Kdysi měl našlápnuto dostat se na velké atletické závody, v běhu na osmistovku dokonce jako junior sbíral tituly mistra a vicemistra republiky. Jenže pak přišla vysoká škola. „A já ji studoval tak důkladně a pečlivě, že jsem si – i kvůli různým výjezdům do zahraničí – raději pár ročníků zopakoval,“ směje se David Musil, který po studiích zamířil do realitního byznysu. Několik let strávil v Irsku, kde jako rozpočtář nasával zkušenosti v době tamního stavebního boomu. A teď řídí tým, který mění tvář Prahy.

Scházíme se v budově zvané Masaryčka nedaleko náměstí Republiky, kterou navrhla proslulá architektka Zaha Hadid. Jde o výkladní skříň skupiny Penta, jež stojí i za kancelářským komplexem Churchill u VŠE nebo administrativním centrem Florentinum. Její realitní odnož, které šéfuje právě Musil, se ale čím dál víc soustředí i na bydlení – nové domy vyrostou na místě někdejšího Transgasu, promění se Nákladové nádraží Žižkov a dojde i k dokončení „Kulaťáku“.

Velký důraz nyní Penta Real Estate klade také na vybudování zcela nové čtvrti nazvané Florenc 21, která vyroste na pomezí Nového Města a Karlína. „Území kolem autobusového nádraží Florenc je dnes polomrtvé. Chceme tam postavit šest bloků s různými architektonickými rukopisy. A s funkčním složením: budou tam stovky bytů i mikroapartmánů, kanceláře po obou stranách magistrály a také hotel,“ hlásí Musil v rozhovoru pro CzechCrunch.

Byť bude každý blok vypadat jinak, cílem není roztříštěnost, ale naopak pestrá mozaika, jejíž jednotlivé části se navzájem doplňují. „Vznikne čtvrť s vnitrobloky jako na Vinohradech nebo na Žižkově,“ doplňuje šéf Penta Real Estate. Pokud půjde všechno podle plánu, kopne se do země za dva až tři roky. Hotovo má být v roce 2031, celkem vybudování nové čtvrti vyjde na přibližně 20 miliard korun.

Jedním z nejsložitějších prvků projektu je magistrála, která územím prochází. Penta ji proto chce „zabalit“ do nové čtvrti. „Obestavíme ji z obou stran, nebude tak dominovat prostoru a dělit město na dvě části,“ přibližuje Musil. Součástí plánů je i mateřská školka, která se usídlí v budově bývalé celnice na nedalekém Rohanském ostrově. Autobusové nádraží Florenc zůstane, jeho odjezdová stání ale zamíří pod zem.

Za největší výzvu ovšem Musil považuje zastřešení kolejiště hlavního nádraží. Penta, za níž stojí miliardář Marek Dospiva, nedávno koupila práva na stavbu nad tratí. V budoucnu nad nimi hodlá vybudovat plošinu, která propojí Nové Město s Vinohrady a Žižkovem. „To místo vypadá jako jizva, která půlí město. Není důvod, aby koleje zůstaly na povrchu,“ tvrdí osmačtyřicetiletý manažer.

Stejně jako na Florenci by i tady mohla vzniknout zcela nová čtvrť. S byty, kancelářemi a hotelem – a také s parky, vodními prvky a veřejnými budovami. „Nedávno jsme byli na velmi zdařilé exkurzi v Londýně a Paříži. Viděli jsme, jak se dají podobné projekty dělat,“ líčí Musil. Inspirací je pro něj londýnské nádraží Liverpool Street.

Penta Real Estate dnes kromě Česka působí i na Slovensku. A rozdíl oproti Praze je na první pohled markantní. Zatímco u nás se do výšky nestaví, a když už, jde „o chybu, která se nesmí opakovat“, v Bratislavě rostou mrakodrapy skoro jako houby po dešti. Za některými stojí právě Penta – ostatně se sami podívejte na projekty Sky Park Residence, Southbank, Chalupkova nebo Vajnorská.

„Na Slovensku se výšek nebojí. Praha je v tomto ohledu zastydlá. Národní památkový ústav trvá na výškových limitech, kvůli čemuž je téměř nemožné dostat se nad sto metrů,“ připomíná Musil. Je přitom přesvědčený, že i v Praze existují lokality, kde by věžáky dávaly smysl – zmiňuje například Pankráckou pláň či Holešovice. Jenže město se takových počinů bojí, a tak podle Musila vznikají nanejvýš kompromisy.

Jedním z nich je podle něj právě Masaryčka. Původní návrh londýnského studia Zaha Hadid Architects počítal s osmi budovami, nakonec vznikla jen jedna – a ještě o patro nižší. „Je to opravdu škoda, Masaryčka by s vyšší věží vypadala proporčně lépe. Praha je krásná, protože je věžatá. Kdyby Týnský chrám nepůsobil jako dominanta vůči okolním domům, nevypadal by tak impozantně,“ míní.

Penta zatím v Praze žádný výškový dům nepostavila, to se však může změnit. Firma kupuje tři objekty u metra Budějovická, včetně centrály České spořitelny v Olbrachtově ulici, která má 76 metrů. „Buď ji přestavíme, nebo ji nahradíme jinou stavbou. A to je šance pro výškovou budovu,“ naznačuje Musil s tím, že Penta chce oblast přeměnit v moderní centrum i třeba vylepšením nepříliš komfortních vstupů do metra linky C.

A zatímco v Praze bojuje Penta s regulacemi, v Londýně rozjíždí obchodní ředitel Pavel Streblov přes rok novou pobočku. „V Česku i na Slovensku začínáme narážet na limity toho, jaký podíl na trhu ještě chceme. Když se v Praze ročně postaví jen sedm tisíc bytů, těžko můžeme sami dodat čtyři tisíce. Proto jsme se rozhodli hledat další příležitosti,“ vysvětluje šéf Penta Real Estate.

Londýn přitahuje i další české a slovenské miliardáře z realitního byznysu. Kromě Penty tam působí PPF rodiny Kellnerových, J&T Patrika Tkáče, HB Reavis Ivana Chrenka, Sebre Jana Fidlera a Petra Němce – a nově se přidává i KKCG Karla Komárka. „My tam máme prozatím dva komunikované projekty ve společném podniku s místním developerem. A zaměření zůstává stejné jako doma: bydlení, kanceláře, hotely,“ doplňuje Musil.

Hotely přitom Penta neprovozuje, staví je ale nájemcům nebo budoucím vlastníkům na klíč. Věří totiž, že tento segment bude dál růst. „Turismus je zážitek, který zatím umělá inteligence nahradit neumí. Lidé chtějí cestovat. Hotely proto zůstanou součástí našich velkých projektů, včetně Florence,“ zdůrazňuje.

Když ale přijde řeč na český stavební trh, jeho nadšení ochladne. „Jsme papežštější než papež. Nastavujeme si přísnější pravidla, než je potřeba. Kdyby se některé parametry uvolnily, mohly by vzniknout levnější startovací byty pro mladé rodiny,“ upozorňuje. A věří, že aktuální vláda připraví nový stavební zákon, který Česko posune do top desítky zemí, co se transparentnosti a rychlosti povolování týče.

Naopak značným zklamáním pro něj byla digitalizace stavebního řízení, o kterou se loni pokusilo ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením šéfpiráta Ivana Bartoše. „Byl to velký neúspěch, který je teď potřeba napravit.“

Realitní část dnes tvoří zhruba desetinu Penty. Stěžejní jsou Fortuna a především lékárny Dr. Max, které jsou její vlajkovou lodí. Přesto právě projekty jako Masaryčka, Sky Park nebo budoucí Florenc 21 patří k ikonickým vizitkám celé skupiny. A když se Musil dívá dopředu, shrnuje další ambice Penta Real Estate jednoduše: „Chceme stavět dál, lépe a výš.“