V poslední době se na trhu objevují stále pestřejší dispozice: 1+0, 1+0,5, 1+1,5 nebo 1,5+kk. Právě poslední varianta má vyplnit mezeru mezi klasickou garsonkou a 2+kk. Místo plnohodnotné ložnice nabízí oddělený kout na spaní, nejčastěji pomocí částečné stěny, polopříčky nebo nábytkového předělu. Pro kupující to má znamenat vyšší komfort než v případě 1+kk, ale zároveň nižší cenu než u klasického dvoupokojového bytu.

Motivace developerů stavět takové byty je ryze pragmatická – jde o přímou reakci na vývoj cen bydlení i měnící se potřeby lidí. Na větší a dražší nemovitosti zkrátka řada zákazníků nedosáhne. „Menší byty s nominálně nižší cenou se dnes prodávají nejlépe,“ podotýká zakladatel a šéf Trigemy Marcel Soural s tím, že dispozice 1+kk a 2+kk nyní tvoří v Praze zhruba 70 procent prodejů nových bytů. Trigema nabízí 1,5+kk o rozloze okolo 42 metrů čtverečních například v projektu Lihovar Smíchov.

Na tyto formáty vsadila také Penta Real Estate Marka Dospivy, která je využívá v projektech Nová Waltrovka, Mocca Rezidence ve Vysočanech, Žižkov 3.0 nebo Momentum na Smíchově. Podle obchodního ředitele firmy Jana Kalaše jednotky 1,5+kk v řadě novějších projektů už dokonce postupně nahrazují klasické 1+kk. „Zájem o ně evidujeme jak ze strany mladých lidí pořizujících si vlastní bydlení, tak mezi investory,“ popisuje.

Foto: Black’N Arch

+4

Proměnou nicméně prochází celá společnost – roste počet jednočlenných domácností a Češi posouvají založení rodiny do pozdějšího věku. „Pro nemalou část lidí je ve skutečnosti důležitější dobře využitý prostor než počet metrů čtverečních,“ tvrdí šéf JRD Jan Sadil. U těchto menších dispozic je podle něj klíčový dostatek světla a úložných prostor. „Dobře navržených 35 metrů může být pro jednoho člověka příjemnější bydlení než větší, ale špatně řešený byt,“ doplňuje.

S myšlenkou samostatného koutu na spaní si každopádně developeři hrají delší dobu. Třeba zakladatel a šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že jeho firma navrhla stavebně oddělený spací kout s přímým větráním oknem jako první na trhu, a to již před několika lety. Ekospol ho prodává pod zkratkou 1+kk+sk. „Což je zkratka pro spací kout. Tato dispozice byla a je oblíbená vzhledem k tomu, že umožňuje mít v bytě 1+kk oddělenou místnost pro spaní, která nemusí být denně zastýlána a rozestýlána,“ hlásí Korec.

Aleš Svatoň, šéf Cresco Real Estate, pak vysvětluje, že zatímco na Slovensku je označení 1,5+kk dlouhodobě etablovanou dispozicí, český zákazník se u něj často zarazí. „Tento název není pro Čechy vždy srozumitelný. Lidé se často ptají, co přesně znamená a jak takový byt vypadá. I proto jsme se rozhodli tyto jednotky označovat jako 1+kk. Naše zkušenosti ukazují, že tuzemští kupující stále silně preferují klasické dispozice a jsou ochotni si připlatit za 2+kk i v případech, kdy má byt téměř stejnou výměru jako 1,5+kk,“ říká.

Nakreslit malý byt tak, aby nepůsobil jako kobka, vyžaduje precizní práci architektů už od počátku projektu. Tlak na efektivně využité metry sílí a podle obchodního ředitele Creditas Real Estate Borka Simandla „mohou rozhodovat malé detaily“. Podobně to vidí i výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle. Půlpokoje sice pro něj nepředstavují univerzální budoucnost bydlení, ale vidí v nich smysluplné rozšíření nabídky. „Zejména pro jednotlivce nebo páry, kteří nechtějí bydlet v garsonce, ale klasické 2+kk už pro ně může být finančně obtížně dosažitelné.“

Ne všichni velcí realitní hráči se ale na novou vlnu chytají. Třeba developerská společnost Central Group Dušana Kunovského dispozici 1,5+kk do nabídky nezařazuje a drží se tradičních řešení. „Nechceme jít cestou mikrobytů a dalšího zmenšování obytného prostoru, k němuž se z cenových důvodů uchylují někteří jiní developeři,“ uvádí obchodní ředitelka firmy Jana Martínková.

Obdobnou zdrženlivost vykazuje i Crestyl. V jeho projektu Nová Amerika v Brně sice vzniknou menší byty umožňující optické oddělení obytné části, ale oficiální štítek 1,5+kk firma nepoužívá. Podle obchodní a marketingové ředitelky Terezy Matějíkové by odpovědí na nedostupnost bydlení nemělo být jen další ukrajování osobního prostoru. „Věříme, že cílem by nemělo být zmenšování bytů, ale především promyšlené navrhování prostorů, které budou dobře fungovat pro život i investici. Dostupnost bydlení by se měla řešit rychlejším povolováním staveb a vyšší nabídkou nových bytů,“ uzavírá Matějíková.