Za podíl ve West Hamu zaplatil Daniel Křetínský 5 miliard. Klub se mezitím propadl do boje o záchranu

Situace v londýnském fotbalovém klubu trochu připomíná Spartu, kterou Křetínský vlastní. Proběhly velké investice do kádru, ale výsledky nikde.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

kretinsky-sparta-whu

Foto: EPH / CzechCrunch

Daniel Křetínský vlastní Spartu a má podíl ve West Hamu

0Zobrazit komentáře

Obrovské letní investice do nových posil, velká očekávání, ale místo toho zmar a propad v tabulce. Českým sportovním fanouškům to může připomínat fotbalovou Spartu, podobným scénářem si teď ale procházejí také ve východním Londýně, kde svá utkání v nejvyšší anglické soutěži hraje West Ham United FC. U obou nicméně najdeme společného jmenovatele. Je jím Daniel Křetínský, většinový majitel Sparty a od loňského roku také významný akcionář West Hamu. Tam sice nemá tak zásadní slovo jako v Praze, ale výkony Hammers, jak se West Hamu přezdívá, určitě sleduje nelibě. Za více než čtvrtinový podíl v klubu ostatně zaplatil pět miliard korun.

Když se v listopadu 2021 objevila zpráva, že jeden z nejbohatších Čechů a úspěšný byznysmen Daniel Křetínský investuje do anglického fotbalového klubu, byl West Ham po jedenácti odehraných kolech Premier League na průběžném třetím místě a až za ním byly týmy jako Liverpool, Arsenal nebo Manchester United. Zatímco v prvních jedenácti zápasech dokázal hned sedmkrát vyhrát, forma mu pak postupně uvadala a ve zbývajících sedmadvaceti utkáních zvítězil pouze devětkrát, nakonec skončil na sedmém místě. Pořád se ale jednalo o jedno z historicky nejlepších umístění Hammers v Premier League.

Rok předtím londýnský klub s kladivy ve znaku skončil dokonce šestý, navíc se dostal až do semifinále Evropské ligy, a tak letos v létě začal ve velkém utrácet za nové hráče. Nejdražšími posilami se stali Lucas Paquetá z Olympique Lyon a Gianluca Scamacca ze Sassuola, kteří v týmu doplnili mimo jiné dva české reprezentanty Tomáše Součka a Vladimíra Coufala. West Ham utratil kolem 180 milionů eur (zhruba 4,3 miliardy korun), přičemž v Evropě v létě nakupovaly posily za více peněz pouze dva kluby. Očekávání tak byla velká, vůbec se však nepotkala s realitou.

Na rozdíl od Sparty je West Ham v zisku

West Ham ve včerejším ligovém zápase s Brentfordem prohrál popáté v řadě, krčí se ve spodní části tabulky a reálně mu hrozí boj o udržení v nejvyšší soutěži. Nový spolumajitel z Česka tak nemůže být logicky příliš spokojen, byť sám se šéf Energetického průmyslového holdingu, z něhož pramení největší část jeho bohatství, ke svým aktivitám veřejně nevyjadřuje. West Ham United FC tento týden zároveň zveřejnil finanční výsledky za předchozí finanční rok, který skončil v květnu 2022. V něm byla mimo jiné oficiálně potvrzena částka, za kterou Křetínský do klubu vstoupil.

Za pětinový podíl v podobě nově vydaných akcií zaplatil 125 milionů liber. To je v přepočtu při kurzu z 10. listopadu 2021, kdy byla transakce uzavřena, zhruba 3,7 miliardy korun. Dalších sedm procent pak odkoupil od některých stávajících akcionářů. Pokud bychom počítali, že je pořídil za stejnou cenu, jako kupoval nově vydané akcie, dostaneme se na částku 43,75 milionu liber – a tedy celkovou sumu za nákup 27procentního podílu v londýnském fotbalovém klubu ve výši 168,75 milionu liber. V přepočtu s tehdejším kurzem jde o bezmála pět miliard korun.

West Ham United FC hraje své zápasy na London Stadium

Největším, byť už ne většinovým, akcionářem West Hamu zůstává Velšan David Sullivan, který drží 38,8 procenta. Následuje Daniel Křetínský s 27 procenty, Brit David Gold s 25,1 procenta a osm procent drží americký miliardář J. Albert Smith. Lehce přes jedno procento si pak dělí drobní akcionáři. Zajímavostí je, že odměnu ve výši jednoho milionu liber (zhruba 27 milionů korun) za přivedení nového akcionáře do klubu získala místopředsedkyně představenstva Karren Bradyová. West Ham si ostatně příchod nového akcionáře při komentování finančních výsledků pochvaluje.

„Získání nového investora dodalo kapitálové struktuře klubu další sílu a odborné znalosti a umožnilo nasměrovat finanční prostředky získané díky pokračujícímu růstu příjmů ve všech hlavních příjmových tocích do klíčových oblastí a navázat tak na pozitivní pokrok, kterého West Ham United v posledních letech dosáhl,“ stojí v klubovém prohlášení. Právě Křetínského investice ve výši 125 milionů liber je hlavním důvodem, díky kterému se mohl klubový čistý dluh snížit o 130 milionů liber (3,5 miliardy korun). Aktuálně činí 89 milionů liber (2,4 miliardy korun).

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

West Ham United FC vykázal čistý zisk před zdaněním ve výši 12,3 milionu liber (přes 330 milionů korun), zatímco v předchozí sezoně to byla ztráta přesahující 26 milionů (710 milionů korun). Do zisku se klub vrátil po třech letech, v nichž prodělal dohromady více než 100 milionů liber (přes 2,7 miliardy korun). Po Křetínského investici byly zároveň splaceny veškeré půjčky, které do klubu dali spolumajitelé David Sullivan a David Gold. Tržby meziročně i díky konci protipandemických opatření a účasti v evropských soutěžích vzrostly o 60 milionů na rekordních 252,7 milionu liber (6,9 miliardy korun).

Přestože David Sullivan sezonu 2021/22 označili za jednu z nejúspěšnějších ve 127leté historii West Hamu United, jelikož se klub umístil poprvé dvakrát za sebou v první sedmičce v Premier League a probojoval se až do semifinále velké evropské soutěže, tak následující ročník už takové hodnocení určitě nesnese. Pokud se výsledky mužstva, které trénuje David Moyes, nezlepší, budou Hammers bojovat o udržení v nejvyšší soutěži. A také tomuto možnému scénáři se klub věnoval ve své výroční zprávě.

soucek

Foto: WHU

Za West Ham nastupuje i český reprezentant Tomáš Souček

Stávající akcionáři se prý zavázali k tomu, že i kdyby klub sestoupil do nižší soutěže, jsou připraveni poskytnout potřebnou finanční podporu, aby mohl West Ham nadále bez problémů fungovat. Naposledy se Kladiváři loučili s Premier League v roce 2011, aby se do ní hned v následující sezoně vrátili. Zda tento scénář hrozí i letos, se teprve ukáže, nejvyšší anglická soutěž ještě není ani v polovině. Krátce po své investici sice Daniel Křetínský fanouškům West Hamu sliboval lepší scénář než na Spartě, kterou řídí už od roku 2004, ale na hřišti to zatím příliš nevychází.

Na sportovní úspěchy čeká Křetínský marně i na Letné, kde hraje své zápasy AC Sparta Praha. Ta jako historicky nejúspěšnější tuzemský fotbalový klub pod svým většinovým majitelem už téměř dvacet let strádá. Získala pouhé čtyři mistrovské tituly. Horší období měla jen v 70. letech, kdy dokonce poprvé a dosud naposledy sestoupila do druhé ligy. Aktuálně je v tabulce zhruba v polovině soutěže třetí. West Ham z případného srovnávání zase vychází lépe po finanční stránce. Zatímco se mu podařilo vykázat zmíněný zisk, Sparta realizovala v sezoně 2021/2022 ztrátu ve výši 407,1 milionu korun. Ve ztrátě je přitom pražský klub pod stávajícím majitelem dlouhodobě.

Mít dva kluby může být problém

Spartu stejně jako West Ham United vlastní Daniel Křetínský se svým slovenským souputníkem Patrikem Tkáčem prostřednictvím společnosti 1980s holdings. Právě ta je majoritním vlastníkem Sparty, v níž drží 99,9 procenta, a patří jí i zmíněných 27 procent v londýnském klubu, konkrétně ve společnosti WH Holding Limited. Celkem 56 procent a jednu akci drží v 1980s holdings Daniel Křetínský – který je i předsedou představenstva Sparty – společně s manažery ze skupiny EPH, a to v rámci společnosti EP Sport Holdings. Zbývající podíl ve výši 44 procent minus jedna akcie kontroluje Patrik Tkáč a skupina J&T Private Equity Group.

Už po loňském vstupu česko-slovenských podnikatelů do West Hamu se mluvilo o tom, že by v budoucnu mohli přikoupit další procenta a teoreticky klub ovládnout. Hlavní řídící organizace evropského fotbalu UEFA ovšem nedovoluje, aby měly dva kluby stejného majoritního vlastníka – minimálně by v takovém případě nemohly hrát ve stejné evropské soutěži včetně Ligy mistrů nebo Evropské ligy. Jelikož ve Spartě drží Křetínský s Tkáčem většinový podíl, ve West Hamu ho nabýt podle zmíněných regulí nemohou.

Podle britského magazínu Football Insider Křetínský aktuálně plány na zvyšování svého podílu nemá, i proto, že se ve Velké Británii věnuje možnému ovládnutí britské pošty. Podle deníku The Guardian nicméně čtvrtý nejbohatší Čech, jehož jmění český časopis Forbes naposledy vyčíslil na téměř 119 miliard korun, uzavřel se stávajícími akcionáři dohodu, v rámci níž by mohl za předem stanovených podmínek jejich podíly odkoupit. Není však jasné, jak dlouho tato omezená nabídka trvá a zda vůbec bude naplněna. Pokud by donedávna největší akcionáři West Hamu United Davidové Sullivan a Gold prodej klubu zvažovali, vše by se patrně začalo realizovat až po březnu příštího roku.

Tehdy totiž vyprší koncesionářská smlouva, kterou klub uzavřel se správci olympijského London Stadium, na němž od roku 2016 hraje své domácí zápasy. Britská vláda, která výstavbu stadionu financovala, totiž chtěla zajistit, že majitelé klub krátce po podepsání nájemní smlouvy na 99 let neprodají, a tak až do března 2023 nastavila následující daňová pravidla – pokud klub do deseti let od podepsání nájemní smlouvy v roce 2013 prodají za méně než 125 milionů liber, nezaplatí žádnou daň. Při sumě mezi 125 a 150 miliony odvedou 7,5 procenta, při částce od 150 do 200 milionů vzroste daň na 10 procent a při prodeji za 200 a 300 milionů na 12,5 procenta. Nad 300 milionů liber by to bylo 20 procent. Po loňské investici Křetínského klub odvedl správcům 2,6 milionu liber.

Tomáš Čupr, Yemi nebo Marek Palatinus. Připomeňte si naše nejzajímavější rozhovory roku 2022

O čem byly ty nejzajímavější rozhovory, které jsme v CzechCrunchi v roce 2022 pořídili? Připomeňte si dvacet z nich a inspirujte se.

Filip HouskaFilip Houska

rozhovory_1-2Rozhovor

Foto: CzechCrunch

Nejzajímavější rozhovory roku 2022

0Zobrazit komentáře

Zní to jako klišé, ale ano, i rok 2022 přinesl nespočet zásadních událostí, jak už těch šťastnějších, tak těch, které příliš mnoho úsměvu na tváři nevyčarovaly. A byť prim hrála témata jako válka na Ukrajině, inflace nebo zvyšující se ceny energií, my se nezaměřovali jen na ně. Naopak jsme na CzechCrunchi pokrývali celou řadu oblastí, z nichž teď, poslední den letošního roku, vybíráme dvacítku rozhovorů, které byste neměli minout. Posloužit vám mohou nejen jako inspirativní čtení.

***

Rohlíku zbývaly peníze na pár týdnů, ale zvládli jsme to. Češi se někdy zbytečně podceňují, říká Tomáš Čupr

Psal se rok 2014, v Česku se rozjížděl nový online supermarket s názvem Rohlik.cz a jeho zakladatel Tomáš Čupr plánoval, že by za pět let mohl v tržbách vykazovat deset miliard korun. Mnozí si klepali na čelo. Původní termín sice o kousek nestihl, ale teď už počítá miliardy v desítkách. „Dnes všichni říkají, že to přece bylo jasné,“ usmívá se čtyřicetiletý podnikatel, který ví nejlépe, jak těžké bylo se na tyto mety propracovat.

Z Česka se Rohlík postupně rozletěl do celé Evropy a mnozí investoři ho označují za budoucího šampiona svého trhu. Toho z něj chce udělat i Tomáš Čupr. „Víme, že se tam dostaneme, pokud budeme dělat dobrou službu,“ říká. Celý rozhovor čtěte zde.


Rodina, která Pražákům představila phở. Začalo to prodejem uzenin, říká majitel úspěšných podniků

V roce 2010 se na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad otevřelo bistro Phở Vietnam, za kterým stál činorodý manželský pár Tran Anh Tuan a Giap Thi Lan. Gastronomičtí pamětníci dobře vědí, že šlo tehdy o úkaz, jehož popularita raketově vzrostla a o kterém se začalo v kuloárech mluvit jako o místě, kam vyrazit na nejlepší phở v Praze. Zdá se, že jejich syn Jackie Tran Anh zdědil zápal pro podnikání.

V současnosti provozuje úspěšné podniky Cafefin, Mazelab a Format Coffee, čerstvě také Ăn Bistro Cafe, které mu rodiče svěřili. Po takřka třech dekádách proměňování českého gastronomického světa se totiž rozhodli, že z něj definitivně vystoupí. Celý rozhovor čtěte zde.


Jsem rád, že se Jana Žižku vůbec podařilo dát dohromady, říká Petr Jákl. Teď pracuje pro Hollywood

Původně to tak docela nebylo v plánu, film Jan Žižka se ale s poměrně velkým náskokem stal nejdražším projektem, který u nás vznikl. Pochopitelně si tím získal mnoho pozornosti už dlouho předtím, než ho kdokoliv viděl. A když konečně vstoupil do kin v Česku i v zahraničí, rozvířil diskuzi. Ať už o něm ale různí diváci říkají cokoli, Žižkovi může někdo jen těžko odepřít jednu věc – takový film u nás prakticky nemá obdoby. Celý rozhovor čtěte zde.


Česko může být lídrem, buďme jako Skandinávci. Udržitelnost je obří šance, říká šéf Komerčky

Už za čtyři roky chce mít Jan Juchelka z Komerční banky uhlíkově neutrální firmu. Sice si asi budou muset nakoupit zelené certifikáty, protože zaměstnanci budou vždycky dýchat a vypouštět z plic oxid uhličitý, ale na nulu se prý dostanou stůj co stůj. V důrazu na udržitelnost a fenomén známý pod zkratkou ESG je Komerčka zdaleka nejhlasitější, a to nejen mezi českými bankami. „Usoudili jsme, že tudy bude proudit nejvíc peněz,“ říká Juchelka. Celý rozhovor čtěte zde.


Energie už nikdy nebudou levné. Vládní válečná daň je paskvil, chci se bránit, říká investor Šnobr

Odborník na energetiku a minoritní akcionář ČEZ. Těchto pár slov dělá z Michala Šnobra v posledních měsících jednu z nejznámějších a nejhlasitějších postav zdejší byznysové scény. Především vláda to od něj schytává zleva i zprava. Kvůli tomu, jak svou neobratnou komunikací ovlivňuje cenu akcií, kvůli tomu, jak se staví k energetické krizi, kvůli parametrům daně z mimořádných zisků, kvůli (ne)zestátňování části ČEZu…

„Jsem rozčílený,“ přiznává v rozhovoru muž, který je také velmi úspěšný podnikatel, investor a blízký spolupracovník šéfa finanční skupiny J&T Patrika Tkáče. Celý rozhovor čtěte zde.


Jak pracuje Generace Z? Není korporátně zkažená, ale citlivě vnímá okolí, říká Karolína Čumriková

Někdo tvrdí, že jsou psychicky zhroucení. Jiní tvrdí, že se o nic nezajímají. Třetí tvrdí, že jsou líní a nepracují. Shodnout se však lze nejspíš jen na tom, že se jedná o lidi narozené po roce 1995 a jsou v historii první, kteří už vyrůstají v plně technologickém věku. Jedná se generaci Z – termín, který už zlidověl, je stále více vidět s tím, jak se zástupci této digitálně vyspělé a rozličné skupiny lidí postupně dostávají na pracovní trh. Podle Karolíny Čumrikové, která je sama její zástupkyní a vede tým podobně starých lidí, který pro ostatní píše web HeyFomo, jsou představy o této kohortě populace do značné míry zkreslené. Celý rozhovor čtěte zde.


Ministr Bartoš: Cílem je stavební úřad bez papíru. Digitální by měly být všechny služby pro občana

Jiný stát si nevyberete, říká v rozhovoru ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Mluví o tom proto, že chce dosáhnout, aby stát občana nezatěžoval byrokratickými formalitami. S tím má pomoci digitalizace. Časem to s ní má vypadat podobně jako třeba ve Finsku, kde na stavebních úřadech nemají ani jeden papír. Bartoš se ale chystá i na rozšíření služeb v portálu občana, který chce dostat do mobilu, a zavést i portál podnikatele. Celý rozhovor čtěte zde.


Můj první bitcoin? Přes esemesku a natáhli mě, půlka stála 15 korun, říká zakladatel Trezoru Palatinus

Trezor, český výrobce hardwarových kryptopeněženek, prochází výraznou obměnou. Loni firma v tržbách poprvé překročila miliardu korun, hledá lidi a čeká ji výměna na šéfovském postu – doyena bitcoinové scény Marka Palatina vystřídá jeho nástupce Matěj Žák. V ojedinělém rozhovoru oba popisují, proč fandí bitcoinu a jiným kryptoměnám moc ne, proč čipy nejsou svobodné a jak to chtějí změnit. A že Česku, už zase, ujíždí vlak. Celý rozhovor čtěte zde.


Yemi A.D. rozvíjí v USA svůj Moonshot. Mladí inovátoři mohou urychlit společenskou změnu, říká

Mám se skvěle. Tak začíná rozhovor s Yemim A.D., který je v době, kdy spolu mluvíme, v České republice, ale hned na úvod zmiňuje, že se blíží jeho přesídlení do Spojených států. Má tak za sebou několik intenzivních dnů, během kterých se snaží dle svých slov zpacifikovat vše, co je na domácí půdě třeba.

Za Atlantikem má totiž tentokrát v plánu zůstat delší dobu, minimálně do konce letošního roku. Bude se tam věnovat rozvoji úspěšné iniciativy Moonshot Platform, se kterou nyní může začít dělat velké věci. Mimo jiné také díky šesti set tisícové podpoře od Nadace Avast. Celý rozhovor čtěte zde.


Horu K1 jsem nepřetlačil vůlí ani silou, ale vím, že neuteče, říká horolezec Holeček

Mára Holeček toho dělá spoustu. Leze po skalách, leze po horách a své zážitky z divokého a nohou člověka mnohdy dosud netknutého terénu pečlivě dokumentuje, aby o nich následně psal, vydával dokumentární filmy a vyprávěl na besedách a přednáškách. Středobodem aktivit jednoho z nejzkušenějších horolezců současnosti je objevování nových výstupů na nejvyšší hory světa.

Na konci srpna se z jednoho takového vrátil. Společně s horolezci Tomášem Petrečkem a Radoslavem Grohem se pokusili neúspěšně zdolat majestátní, bezmála osmitisícový Mašerbrum v pohoří Karákóram, označovaný také jako K1. Celý rozhovor čtěte zde.


Z herečky iniciátorkou změn ve zdravotnictví. Za deset let chci být v čele nemocnice, říká Daňková

Opustila slibně se vyvíjející kariéru herečky s řadou divadelních, filmových a seriálových rolí a vrhla se do zdravotnictví. V oboru, který je pro ni smysluplnější, se dnes třicetiletá Andrea Daňková díky své energii a pracovitosti dostala až na pozici tajemnice ředitele Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. K tomu studuje zdravotnické právo a je součástí oborové expertní skupiny Prostě teď. Její cíl je jasný – zefektivnit zdravotnictví v Česku a uvést změny do chodu co nejdříve. Celý rozhovor čtěte zde.


Od hudby pro Machinarium až do Dubaje. Bez soundtracků bych se neuživil, říká český skladatel Floex

Nestává se často, aby se hráči na novou videohru těšili hlavně kvůli jejímu soundtracku. Pro tvorbu Tomáše Dvořáka, známého spíše pod uměleckým pseudonymem Floex, to ale platí. Už jeho první spolupráce s českým nezávislým studiem Amanita Design dala vzniknout hře Machinarium, která okouzlila svým bohatým světem a hudbou, jež mu vdechla život. Následovaly pak další projekty jasně ukazující, že nešlo jen o šťastnou shodou náhod. Celý rozhovor čtěte zde.


Příběh druhého nejbohatšího Čecha v Izraeli rezonuje. Komárka tu chtějí napodobit, hlásí fond Springtide

Na investice do správných příležitostí mají díky miliardáři Karlu Komárkovi přístup k takřka neomezenému kapitálu. Důležité je, aby tyto příležitosti fondu Springtide Ventures neutekly. A navzdory tomu, že jde o české investory, největší pozornost směřují do Izraele.

„Pravděpodobnost úspěchu startupů je zde výrazně vyšší než u nás doma. To není jen naše pozorování, potvrzují to i reálná data,“ popisuje jeden z partnerů fondu Karel Tušek, když se spolu setkáváme v jedné z globálně nejvýraznějších líhní inovativních startupů – v Tel Avivu. Celý rozhovor čtěte zde.


S doktorátem ze Stanfordu do Silicon Valley. Vědkyně s českými kořeny 20 let spojuje vědu a byznys

Barbara Paldus se od dětství díky svému otci, významnému českému vědci a emigrantovi do Kanady Josefu Paldusovi, setkávala s držiteli Nobelových cen. Na univerzitě začala studovat v sedmnácti letech. Po získání doktorátu z elektrotechniky tak bylo její kariérní směřování celkem jasné. Mohla začít vyučovat na MIT nebo na univerzitě v Calgary.

„Měla jsem ale pocit, že se o mě zajímají, protože jsem žena. Takže jim šlo hlavně o číslo do statistiky. Nikdy bych si tak nebyla jistá, jestli jsem pozici dostala proto, že jsem si ji zasloužila, nebo jenom proto, že vedení potřebovalo splnit kvóty,“ popisuje počátky přerodu z vědeckého do byznysového prostředí. Celý rozhovor čtěte zde.


Životní úroveň klesne, předpovídá Pavel Tykač. K rozvoji společnosti je potřeba levná a dostupná energie

Když vám člověk, jehož jmění se počítá v desítkách miliard korun, říká, že se budeme mít hůř, uznává, že to z jeho úst může znít trochu jako oxymóron. Pavel Tykač je však přesvědčen, že je prakticky vyloučené, abychom se měli stejně dobře jako v posledních letech. V exkluzivním rozhovoru jeden z nejbohatších Čechů mluví o žití nad poměry a také o tom, proč je nejen pro naši zemi klíčová levná a dostupná energie. Bez jeho elektráren bychom ostatně v Česku s teplem a energiemi nevyšli. A také proto rodák z Čelákovic svému byznysu dál věří. Celý rozhovor čtěte zde.


Mladí chtějí zažít krizi, upnuli se k záchraně planety, společnost se zadrhne. Filozofující miliardář Dobrovský je čím dál skeptičtější

Pro lidi, kterým je kolem dvaceti nebo třiceti let, byl Jan Dobrovský ještě nedávno nejspíš ne tak docela známou postavou. Díky podcastu, který natáčí pro Paměť národa spolu s populárním komentátorem Jindřichem Šídlem, teď ale jeho názory na tuzemskou politiku a její porevoluční vývoj poslouchají desítky tisíc lidí. Celý rozhovor čtěte zde.


Myši patří do nebe je nejdražší český loutkový film. Tradiční animace může konkurovat Hollywoodu, míní tvůrci

Loni v říjnu do kin vstoupil unikátní projekt – Myši patří do nebe se rozpočtem kolem sta milionů korun stal nejdražším loutkovým animovaným filmem, co kdy v Česku vznikl. Nyní ho lze označit za úspěch. Více než stotisícové domácí publikum výrazně rozšířilo uvedení ve více než pětadvaceti zahraničních zemích včetně Spojených států nebo Číny. Český animovaný film tak zase pro jednou prorazil i ve světě. Celý rozhovor čtěte zde.


Kniha si zaslouží žít delší dobu, říká Silke Horáková, které se z Albatrosu podařilo udělat miliardový byznys

V roce 2008 koupila Silke Horáková se svým manželem krachující dětské nakladatelství Albatros, pak přišla i nadace a filantropické začátky. O deset let později se pustila do projektu Tilia Impact Ventures, který podporuje firmy s pozitivním společenským dopadem. Pro CzechCrunch přiblížila nejen očekávanou budoucnost knižního trhu, ale právě i úspěchy na poli společenské odpovědnosti. Celý rozhovor čtěte zde.


Po fúzi jsem přikoupil další akcie. Na Gen může být Česko pyšné jako na Avast, říká Ondřej Vlček

Na střeše sídla v pražských Nuslích, na dveřích tamních kanceláří, na polštářích na gauči i na vestě Ondřeje Vlčka – tedy tam, kde dekády svítil název Avast – se teď vyjímají tři modrá písmenka Gen. Jde o nový název společnosti, která vznikla sloučením tuzemské antivirové firmy Avast a amerického protějška NortonLifeLock.

Obřím dealem za stovky miliard korun chtějí obě strany posílit svou pozici v kyberbezpečnostním světě. Dosavadní šéf Avastu a nově prezident Genu Ondřej Vlček v rozhovoru vysvětluje, co se teď chystá a jakou roli budou dál hrát Češi. Celý rozhovor čtěte zde.


Ruská armáda je bohorovná, dělá chyby, ale vydrží dlouho. Ukrajina otřásá světovým řádem, říká Bříza

Událostí, která nejvíc ovlivnila dění v roce 2022 a která bude mít zásadní dopad na život v celé Evropě také v roce 2023, je válka na Ukrajině. Kdy, jak a zda skončí, nevíme. Co ale víme, je, že ukrajinská armáda předvádí s podporou Západu mnohem lepší výkony než většina politiků, novinářů i odborníků čekala. A Rusko naopak působí podstatně slabším dojmem.

„Nesmíme ho podceňovat,“ varuje odborník na mezinárodní vztahy a jaderné arzenály Vlastislav Bříza a připomíná, že ruská konvenční vojska sice trpí mizernou kvalitou, ale že jeho nukleární zbraně a lidé, kteří je obsluhují a vyvíjejí, patří k těm nejlepším na světě. Celý rozhovor čtěte zde.