěch Evropy v minulosti a o to, že zde nejsou žádné bilionové společnosti, jsem optimistou, pokud jde o její budoucnost,“ píše s tím, že na to sama také sází – VC se na starém kontinentu věnuje více než deset let místo toho, aby se přestěhovala do Silicon Valley.
V příspěvku pak přináší několik zajímavých myšlenek:
➡️ Budování tech firem v Evropě je těžší. Je zde fragmentovaný trh a ve většině segmentů musíte uspět v USA, pokud chcete vybudovat pořádného hráče. A to se nezmění.
➡️ Přehršel regulací, nedostatečná mobilita pracovní síly, pomalé a náročné fúze a akvizice… to vše se musí změnit, pokud budou vlády naslouchat a zajímat se o růst a inovace.
➡️ Srovnávání minulých úspěchů Ameriky v technologické oblasti s úspěchy Evropy je špatný pohled na věc. Je to jako běžecký závod mezi ročním dítětem, které se učí chodit, a teenagerem. Silicon Valley se začalo rozvíjet před padesáti lety, zatímco evropská technologická scéna zhruba až tak deset let nazpět.
➡️ Většina zakladatelů tzv. decacornů (startupy s hodnotou přes deset miliard dolarů) v USA jsou sérioví zakladatelé nebo zakladatelé, kteří se učili ve scaleupech a odešli dělat vlastní projekty. Vzhledem k tomu, že je evropský ekosystém mladší, začínáme tu tuto vlnu teprve pozorovat.
➡️ Máme špičkové inženýry i špičkové výzkumníky v oblasti umělé inteligence.
➡️ Ano, máme přístup ke kapitálu, a ne, evropští zakladatelé nechtějí prodávat předčasně… to jsou zastaralé a mylné představy.
Lixandru zmiňuje i konkrétní příklady velmi úspěšných startupů a evropských zakladatelů: UiPath, Deliveroo, Vinted, Framer, Miro, Pennylane, DeepMind, Spotify, Klarna, Revolut, Adyen, Supercell.
- Svůj post pak zakončuje apelem: „Místo psaní dalšího příspěvku o tom, proč je Evropa nanic, se pusťme do práce na jejím zlepšení.“
„Ano, výzvy přetrvávají. USA a Čína jsou dominantními silami, mezera je velká a umělá inteligence přinesla zcela nové bojiště. Pokrok Evropy si však zaslouží více pozornosti a uznání, než se mu často dostává,“ dodává Dealroom.
A co vy – souhlasíte? Jsme často příliš kritičtí a negativní? Nebo popsaný optimismus nesdílíte? Budu rád za odpověď, jsem zvědavý na vaše pohledy.
Přes 140 lidí: od andělů až po zástupce velkých fondů. Aktualizovali jsme naši databázi českých venture kapitálových investorů.
To nejdůležitější
👀 Jsem bohatý a nevím, co se životem, přiznává Vinay Hiremath, spoluzakladatel startupu Loom, který se prodal za miliardu dolarů. Přiblížil nečekanou a stinnou stránku úspěchu, se kterou se vypořádává po nabytí pohádkového jmění.
🚀 Jízda Credo Ventures na polské raketě pokračuje. ElevenLabs uzavřelo kolo Series C ve výši 180 milionů dolarů, jeho valuace vzrostla trojnásobně na 3,3 miliardy dolarů. Credo se teď již kola neúčastnilo, ale podíl ve startupu drží.
💸 Dvě stovky investorů ho odmítly. Když ale Jan Sláma ze startupu FaceUp změnil strategii, dostal prý čtrnáct nabídek za celkem 160 milionů. Přibližuje pohled za oponu, jak více než roční proces nabírání investice probíhal, co konkrétně investorům vadilo a co mu pomohlo situaci otočit.
💡Na 99 procent startupů nemusí investice pro svůj růst potřebovat. Mohou vám totiž zlomit vaz a bez nich se naučíte víc, říká Martin Ondáš z bootstrapovaného startupu BizMachine. Popisuje výhody a nástrahy přístupů, kdy se firma rozhodne pro externí kapitál i kdy jej odmítá.
🔄 Sázka na ředitele z USA nevyšla. Propouštěli jsme a zotavovali se dva roky, říká Michal Tresner z ThreatMarku. V rozhovoru popisuje, jak byznys nakonec otočili, což mu vydláždilo cestu k půlmiliardovému investičnímu kolu.
🦄 Ulovil dva české jednorožce. A radí, že úvěrové financování je čtyřikrát levnější než ředit svůj podíl. Radovan Nesrsta je u nás s fondem Orbit Capital průkopníkem venture debtu. Necílí prý na jednorožce, ale na zdravé firmy s ambicí rychle růst.
🤔 Kdyby Hubert Palán působil ve VC, do čeho by investoval a jaké by byly jeho strategie? Spoluzakladatel českého jednorožce Productboard se zamýšlí, co by dělal, pokud by byl investorem ve fondu.
📉 Počet VC fondů v Evropě klesá, během posledních dvou let až o třicet procent. Portál Sifted píše, že na horizontu se objevují „zombie“ fondy, a to zejména kvůli jejich investorům, kterým dochází trpělivost při čekání na výnosy.