Michal Barabas už sedmým rokem pracuje jako anesteziolog na jednotce intenzivní péče pražské Všeobecné fakultní nemocnice. To je místo, kam se lidé dostávají ve chvíli, kdy jim jde o život. „Když se dostanete do stavu, že se váš celý organismus obrazně sesune, je pak strašně složité ho vtáhnout zpátky do hry,“ popisuje Barabas. I proto v něm už dlouho klíčila úvaha, že musí existovat způsob, jak se do takového stavu ideálně vůbec nedostat.

A nebyl samozřejmě sám – podobnými úvahy, byť plynoucími z jiných zkušeností a motivací, se zaobíral také třetí nejbohatší Čech Daniel Křetínský spolu se svým příbuzným a vystudovaným gynekologem Jiřím Pasekou. Cesty těchto tří mužů se nakonec protnuly v moderním centru na pražském Hagiboru, kde sídlí hned několik Křetínského společností a zhruba 800 metrů čtverečních tam dnes ve čtvrtém patře zabírá i projekt HX Clinic.

Zkratka HX má potenciálně mnoho významů – označuje se jí pacientova anamnéza, může symbolizovat nekonečné zdraví (od výrazu Health na Xtou), ovšem autoři kliniky jí měli na mysli nekompromitované zdraví z anglického Health Uncompromised. „Až dodatečně nám došlo, kolik možných vysvětlení ta zkratka má,“ směje se Paseka.

Právě on byl skutečným hybatelem společnosti, která má po třech týdnech od svého otevření už několik desítek platících klientů. HX Clinic vzniklo na základě jeho debat s Křetínským o tom, jak pro sebe, jejich přátele a rodiny vymyslet a zajistit péči, která by byla postavená na prevenci, datech a nejnovějších medicínských přístupech.

Barabas, kterému kolegové neřeknou jinak než Majk, se s nimi celkem rychle shodl. Jeho know-how vychází nejen ze zkušeností ze Všeobecné fakultní nemocnice, ale také z Velké Británie – nejprve vystudoval farmakologii na londýnské UCL a následně medicínu na Cambridge, jedné z nejprestižnějších univerzit světa. A právě na ostrovech se začal intenzivně zabývat i preventivní a prediktivní medicínou, tedy oborem, který se dnes často skrývá pod nálepkou longevity.

Zatímco Barabas má oficiálně na HX Clinic funkci medicínského šéfa, Jiří Paseka je jejím generálním ředitelem. Do týmu vědecké rady se jim pak podařilo nalákat několik špičkových jmen, která pomáhají se směřováním nově vznikající instituce: docentka Jana Halámková zodpovídá za onkologickou prevenci, profesor Michal Vrablík za kardiologii, docent Martin Vyhnálek za neurologii, profesor Martin Haluzík za metabolismus, profesor Jakub Abramson za prevenci zánětů a expert na sportovní medicínu Ján Cvečka za pohybovou přípravu.

Jde zároveň o šestici oborových pilířů, na nichž klinika staví. Její tvůrci ale zdůrazňují, že jejím posláním není pouze léčit. „Přijďte k nám zdraví, my vám pomůžeme zdraví zůstat,“ shrnuje Jiří Paseka, který začínal jako nemocniční gynekolog, ale posledních dvacet let strávil ve výzkumu léčiv a je spolumajitelem poradenské skupiny GCP – Service International. „Ve svém požehnaném věku jsem se teď ocitl na prahu třetí kariéry, a to u prvního reálného startupu,“ říká muž, který zanedlouho oslaví 62. narozeniny.

Když popisuje, jak přesně idea HX Clinic vznikla, zmiňuje nápad z osobní nouze. On, Křetínský a lidé kolem nich se snažili vyladit své zdraví sami, ale v záplavě protichůdných rad o pohybu, spánku a stravě se nedokázali dostatečně zorientovat. „Nenašli jsme žádné místo, kde by z vás někdo sňal nutnost si v tom dělat sám pořádek. Tak jsme ho založili,“ popisuje.

Původně měl být projekt víc lifestylový, postavený na pohybu, spánku a výživě. Čím hlouběji ale šli, tím víc se ukazovalo, jak zásadní je medicínská vrstva, kterou má na starost právě Barabas. Klinika dnes řídí zdraví svých klientů v šesti už zmíněných doménách: srdce a cévy, metabolismus, pohyb, neurodegenerativní onemocnění, onkoprevence a imunologie se skrytým zánětem.

Roční členský program Resilience 100 stojí jednorázově šedesát tisíc korun a pak 12 tisíc měsíčně, jednodenní komplexní screening Signal vyjde na 25 tisíc. Kromě několika desítek předplatitelů se už hlásí i první firmy, které by služby HX Clinic nabídly svým zaměstnancům jako benefit. Paseka s Barabasem plánuj spustit ještě třetí plán, který bude cenově stát mezi Signalem a Resilience, půjde o dvoudenní vyšetření.

Cesta klientů začíná vstupní diagnostikou: rozborem složení těla, měřením VO2 max, EKG, spirometrií, měřením glukózy či genetickým panelem z bukálního stěru. Po dvou týdnech přichází další návštěva s detailním zobrazením srdce, krkavic či jater. Ženy dostávají ultrazvuk prsu, muži urologické vyšetření. Hodně pozornosti se věnuje i zubním zánětům coby předzvěsti širších problémů.

Co se genetiky týče, ta je v případě HX Clinic specificky zacílená. „U nás nedostanete seznam všech možných predispozic na deset stran,“ upozorňuje Barabáš a dodává, že s kolegy sledují to, co má skutečně pro klienta význam vědět. „U nás nedostanete informace, které vám k ničemu nejsou, se kterýma nemůžete nic dělat. Dostanete data v kontextu, s komentářem od multidisciplinárního týmu. To samé platí pro služby. Nabízíme pouze to, co je skutečně vědecky účinné,“ říká a dává dva příklady: alelu ApoE4 spjatou s rizikem Alzheimerovy choroby nebo metabolismus kofeinu, podle nějž radí, kdy si dát poslední kávu. Na klinice si vyvinuli i vlastní mobilní aplikaci, takže klienti vidí vše podstatné v mobilu.

Na klinice mají také několik ordinací pro praktické lékaře, aby se na ně klienti mohli obrátit v případě zdravotních komplikací. Fungují tam i psychoterapeuti a nutriční experti, všichni se pak společně schází nad daty pacientů a nastavují jim programy na míru.

Celkově v HX Clinic aktuálně působí několik desítek odborníků, kteří poskládají dohromady v přepočtu zhruba dvacet úvazků, ambice je mít v kartotéce během jednoho či dvou let až 1 500 klientů, kteří si budou předplácet program za 12 tisíc korun měsíčně. Když se nynější pilotní režim osvědčí, Paseka a spol. by rádi expandovali, líbí se jim například model retreatových pobytů v hotelech po vzoru Německa, Rakouska či Švýcarska.

Největší překážkou ale nejsou peníze. „Cokoli, kde potřebuje změnit nastavení v lidských hlavách, je na léta,“ míní Paseka. A Barabas jej doplňuje: „A změna začíná u jednotlivců, kteří ukazují cestu.“ Oba naráží na to, že v Česku si většinová společnost ještě stále nezvykla na to, že o zdraví je třeba se starat a investovat do něj, nikoli jen čekat, že to někdo udělá za nás.