Největší startupové transakce roku. České projekty se letos postaraly o 2 + 9 miliardových dealů

Čeští zakladatelé startupů, ať už působí v tuzemsku, nebo v zahraničí, dokázali v letošním roce přepsat historické tabulky. Krizi navzdory.

Peter BrejčákPeter Brejčák

dalsi-vstipna-kolaz

Foto: CzechCrunch

Čeští startupisté letos opět přepsali rekordy

0Zobrazit komentáře

Vývoj posledních let frázi „jako na horské dráze“ poněkud zprofanoval, letošní jízda ve startupovém prostředí se ale opravdu lépe popsat nedá. Vysoká inflace i válka na Ukrajině ovlivnily chuť lidí utrácet a vyšší nejistota se podepsala i na trzích, kde hlavně akcie technologických společností včetně těch největších gigantů do velké míry výrazně klesají. To se projevilo i ve startupovém prostředí, kde došlo k vystřízlivění. Jenže to má i svá ale.

Globálně se do mladých a dravých firem investuje méně peněz, méně často, a když už, tak většinou za nižší valuace, než jsme byli zvyklí loni. Dalo by se očekávat, že pokud investoři nakupují levněji, množství peněz, které dohromady do startupů pošlou, bude taky nižší. Situace v Česku je ale opačná. Protože jsou startupy „ve výprodeji“, tuzemští investoři do nich investují jako na běžícím pásu.

Pravděpodobně nejvýznamnějšími transakcemi letošního roku však nebyly samotné investice, nýbrž prodeje startupů do rukou nových vlastníků. O vůbec historicky nejvyšší exit – jak se takové obchody označují – českých a slovenských zakladatelů se postaral startup Around, jenž vyvíjí aplikaci pro méně vyčerpávající videohovory. Americká společnost Miro za něj podle informací CzechCrunche zaplatila mezi 250 až 300 miliony dolarů, což je v přepočtu bezpečně přes šest miliard korun.

Trojice zakladatelů Čech Pavel Serbajlo a Slováci Dominik Zane a Matt Zakutny se svým týmem aplikaci vyvíjela čtyři roky a zajímavostí je, že i v době svého prodeje Around v podstatě negeneroval žádné tržby. Jak následně zhodnotil investor Andrej Kiska: „Nedivil bych se, kdyby byl rekord Aroundu do čtyřiadvaceti měsíců překonaný.“

around

Foto: Around

Zakladatelé startupu Around: Dominik Zane, Matt Zakutny a Pavel Serbajlo

Druhý výrazný exit českého zakladatele se týká Robina Raszky, jenž dlouhodobě žije ve Spojených státech. V oficiálně newyorském startupu Alter, s původním názvem Facemoji, stavěl nástroje pro tvorbu digitálních avatarů, které lze snadno integrovat do různých aplikací, her či webů. To zaujalo giganta Google, který za Alter zaplatil přes 2,5 miliardy korun.

Transakce, které se pohybovaly v miliardách korun, se ale letos netýkaly jen prodejů – hned devět startupů českých zakladatelů tuto hranici překonalo v investicích. O vůbec největší z nich se postarala oficiálně britská Cera Care, jež poskytuje služby zdravotní a sociální péče v prostředí domova. I když v tuzemsku nejde o tak známý startup, spoluzakládal jej Čech Marek Sacha, historicky jej podpořil fond Credo Ventures a v Praze sedí jeho inženýrský tým.

Cera v srpnu oznámila zásadní investici, když ve formě dluhu a ekvity získala dohromady 320 milionů dolarů, podle tehdejšího přepočtu 7,8 miliardy korun. Podle odhadu CzechCrunche se valuace firmy pohybuje kolem jedné miliardy dolarů, avšak nepřekročila ji a je tak jen krůček od statusu jednorožce, jak se startupy s hodnotou alespoň miliardy dolarů označují.

placehunter startupawards

Přečtěte si takéNejpopulárnějším startupem roku je PlacehunterNejpopulárnějším startupem je Placehunter. Aplikace pro zajímavá místa k výletům nadchla veřejnost

Do stáje bájných zvířat s rohem na hlavě se ale letos zařadil Productboard zakladatelů Daniela Hejla a Huberta Palána, který vyvíjí aplikace, jež pomáhají firmám lépe porozumět potřebám zákazníků a podle toho vylepšovat jejich digitální produkty. V únoru oznámil startup uzavření investice 125 milionů dolarů, tedy 2,7 miliardy korun, a stal se nejhodnotnějším tuzemským startupem s valuací 1,725 miliardy dolarů. Turbulentní vývoj na trzích však ovlivnil i jej a zakladatelé museli v listopadu propustit sto lidí, asi pětinu své pracovní síly.

V jízdě na jednorožci pak letos pokračoval první český projekt, který tohoto statusu dosáhl, a sice online supermarket Rohlík zakladatele Tomáše Čupra. V červnu uzavřel kolo ve výši 220 milionů eur, v tehdejším přepočtu 5,4 miliardy korun, což má firmě umožnit expanzi do dalších evropských zemí. Investicí Rohlík překonal svůj vlastní rekord a šlo o málo pravděpodobný úspěch, který ale ukazuje, že i v Česku se dá vyrůst se službou pro každého. Samotný Čupr pro CzechCrunch později přiznal, že Rohlíku před uzavřením dohody zbývaly peníze jen na pár týdnů.

Miliardové investice letos získalo ještě několik dalších startupů. Doteď spíš nenápadná vývojářská Ataccama obdržela přes 3,5 miliardy. Brněnské Kentico, které dodává systémy pro správu webů, uzavřelo kolo 1,5 miliardy. Mews vyvíjející hotelové systémy nabyl přes čtyři miliardy. Logistické DoDo Michala Menšíka nabralo 1,5 miliardy od miliardářského dua Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Dvě a půl miliardy získal vyhledávač letenek Kiwi.com Olivera Dlouhého. Investici, která se přehoupla těsně přes hranici jedné miliardy korun, dostal také brněnský projekt Tatum, který pomáhá firmám s přechodem na blockchain.

Zručnější než dělníci. Češi mají robota, který umí postavit zeď z cihel, příští rok jde na stavby

Umí přesně poskládat cihlu k cihle a ještě je sám slepí zdící pěnou. Má nahradit celou partu dělníků – lidí, kterých se na stavbách stále nedostává.

Iva BrejlováIva Brejlová

cihly_1-1

Reprofoto: Wienerberger/YouTube

Společné dílo KM Robotics a Wienerbergeru

0Zobrazit komentáře

Jeho pohyby nepůsobí závratně rychle, ale rozhodně pracuje neúnavně. Zelený robot bere z palety cihlu po cihle a ve vzduchu každou z nich přetočí. To aby byla v ideální poloze a přesně sedla do zdi, kterou tu staví. Robot z dílny mladé české firmy KM Robotics má jen jednu ruku, totiž rameno, ale přesto zastane práci hned několika lidí. Zatím prochází testy, ale až nastoupí do práce naostro, má nahradit celou partu dělníků. To se má stát už příští rok.

Na projektu pracují v KM Robotics sedmým rokem, více než dva roky z toho navíc úzce spolupracují se společností Wienerberger. S tou vyvinuli i speciální cihly, které robot používá – takzvaný Robot Ready materiál. Takové cihly do sebe dobře zapadají, ale kromě toho je stroj může pohodlně vzít a zase je přesně usadit.

Koncept je dílem Jakuba Maršíka a Štěpána Kočího z KM Robotics. Zatímco Maršík je softwarový architekt, který mimochodem jak software, tak hardware komerčně vyvíjí od svých patnácti let, jeho byznysový partner a zakladatel firmy Štěpán Kočí se celý život pohybuje ve stavebnictví. Právě Kočí v roce 2015 koupil vyřazeného průmyslového robota od Škoda Auto, aby zjistil, jak by šel použít ve stavebnictví. A od té doby ho zdokonaluje.

„Motivací byl nedostatek pracovní síly a malá konzistence výkonnosti dělníků. Ten důvod nás provází od začátku až doposud. Lidí je pořád málo a bude jich ještě míň. S válkou na Ukrajině budou potřeba na rekonstrukci tam. A na výstavby bude potřeba robot,“ představuje si Maršík.

Tým s robotem začal zděním v ideálních podmínkách. „Vyzdít na parkovišti pár zdí, to umíme už dlouho,“ říká Maršík. V polovině příštího roku má být hotový prototyp a tehdy chce firma Wienerberger odstartovat i pilotní provoz. Ke konci by se robot mohl otáčet na běžných stavbách, poté může být robot dostupný komerčně pro kohokoliv.

robot

Foto: KM Robotics

Robot má pomoct vyřešit nedostatek pracovní síly

Wienerberger chce s robotem stavět některé bytové domy. Firma ho hodlá využít i na dlouhé zdi, jako jsou stěny supermarketů nebo hal. „Může to být i skeletová konstrukce, která bude vevnitř vyzděná, pět a více metrů,“ říká generální ředitel firmy Kamil Jeřábek. Právě pětimetrový dosah totiž robot má, aniž by bylo třeba ho přemisťovat. „Pak se posune, naváže a jede dál,“ dodává Jeřábek.

Letos ho na veškeré plány pečlivě připravovali. V reálném světě ho totiž čekají další možné překážky. Na stavbě může pršet, je možné, že kvůli vlhkosti se mění kvalita cihel, ale že robot také snadno třeba narazí na zapomenuté nástroje. I proto tu s vývojem pomáhají vědci z ČVUT.

Poslepu, ale rychle

Robot zdí, aniž by viděl. Orientuje se podle laserových čidel, se kterými „najde“ každou jednu cihlu z palety, opatrně ji nabere a pak ve vzduchu ještě přetočí. Tím si ji posouvá do ideální polohy. Zdít je logicky potřeba bez mezer. Cihly do sebe perfektně zapadají. Pojivo, například zdící pěnu, si robot do stěny klade sám – tedy jakmile mu ji člověk přichystá.

Stroj zdí rychlostí deset metrů čtverečních za hodinu. „To je zhruba jedenapůlkrát rychleji než parta zedníků,“ vysvětluje Maršík. Jeřábek vypočítává, že by měl nahradit pět lidí. Ale především může stavět třeba čtyřiadvacet hodin denně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Přesto spolupracovat potřebuje. Podle plánů bude kooperovat hlavně s jedním takzvaným operátorem, který mu bude pokyny zadávat například přes tablet. A stejně tak mu asistovat se zmíněnou zdící pěnou, dořezávat části cihel, pomáhat s prostory pro okna a dveře nebo připravovat palety materiálu. Ve chvíli, kdy robot nebude nic potřebovat, stačí však koukat, vysvětluje Maršík.

„Nahradí těžkou manuální práci zedníka,“ přibližuje Jeřábek. Stavebnictví je podle něj minimálně digitalizované. A právě tento robot má být v jeho očích první nakročení k tomu, aby mohla digitalizace nastat ve velkém měřítku. „Do budoucna bychom si představovali, že palety bude obsluhovat autonomní vozík. Ale to je opravdu už pohled hodně daleko,“ popisuje Maršík.

Wienerberger už do vývoje investoval desítky milionů korun. Další peníze poskytla Technologická agentura ČR, která projekt podpořila sumou 35,6 milionu korun. A na projektu se podílí i inovační společnost IdeaSense, která spadá pod Creative Dock.

Pokud budou zmíněné organizace dost rychlé, stane se tento projekt prvním českým zdícím robotem. Jeho tvůrci mají ovšem konkurenci. Podobné plány má firma DEK, která vyvíjí vlastního robota. I té pomáhá Technologická agentura ČR ve spolupráci s ČVUT. Podle posledních zpráv zdejší robot pracuje tři- až čtyřikrát rychleji než člověk – i tady si ho už vyzkoušeli v reálných podmínkách stavby.

Stroj DEKu navíc umí po výměně části zařízení budovat zdi pomocí 3D tisku. Tedy prostřednictvím trysek nechá na správné místo a ve správnou chvíli vytéct speciální betonovou směs, která dostatečně rychle ztuhne, aby mohla vytvořit zeď. Zdejší výzkumníci věří, že síla projektu spočívá právě i v možnosti na obě technologie využít stejného robota.

3D tisk má totiž podle mnohých výraznou budoucnost a také v tuzemsku si projekty s ním vyzkoušelo hned několik společností. Česko totiž už má jak první dům z 3D tiskárny s názvem Prvok, tak třeba zkušební konstrukce poněkud standardněji vypadajícího domu, ale také vytištěný tramvajový přístřešek nebo městský mobiliář nejrůznějších tvarů.

S přispěním ČTK