Vodu na Marsu našlo, život zatím ne. Vozítko Curiosity brázdí rudý písek už deset let

Curiosity vyfotilo statisíce snímků a vědcům o Marsu poslalo terabyty informací. Mělo fungovat dva roky, ještě ale nekončí.

curiosity_spravne

Foto: NASA

Vozítko Curiosity zkoumá povrch Marsu

Tehdy Marvel uvedl do kin první film dnes už kultovní ságy The Avengers a všichni tančili Gangnam Style. Tentýž rok také James Bond přistál s padákem na stadionu v Londýně, kde byla slavnostním ceremoniálem zahájena letní olympiáda. A o několik stovek milionů kilometrů dál od Slunce dosedlo na povrch rudé planety – možná s menšími fanfárami, ale podobně stylově – vesmírné vozítko Curiosity.

Psal se rok 2012, konkrétně 6. srpen, kdy začala honba v pořadí čtvrtého takového stroje vesmírné agentury NASA za poznáním o naší sousední planetě. Hlavním posláním Curiosity je hledání důkazů o tom, jestli na Marsu někdy existovaly podmínky pro život mikroskopických organismů. Na začátku mise odborníci odhadovali, že bude fungovat jeden marťanský rok, tedy necelé dva roky (687 dní). Minulý týden ale vozítko oslavilo své desáté narozeniny.

Šestikolový vůz, který je velký přibližně jako menší auto, pohání generátor, jenž vyrábí elektrickou energii přirozeným rozpadem plutonia. Pohybuje se maximální rychlostí 200 metrů za den, přičemž za deset let na rudé planetě zatím najezdil téměř 29 kilometrů a překonal celkové převýšení 625 metrů.

Dekáda provozu se na Curiosity samozřejmě podepisuje a pro inženýry z NASA je jeho údržba stále větší výzvou. Velkému náporu musí čelit třeba kola, která se opotřebovávají rychleji, než se předpokládalo. Problémy inženýrům za ta léta způsobila i porucha vrtáku, kterým vozítko uvolňuje kusy kamenů k analýze.

Curiosity je však stále funkční. Za celou dobu mu vědci z řídícího střediska poslali přes čtyři miliony pokynů a v budoucnu jich bude pravděpodobně ještě více – NASA totiž nedávno misi Curiosity prodloužila. Vozítko by tak mělo na Marsu fungovat další tři roky.

Podobně jako Webbův vesmírný teleskop, který letos začal zkoumat blízké i vzdálené kouty vesmíru, je i Curiosity významným zdrojem vědeckých dat. Odebírá hlavně vzorky půdy a kamenů, jeho důležitým objevem byly důkazy, které ukazují na minulou existenci jezer. Právě v jednom z nich Curiosity přistálo.

Galeův kráter, který vznikl asi před 3,5 miliardami let, má v průměru 154 kilometrů a vozítko v něm potvrdilo výskyt minerálů a dalších látek, mohl být vhodným místem pro život mikrobů. Na planetě se měly podle vědců v minulosti nacházet po desítky milionů let. Důkazy o tom, že je na Marsu život dnes, však vozítko zatím neobjevilo.

Kromě povrchu rudé planety si stroj už posvítil na tamní oblaka nebo na dva měsíce obíhající kolem ní. Rover také měří úroveň radiace, které budou muset čelit astronauti, pokud se je tam lidstvu v budoucnu podaří dostat. Celkem vozítko pořídilo skoro půl milionu fotek a poslalo na Zem 3,1 terabytu dat, na jejichž základě vědci vydali téměř 900 studií.

Curiosity dnes na Marsu není jediným strojem NASA –⁠ rudý písek je domovem také stacionární sondy InSight, robotického vozítka pod názvem Perseverance, které na povrchu Marsu přistálo loni v únoru a hned začalo posílat fascinující snímky, a malého vrtulníku Ingenuity, jenž na rudé planetě poprvé vzlétl v dubnu roku 2021.

Jiří Blatný

Vášnivý chatař, amatérský hráč kulečníku a slávista. Zajímá se o sport, technologie a dění v USA.

Vášnivý chatař, amatérský hráč kulečníku a slávista. Zajímá se o sport, technologie a dění v USA.