Firma Strategy od začátku roku přikoupila 175 tisíc bitcoinů, a má tak aktuálně v držení zhruba čtyři procenta všech existujících mincí v hodnotě přesahující bilion korun. Ještě před pár lety přitom balancovala nad propastí a Michael Saylor coby její CEO se rozhodl vsadit veškeré firemní rezervy na jedinou kartu: bitcoin. Zatím se ale stále neví, zda to bude příběh o finančním vizionáři století, nebo stamiliardový průšvih.

Geniální vize přitom vůbec nebyla původním hnacím motorem. „Bylo to rozhodnutí z čistého zoufalství a frustrace. Historicky totiž platí, že lidé nové radikální vize a technologie přijímají pouze v momentech, kdy čelí válce nebo blízké smrti,“ popisuje v rozhovoru pro CzechCrunch Saylor, který se v roce 2020 rozhodl ukončit vývoj do té doby úspěšných firemních systémů a celou svou společnost přeorientovat novým, podle něj perspektivnějším směrem.

A za šest let se dříve softwarová společnost změnila k nepoznání. Z MicroStrategy se přejmenovala na Strategy a dnes funguje jako první světová pokladnice postavená na bitcoinu, takzvaná Bitcoin Treasury Company. Z vizionáře, který „jen“ hromadí mince, se teď Saylor vydává o krok dál: „Většina lidí nechce vlastnit surovou komoditu. Chtějí zkrátka bankovní účet, který jim bude v eurech nebo dolarech vynášet osm, deset procent ročně místo toho, aby jim inflace každý rok šest procent ukrojila.“

Praha se minulý týden stala dějištěm největší evropské kryptoměnové konference BTC Prague, na kterou Michael Saylor zavítal už počtvrté. V rámci hlavního programu pak představil svou vizi digitálního kreditu, tedy úvěrů krytých ne hmotou, jako jsou nemovitosti, zlato, auta nebo stroje, ale čistě digitálním bitcoinem.

Jedním rozhodnutím jste se stal ikonou kryptoměnového světa. Proč jste se v roce 2020 rozhodl opustit dobře fungující byznys model softwarového vývoje a vydat se neprobádanými vodami?
V době covidové krize mi došlo, že jdeme slepou uličkou. Měli jsme firmu s hodnotou 600 milionů dolarů, která by se pravděpodobně prodala, sloučila s jinou nebo by dost možná také postupně zanikla. Historicky platí, že lidé radikální nové technologie nebo riskantní strategie přijímají jen tváří v tvář válce nebo blízkému konci. A covidová krize takovou válkou vlastně byla.

Takže na začátku nešlo o nějakou velkolepou vizi, ale o čisté přežití?
Přesně tak. Kdyby nepřišla pandemie, v roce 2019 bych o takovém kroku pravděpodobně vůbec neuvažoval. A i kdybych snad chtěl, trh by mi takovou změnu nedovolil realizovat.

Kdy přesně se z nutnosti stala mise, které dnes tak bezmezně věříte?
Brzy jsme si uvědomili, že díky novému směru můžeme vyrůst na desetinásobek. V určité chvíli se nám doslova otevřelo nebe a my pochopili, že máme v rukou řešení problému pro miliardu lidí. Tehdy se z nutnosti a frustrace začala stávat obrovská inspirace a touha inovovat. Nakonec se firma stala stonásobně větší – to nás zachránilo a dalo nám novou misi.

V Česku byl v roce 1520 vyražen první jáchymovský tolar, předchůdce dolaru, který byl z čistého stříbra a svou hodnotu odvozoval od jeho vzácnosti. Jak se díváte na současné tradiční měny, které jakoukoli spojitost s cennými kovy dávno ztratily?
Představte si současné měny, americký dolar, českou korunu nebo euro, jako ocel. Proti nim tu jsou digitální peníze, lehčí a rychlejší, které připomínají hliník. Když vynaleznete hliník, přijdete do Evropy a budete všem vykládat, že je skoro stejně pevný jako ocel, ale desetkrát lehčí, pravděpodobně si ho od vás nikdo nekoupí. Jediný způsob, jak hliník prodat, je postavit z něj letadlo.

A to si ode mě už někdo koupí?
Možná. A pokud ne, založíte aerolinky. Málokdo si už ale uvědomuje, že při nákupu letenky kupuje vlastně hliník. Z oceli funkční letadlo nepostavíte, nikdy by nevzlétlo. Takže pokud chcete létat a dostat se přes oceán za osm hodin místo třítýdenní plavby lodí, musíte využít hliníkové letadlo. Lidé se ale hliníku bojí, protože jim nepřijde dostatečně pevný.

Jak je potom přesvědčíte, aby s vaší aerolinkou letěli?
Musíte surovou komoditu inženýrsky přetvořit do uživatelsky přívětivého spotřebního produktu. Steve Jobs nikoho nepřesvědčoval o tom, že křemík a sklo jsou skvělé suroviny. Dokázal to tak, že si lidé zamilovali iPhone. Bitcoin se do Evropy a zbytku světa rozšíří přesně díky službám, které nad ním vybudujeme. Nikoliv tak, že ho budeme běžným spotřebitelům prodávat jako samotnou komoditu.

Do Prahy jste přijel s novou myšlenkou. Tvrdíte, že bitcoin coby „digitální kapitál“ bitvu o své dominantní postavení už vyhrál. Co bude dál?
Rok 2026 je pro nás přelomový, protože se soustředíme primárně na řetězec tří věcí – digitálního kapitálu, digitálního kreditu a digitálních peněz. Bitcoinová dominance se v krypto sektoru blíží k 70 procentům, což z něj dělá nezpochybnitelnou digitální peněžní síť. Jakmile s jistotou víte, že máte jasného vítěze, můžete na něm začít budovat další nástroje.

Například digitální kredit, o kterém jste měl na BTC Prague prezentaci. Co si pod tím má představit běžný člověk?
Zatímco bitcoin si můžete představit jako digitální zlato uchovávající hodnotu, digitální kredit je na něm postavená úvěrová aplikace. Vytvořili jsme akciové a dluhopisové nástroje, které vyplácí dividendové výnosy deset až dvanáct procent. Dá se říct, že jsme vzali bitcoinovou volatilitu a z 90 procent ji odstranili. Představte si to tak, že bereme surovou ropu v barelech a destilujeme z ní palivo vyšší kvality, jako je benzín nebo kerosin.

Je na finančních trzích o tyto nové nástroje zájem?
Zcela bezprecedentní. Náš vlajkový produkt, prioritní akcie s názvem Stretch (STRC), představoval největší burzovní novinku roku 2025. Za pouhých deset měsíců se této akcie prodalo za několik miliard dolarů – první miliarda dokonce za jediný den. Aktuálně je náš Stretch největší a nejlikvidnější prioritní akcií na světě, dokonce větší než cokoliv, co kdy vydala jakákoliv tradiční banka. Z ničeho se tu za posledních pár měsíců objevila celá třída nových aktiv v hodnotě 11 miliard dolarů, kde už nejsme sami.

Jednoduše řečeno tedy nabízíte stabilní výnosy z bitcoinu, aniž bych ho jako investor musel nakupovat napřímo a řešit divoké výkyvy jeho ceny?
Ano, protože drtivá většina veřejnosti spíše ocení ekvivalent bankovního účtu, který jim nabídne stabilní výnos osm procent přímo v eurech nebo dolarech. Celý mechanismus funguje na principu strukturálního oddělení volatility. Naše kmenové akcie s tickerem MSTR fungují jako houba, která do sebe nasákne veškeré cenové výkyvy a růstový potenciál držených bitcoinů.

Tímto odčerpáním rizik dokážeme u úvěrových nástrojů typu Stretch smazat 90 procent výkyvů ceny bitcoinu. Výsledný produkt je pevně navázaný na tradiční měnu a jeho dividendová sazba je proměnlivá (aktuálně kolem 11,25 procenta – pozn. redakce). Kalibruje se pak tak, aby si akcie udržela stabilní hodnotu kolem sta dolarů. Dividendu navíc Strategy od letošního června vyplácí dvakrát měsíčně, konkurence u podobného produktu dokonce plánuje výplaty denní. Investor získává předvídatelnost peněžního trhu, která je ale plně krytá nejvýkonnějším digitálním aktivem na světě.

Třetí věcí, kterou letos řešíte, jsou digitální měny. Čím se vámi vyhlížené peníze liší od stablecoinů, které už dnes známe?
Stablecoiny jako Tether nebo Circle jsou navázané na dolar a mají nulovou volatilitu, jenže nenabízí žádný výnos. Já chci měnu, která bude fungovat jako digitální dolar nebo euro a majiteli bude navíc vynášet osm procent ročně, místo aby mu inflace šest procent ukrojila – což je průměrné znehodnocení dolaru za posledních sto let. A až digitální měnu s takovým výnosem nabídneme, lidé na ni začnou přecházet. Ne všichni a hned, ale řekněme, že to může být pět až deset procent kapitálu, tedy stovky miliard až biliony dolarů.

Foto: BTC Prague / Marek Příhoda

Na konferenci BTC Prague 2026 představil Michael Saylor svou vizi digitálního kreditu a důvody, proč bitcoin může jednou stát 7 milionů dolarů

Kde se ten výnos vezme?
Stojí na novém řetězci, který právě budujeme. Digitální peníze jsou kryty digitálním kreditem a ten je krytý digitálním kapitálem, tedy bitcoinem. V kryptosvětě (DeFi) už podobné experimenty běží – za zhruba tři měsíce do nich přitekla téměř miliarda dolarů.

Základním pravidlem krypto komunity je HODL, tedy snaha kryptoměny nakupovat, držet a nikdy neprodávat. Vaše společnost ale nedávno poprvé v historii 32 bitcoinů prodala. Proč?
Náš byznys model spočívá v tom, že prodáváme nástroje postavené na akciích a dluhopisech, abychom mohli nakupovat další bitcoin. Pokud trh neuvěří, že jsme schopni naše pohledávky nakoupeným bitcoinem skutečně pokrýt a reálně ho zpeněžit například na vyplacení dividend, nikdo by do našich produktů neinvestoval. Museli jsme zkrátka prokázat, že v případě nutnosti dokážeme naše aktiva zpeněžit, abychom ochránili investory.

Druhý důvod je daňový. Máme miliardy dolarů nerealizovaných daňových úvěrů a bitcoin používáme jako pracovní kapitál. Pokud chceme tento potenciál uplatnit, je pro nás efektivnější sto bitcoinů koupit a sto prodat než nedělat nic. Ještě zdůrazním, že 32 bitcoinů jsou dvě setiny procenta z objemu, který jsme jen letos nakoupili. Od začátku roku jsme v čistém plusu, do rezerv jsme přikoupili celkem 175 tisíc bitcoinů.

Znamená to, že veřejně obchodovaná firma velikosti Strategy už se nedá řídit přes tvrdou dogmatickou HODL mentalitu?
Běžnému jednotlivci bych vždy poradil to samé – vezměte peníze, které nebudete další čtyři roky potřebovat, nakupte bitcoin a neprodávejte ho. Sám se tím řídím a za posledních šest let jsem osobně neprodal nic. Pokud ale řídíte veřejně obchodovanou pokladnici, která vytváří digitální úvěry, nemůžete takto omezovat svou schopnost bránit hodnotu akcií a vyplácet dividendy. Řízení korporátní rozvahy je komplikovanější záležitost než správa osobního portfolia.

Česká národní banka letos oznámila, že modeluje přesun jednoho procenta svých rezerv do bitcoinu. Překvapilo vás, že s tím přišla zrovna konzervativní evropská instituce?
Je to správný směr, ale centrální banky budou pravděpodobně postupovat velmi pomalu. V krátkodobém horizontu bych větší adopci v širším měřítku neočekával.

Samotná Evropská unie ale míří jiným směrem – zvažuje transakční daň z kryptoměn a zavádí přísná pravidla jako MiCA a DAC8 pro sledování transakcí. Ujíždí nám v Evropě vlak?
Nejprogresivnější regulační prostředí pro digitální aktiva v tuto chvíli vidím ve Spojených státech a ve Spojených arabských emirátech. Evropa je z mého pohledu spíše následovníkem. Postupuje pomaleji už jen kvůli roztříštěnosti vnitřních trhů a kolizi dohledu různých národních regulátorů.

Věříte, že se evropský regulátor nakonec americkému volnějšímu trhu přizpůsobí?
Myslím si, že regulované investiční produkty a deriváty budou v Evropě nakonec úspěšnější než bitcoin jako podkladová komodita. Evropské dozorčí orgány budou mnohem přístupnější k produktům, které jsou navázané na euro, obchodují se na zavedených evropských burzách a splňují tradiční bankovní pravidla.

S vaší současnou expozicí vůči bitcoinu se můžete výhledově stát nejbohatším mužem planety, stačí, když cena bitcoinu dostatečně poroste. Vnímáte to jako svůj ultimátní cíl?
Mojí primární motivací není vydělávat peníze, mým cílem je peníze opravit. Můj osobní životní styl se od roku 2020 v podstatě nezměnil. Poslední věc, kterou bych chtěl dopustit, je udělat z poslání Strategy příběh o mně nebo našem managementu. Chci veškerou pozornost soustředit výhradně na naši misi.

Zmínil jste, že zvažujete možnost spálit klíče k vašim bitcoinům. Myslel jste to vážně?
Pokud se bavíme o mých bitcoinech, nikoli o majetku společnosti Strategy, pak ano. Bitcoin je v lidských dějinách vůbec prvním prostředkem, který umí kryptograficky pevně přiřadit ekonomickou hodnotu konkrétnímu jedinci. Jde o skutečně dokonalé vlastnictví, kdy nemůže přijít nikdo silnější a vzít si ho silou. V angličtině navíc existuje známé rčení, že do hrobu si nic nevezmeš, ovšem bitcoin je prvním finančním prostředkem, který si tam s sebou teoreticky vzít lze.

Z určitého pohledu to zní jako šílenství. Proč by někdo dobrovolně zničil celé své bohatství, místo aby ho třeba odkázal nadaci?
Pokud odkážete majetek charitativní nadaci, může se stát, že její správní rada o šest generací později využije váš kapitál k cílům, kvůli kterým byste se obracel v hrobě. Pokud se ale rozhodnete zemřít i se svými přístupovými klíči, technicky tím zajistíte úměrné rozdělení svého bohatství mezi všechny zbylé účastníky sítě, kteří sdílejí stejné hodnoty svobodných peněz jako vy.

Stejně se zachoval i Satoshi Nakamoto – vytěžil zhruba milion bitcoinů, kterými nikdy nepohnul a fakticky je spálil. Tím každého dalšího držitele v síti udělal asi o pět procent bohatším. Takto odkázaný majetek navíc míjí stát, nikdo ho nezdaní dědickou ani pozůstalostní daní. Vzhledem k tomu, že momentálně nemám žádné přímé dědice, mi tato varianta pořád dává docela dobrý smysl.