Vstup SpaceX na newyorskou burzu Nasdaq je největší událostí svého druhu – ještě nikdy se nestalo, že by jedna firma při své premiéře na kapitálových trzích vybrala od investorů tolik peněz a měla tak obří valuaci. Navíc z Elona Muska se podle očekávání stal první člověk se jměním přesahujícím jeden bilion dolarů (zhruba pět celoročních rozpočtů České republiky). Jenže není zdaleka sám, pro koho je sledované IPO opravdovou bonanzou.

Jelikož v USA je běžné, že zaměstnanci startupů a technologických společností dostávají jako součást motivace akcie firem, pro něž pracují, těch, kteří se na burzovním startu SpaceX „napakují“, je víc než dost. A můžou posloužit jako dobrá inspirace těm, kdo v Česku třeba zpochybňují smysl tohoto instrumentu.

Analytická společnost Hill.com, na kterou se odvolává deník New York Times, uvádí, že je zhruba 4 400 lidí, kteří se díky IPO stanou oficiálně dolarovými milionáři. Tedy že drží akcie v hodnotě přesahující milion dolarů.

Tím to ale nekončí – podle Hill.com jsou mezi nimi na čtyři stovky těch, kteří mají ve svém portfoliu masu akcií za více než 100 milionů dolarů. To je pro srovnání jmění přes dvě miliardy korun, které by stačilo jejich majitelům na průnik mezi 200 nejbohatších Čechů a Češek.

Nejvíc ze zvonění na gong na Wall Street budou kromě Muska samotného, který si i nadále udrží dominantní pozici s kontrolním balíkem akcií, profitovat jeho věrní spolupracovníci. Například jeho pravá ruka ve SpaceX Gwynne Shotwellová nebo jeho letitý přítel a investor Antonio Gracias se svým fondem Valor Equity Partners. Jeho podíl ve SpaceX má mít hodnotu zhruba 65 miliard dolarů.

Klíčovým investorem a mužem, který stál Muskovi vždy po boku, je také Peter Thiel. Vlivná figura nejen Silicon Valley, ale i republikánské politiky. Společně zakládali Pay Pal a zůstali v kontaktu – Thiel dnes drží zhruba tři procenta SpaceX, což odpovídá jako u Graciase desítkám miliard dolarů.

Najdou se ale i kurioznější příběhy. Například čtyřiačtyřicetiletý Justin Fishner-Wolfson, rodák z Texasu, strávil posledních 15 let tím, že s kolegy z fondu 137 Ventures skupoval akcie SpaceX, odkud to jen šlo – od bývalých zaměstnanců, od fondů, na sekundárním trhu.

K firmě si našel cestu, když v roce 2008 pracoval pro Thielův Founders Fund a dostal na starost jako analytik právě mladičký startup SpaceX. To, co tehdy působilo jako filmový sen, se nakonec přetavilo do mimořádně lukrativní reality.

„Tohle pravděpodobně definuje mou kariéru,“ řekl pro list New York Times s tím, že postupně vybudoval zhruba procentní pozici, která má cenu 20 miliard dolarů. Nikdy prý žádné akcie neprodal, i když byly momenty, kdy pochyboval – třeba když Musk spustil satelitní internet Starlink, který dnes finančně skupinu táhne, ale před dekádou to jako jistá rána nepůsobilo.

Akcionáři SpaceX jako Fishner-Wolfson nebo bývalí či současní zaměstnanci se ale nebudou moct akcií zbavit hned. Podle smluv, které mají podepsané, mohou první cenné papíry pouštět na trh až po zveřejnění prvních kvartálních výsledků po IPO, což bude srpnu. A své podíly mohou úplně vyprodat až po půl roce.

Samotná burzovní premiéra byla samozřejmě extrémně sledovanou událostí. A to nejen kvůli mnoha nej, jež se s ní pojila, ale i pro inspiraci – letos na burzu míří ještě AI šampioni Anthropic a OpenAI, takže jsou všichni zvědaví, co se bude dít. A SpaceX funguje jako takový lakmusový papírek.

Mnoho kritiků totiž upozorňovalo, že gigantická valuace dva biliony dolarů, nad níž se po vstupu na burzu hodnota SpaceX dostala, neodpovídá reálné ceně firmy. A že se opakuje příběh, který je dobře známý z Tesly: tedy že investoři sází na vizionářský drajv Elona Muska, který slibuje přistání na Měsíci i kolonizaci Marsu.

Hned po startu obchodování poskočily akcie SpaceX na hodnotě o 30 procent nad 170 dolarů za kus a první obchodní den zakončily o 19 procent nad upisovací hodnotou na ceně 161 dolarů, což valuaci firmy vystřelilo nad 2,1 bilionu dolarů. Dění v dalších dnech, až se po víkendu znovu otevřou trhy, bude tedy zajímavé.