Velká jízda ze Slovenska. Absolventi Oxfordu chtějí změnit léčbu rakoviny, od investorů teď získali miliardu

„Jdeme absolutně proti proudu,“ říkají zakladatelé startupu Sensible Biotechnologies. Mění způsob výroby mRNA, kdy místo zkumavek sází na živé buňky.

sensible-biotechnologies-founders
Foto: Zaka VC
Zakladatelé Sensible Biotechnologies Marián Kupčulák a Miroslav Gašpárek
0Zobrazit komentáře

Baví vás články CzechCrunche?

Vídejte je na Googlu častěji.

Mnoho lidí se o technologii mRNA poprvé dozvědělo díky vakcínám proti covidu, vědci ji ale studují už čtyřicet let. Současný způsob výroby tohoto materiálu ovšem téměř neumožňuje škálování, což brání jeho širšímu využití při léčbě jiných nemocí. Změnit to chce startup dvou slovenských zakladatelů Sensible Biotechnologies. K produkci využívá geneticky upravené buňky a na rozvoj své platformy teď získal více než miliardu korun.

Zatímco jednorázové vakcíny vyžadují pouze malé množství mRNA, pokročilá terapeutika pro buněčnou léčbu či úpravu genů si žádají mnohem vyšší, často opakované dávky a výrazně čistší materiál. Dnešní syntetická produkce, postavená na více než čtyřicet let staré technologii, tuto kvalitu nedokáže zajistit. Navíc je extrémně drahá, protože přímo závisí na nákladných surovinách, jako jsou speciální enzymy, nukleotidy a klinická DNA.

Sensible na to jde jinak a mRNA vyrábí přímo uvnitř živých buněk. Jejich platforma Vector kombinuje geneticky upravené buňky s umělou inteligencí pro návrh sekvencí a automatizovaným testováním. Během testů buněčný materiál nevykázal detekovatelnou dvouvláknovou RNA, která běžně spouští nežádoucí imunitní reakce. Oproti syntetice dosáhli vyšší exprese proteinů, přičemž systém dnes vyprodukuje tisíc sekvencí týdně.

sensible biotech
Foto: Sensible Biotechnologies
Marián Kupčulák a Miroslav Gašpárek, spoluzakladatelé Sensible Biotechnologies

„V mnoha ohledech jdeme absolutně proti proudu. Věříme, že léčiva na bázi mRNA potřebují zcela nové paradigma, které překročí starý model výroby. Budoucnost biotechnologií leží v plné integraci celého hodnotového řetězce, od výpočetního designu až po produkci v klinické kvalitě,“ popisuje vizi Miroslav Gašpárek z pozice ředitele.

Za startupem vedle Gašpárka stojí druhý slovenský vědec Marián Kupčulák. Oba studovali na prestižní britské univerzitě v Oxfordu. Gašpárek přinesl do firmy inženýrský pohled ze syntetické biologie, Kupčulák pak expertízu z molekulární genetiky. Vedle bratislavského sídla založili druhé právě v Oxfordu a k tomu mají provozovnu na východním Slovensku. Celkem ve firmě v současnosti pracuje kolem pětapadesáti lidí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V dalším rozvoji teď startupu pomůže i nový kapitál, který kombinuje soukromé i veřejné peníze, dohromady ve výši 47 milionů dolarů, tedy 1,02 miliardy korun. Až dvacet milionů dolarů z toho zahrnuje financování od slovenské vlády a Evropské unie.

Kolo takzvané série A vedli britští Oxford Science Enterprises a připojily se k němu fondy OTB Ventures nebo In-Q-Tel. Historicky startup podpořil i zdejší fond Zaka VC či bývalý partner Credo Ventures Andrej Kiska. K současnému kolu se přidaly také české fondy Kaya VC a Tech Horizons ze skupiny CSG nejbohatšího Čecha Michala Strnada, jak informuje deník e15. Strnad se dříve soustředil spíš na obranné technologie, záběr do biotechnologií je pro něj novinkou.

U Sensible se ale byznys propojuje s otázkou biologické bezpečnosti a podle zakladatelů se pokročilá biovýroba stává kritickou infrastrukturou. „Naší ambicí není jen umožnit vznik léků na rakovinu nebo dědičné choroby. Chceme pomoci vybudovat výrobní kapacity, které budou Evropa, NATO a jejich spojenci stále více potřebovat pro ochranu zdraví a svou strategickou odolnost,“ vysvětluje Gašpárek.

Firma tvrdí, že schopnost lokálně vyrábět mRNA může při epidemii zásadně zkrátit dobu potřebnou k přípravě léčiv. Projekt už získal podporu NATO, EU i slovenské vlády a zařadil se mezi strategické projekty IPCEI.

„Odolnost dodavatelských řetězců v biotechnologiích je dnes pro bezpečnost Evropy stejně zásadní jako obranný průmysl,“ cituje e15 Mateje Luhového, partnera fondu Tech Horizons. „Pro Evropu má tato technologie strategický význam: otevírá cestu k soběstačnosti ve výrobě léčiv nové generace pro zákeřné nemoci, jako je třeba rakovina,“ doplnil.

Získaný kapitál firmu posune k dalším milníkům. „Financování nám umožní škálovat naši platformu a posunout se přímo k produkci v certifikované klinické kvalitě. Zároveň budeme moci výrazně urychlit spolupráci s našimi partnery. Hlavním cílem je totiž dostat k pacientům novou generaci mRNA léků napříč různými terapeutickými indikacemi,“ dodává Kupčulák z pozice ředitele výzkumu.