V pátek 14. srpna blikla zaměstnancům fondu Jane Street interní zpráva. Červenec byl podle ní „špatný měsíc“ – v řeči čísel to znamenalo obří ztrátu kolem patnácti miliard dolarů (zhruba 300 miliard korun) a první záporný měsíc od roku 2016. Patrně nejziskovější firmu Wall Street, která přitom nemá ředitele a jejíž fungování je zahaleno mystickou mlhou, doběhla sázka na umělou inteligenci.

Jane Street sídlí v budově naproti Světovému obchodnímu centru, tedy v samém centru Manhattanu. Paradoxní je, že jméno firmy si její zakladatelé vybrali zcela náhodně podle ulice v jiné newyorské čtvrti Greenwich Village, kde ovšem nikdy nesídlili ani tam neměli kancelář. Ty už přitom mají kromě Spojených států i v Londýně, Singapuru, Hongkongu nebo Amsterdamu a pracuje v nich na 3 500 lidí.

A přestože červenec pro společnost dopadl děsivě, jen za první letošní čtvrtletí vydělala v čistém 10,3 miliardy dolarů (přes 200 miliard korun), tedy zhruba tolik co Goldman Sachs a Morgan Stanley dohromady. A stačil jí na to obrat lehce přes 16 miliard dolarů (přes 330 miliard korun), takže její zisková marže se pohybuje vysoko nad 50 procenty.

Jane Street je tzv. market maker a vydělává tím, že stojí na druhé straně cizích obchodů a inkasuje drobné rozdíly mezi cenami. Právě firmy jako Jane Street dodávají trhu likviditu. Pokud jste se někdy divili, jak je možné, že se na akcii, kterou se rozhodnete prodat, vždycky najde kupec, tak to je právě role Jane Street a spol. Rukama jí mimochodem projde skoro čtvrtina objemu obchodů s americkými ETF, na které se zaměřila dlouho předtím, než se staly populárními.

Jenže Jane Street není klasická firma, má řadu specifik. Tak například nemá žádného generálního ředitele ani nikoho, kdo by ji chodil reprezentovat třeba do televize. Společnost si zakládá na hodně rovnostářské struktuře a fakticky ji ovládá kolektivní vedení sestávající ze zhruba čtyřiceti partnerů. Ti jsou zároveň pověstní tím, že vymysleli poměrně důmyslný systém přijímání zaměstnanců, kteří musí u pohovorů řešit složité rébusy, hádanky a těžké logické úkoly.

„Jsme kulturně dost uzavření,“ řekl v červnu deníku The Wall Street Journal v ojedinělém interview jeden ze zaměstnanců, trader John Daniel Case. Na rozdíl od zvyklostí Wall Street se uvnitř firmy nevykazují zisky a ztráty jednotlivých obchodníků, aby ve firmě nevznikaly hvězdy.“

Neformální charakter je patrný i z toho, jak to vypadá na jejích obchodních patrech – žádní kravaťáci, ale běžně kluci v žabkách a šortkách. Ostatně filozofií, k níž má řada lidí z Jane Street blízko, je efektivní altruismus, tedy hnutí usilující o využití moderních technologií, dat a peněz k vyřešení nejpalčivějších problémů společnosti. Není náhoda, že jedním z nejslavnějších bývalých zaměstnanců je odsouzený zakladatel padlé kryptoburzy FTX Sam Bankman-Fried.

Firmu na přelomu milénia založila čtveřice kamarádů – Rob Granieri, Michael Jenkins a Tim Reynolds se potkali v investičním fondu Susquehanna International Group a přibrali k sobě inženýra Marca Gersteina. Dnes už ve společnosti působí jen prvně jmenovaný, nemá ale žádnou funkci, v podnikovém adresáři chybí u jeho profilu fotka a občas jej na chodbách nepoznají ani jeho vlastní zaměstnanci.

Z toho mála, co se o něm veřejně ví, vyplývá, že klidně nosí zmuchlané oblečení, občas klobouk a culík a vypadá spíš jako bohémský malíř. Tak se i chová, jeho velkou vášní je pouštní festival Burning Man, kam se sjíždí technologická smetánka a kde probíhají miliardářské večírky. Loni ale také vyšlo najevo, že ho podvodníci přiměli finančně podpořit neúspěšný převrat v Jižním Súdánu. Vlastní také luxusní kasino v Mississippi.

Jiný ze zakladatelů, Tim Reynolds, který ve společnosti působil do roku 2012, staví za vydělané peníze bezplatné výtvarné akademie na Srí Lance, v Dominikánské republice či v Thajsku. Finančně je pohání spřízněné luxusní hotelové resorty, které taktéž provozuje.

Právě Granieri osobně přijímal Sama Bankmana-Frieda, který i po chodbách Jane Street vykračoval v mikině a bez bot, jak jej později proslavilo ústředí FTX na Bahamách. Když se zhroutila tato kryptoburza, koupila Jane Street s dalšími investory z konkurzní podstaty její podíl v Anthropicu, a to za 1,3 miliardy dolarů. Tato majetková účast se k dnešku náramně zúročila, neboť tvůrci umělé inteligence a jazykových modelů Claude nyní míří na burzu a mělo by to být největší IPO všech dob.

Ostatně portfolio soukromých firem, v nichž Jane Street drží podíly, má dnes hodnotu desítek miliard dolarů a nejde jen o Anthropic. V srpnu společnost vedla mimo jiné investiční kolo za 700 milionů dolarů ve startupu Etched, který založili tři studenti, co kvůli byznysu sekli s Harvardem. Vyvíjí nový typ čipů a zkouší konkurovat Nvidii, přičemž Jane Street je přitom jejich prvním velkým zákazníkem.

Umělá inteligence je totiž něco, co Jane Street hodně zajímá. Na AI stojí velká část jejího obchodního úspěchu a její systémy fungují trochu jako černá skříňka, která si řadu transakcí řídí sama. O tom, jak tyto mechanismy fungují, mimochodem nedávno hovořil v podcastu Money Maker český podnikatel a výzkumník Martin Schmid ze startupu EquiLibre, který také působí na Wall Street a burzách.

Byla to ale sázka na umělou inteligenci, která Jane Street vyšla v posledních týdnech hodně draho. Firma vložila 2,5 miliardy dolarů do fondu Situational Awareness, který založil čtyřiadvacetiletý Leopold Aschenbrenner. Jeho jméno teď plní stránky byznysových médií, jde o fascinující příběh zázračného hocha, který se stal přes noc černou ovcí.

Německý rodák Aschenbrenner je mimořádně chytrý mladý muž, který nastoupil na Kolumbijskou univerzitu už v patnácti letech, v devatenácti ji absolvoval jako nejlepší ze třídy a později, když byl zaměstnancem OpenAI, napsal manifest o příchodu superinteligence. Tím na sebe hodně upozornil, ještě předtím se ale zapojil do zákulisních manévrů ve firmě a výsledkem bylo, že ji musel opustit.

Jemu se ale podařilo sblížit se s lídry Anthropicu, kteří podobně jako on či vrcholní zástupci Jane Street také hoví myšlenkám efektivního altruismu. Pověst génia a jakéhosi proroka umělé inteligence pomohla Aschenbrennerovi při zakládání investičního fondu, aniž by s trhy měl jakoukoliv zkušenost. Stačilo obecné přesvědčení, že vidí dál než jiní.

Jeho fond narostl během jara na 45 miliard dolarů, k čemuž mu výrazně pomohla páka – na každý vlastní dolar si půjčoval tři dolary. Jenže v červenci přišel výprodej technologických akcií, který jeho portfolio poslal do kolen a aureola zázračného dítěte pohasla. A to tvrdě zasáhlo i účetní knihy Jane Street.

Nešlo jen o Situational Awareness. Na Jane Street v červenci dolehl obecně útlum na trzích, který vyvolal mimo jiné šok ze schopností nových jazykových modelů z Číny. Ty poslaly ceny amerických technologických akcií dolů. „Nejvíc se bojíme prudkých propadů a kupujeme si na ně opce,“ napsalo podle agentury Reuters vedení Jane Street zaměstnancům. „Jenže ztráty se tentokrát rozprostřely do celého měsíce,“ dodalo.

To, že i Jane Street dostala tvrdý investiční direkt, částečně narušilo její mýtickou image. Mimo jiné tím vyšlo najevo, že firma, která o sobě říkala, že nenaskakuje na trendy, se v aktuální AI mánii také nechala strhnout.

Mimochodem v srpnu překlopila zhruba patnáct miliard dolarů veřejného dluhu do soukromého, oficiálně proto, že to je pro skupinu výhodnější. Roli ale zřejmě hrála i snaha, aby na její pochybení nebylo tolik vidět a aby mohla snáze uklidit nepořádek po Aschenbrennerovi, upozornil analytik Rob Dubitsky.

A reputačních problémů se na ni v posledních týdnech a měsících navalilo ještě víc. Například indický regulátor jí dočasně zakázal obchodovat a vyčíslil, že si na tamním trhu za dva roky přišla na 4,3 miliardy dolarů způsobem, který nazval „zlověstným schématem“. V květnu ji zase zažaloval správce konkurzní podstaty padlé kryptoskupiny Terraform Labs kvůli údajnému obchodování na základě vnitřních informací.

Jane Street všechna obvinění odmítá, tvrdí, že operuje na základě datových analýz a sázek na rozdíly v cenách. Nicméně pozornosti se na ni soustředí víc než dřív, přestože o trochu té slávy se zasloužila aktivně sama, neboť se už nějakou dobu snažila o sobě tu a tam dávat vědět prostřednictvím sporých mediálních vyjádření nebo spoluprací.

Je ale možné, že se teď vrátí do polohy, ve které ji Wall Street vnímala dřív – tedy jako záhadu. Sledovat ji přesto bude dobré, stejně jako další osudy Leopolda Aschenbrennera. Třeba už jen kvůli tomu, že se krátce po pádu svého fondu oženil se s blízkou spolupracovnicí zakladatele Anthropicu a že obřadu přihlížela jak řada lidí z tohoto startupu, tak z Jane Street.