Změnili tvář Budějovic, teď fandí filharmonii i obří aréně. Doba temna a brblání je u konce, hlásí
Po ztroskotání projektu Národní knihovny na Letné tu dlouho chyběla vůle stavět skutečně reprezentativní veřejné budovy. To se nyní podle A8000 mění.
Příběh jednoho z nejvýznamnějších tuzemských ateliérů odstartoval už v 80. letech, a to z čisté rebelie vůči tehdejším pořádkům. „Z firmy mě vyhodili, nechtěl jsem chodit v bílém plášti,“ vzpomíná s úsměvem Martin Krupauer na konec svého působení ve státním podniku Stavoprojekt. Pláště tehdy projektanti nosili jako ochranu před tuší, pro mladého architekta to však byl symbol zkostnatělosti. Krátce před revolucí tak založil s Jiřím Stříteckým vlastní ateliér A8000, dnes mimo jiné vede i projektový tým Vltavské filharmonie a říká: „Skončila doba temna.“
Podle něj a druhého majitele A8000 Pavla Kvintuse tato „temná éra“ začala kolem roku 2008, kdy ztroskotal projekt Národní knihovny na Letné od architekta Jana Kaplického. V Česku pak dlouho chyběla vůle stavět skutečně reprezentativní veřejné budovy. „Teď vzniká nejen Vltavská filharmonie, která by měla vyrůst do roku 2033, ale také budoucí sídlo Janáčkovy filharmonie v Ostravě, koncertní sál v Brně nebo nové křídlo radnice v Ostravě. Navíc se staví další významné projekty,“ připomíná Krupauer.
Jedním z nich je třeba obří hokejová aréna v Pardubicích, kterou chystá miliardář Petr Dědek, mimo jiné majitel tamního hokejového klubu a skupiny firem pod hlavičkou DD Group. Tato hala by podle plánů měla být největší na světě. „Já všem velkým projektům opravdu držím palce. Stejně jako v případě filharmonie jde o něco, co přesáhne hranice této republiky. A je dobře, že se mění i vnímání veřejnosti ve prospěch podobně velkých počinů. Naplňuje mě to nadějí, protože pomalu končí brblání a snahy všechno brzdit,“ doplňuje architekt.
A8000 má za sebou od svého založení celou řadu projektů – podepsal se na moderní podobě Českých Budějovic, podílel se na realizaci pražského komplexu Zlatý Anděl nebo multifunkčního sálu Forum Karlín, rekonstrukci různých nádražních budov i výstavbě několika rezidenčních objektů. Aktuálně pracuje například na nové náplavce v Budějovicích, přestavbě slezskoostravské radnice či jednom z bloků v nové čtvrti u pražské Florence za 20 miliard korun, která vyroste na místě někdejšího železničního brownfieldu.
I přes všechny tyto zkušenosti se architekti z A8000 nakonec rozhodli, že se nezúčastní soutěže na podobu Vltavské filharmonie, byť si uvědomovali, o jak prestižní zakázku jde. „Společenský přínos projektu pro nás v tu chvíli převážil nad egem, i když nás samozřejmě lákalo budovu navrhnout. Řekli jsme si, že se můžeme přihlásit do soutěže, kam dorazí třeba 150 týmů, a mít minimální šanci na výhru. Anebo někdo od nás přejde na druhou stranu barikády a díky účasti v projektovém týmu do toho promítne všechno, co jsme se za ty roky naučili,“ vysvětluje Krupauer.
Sám se tedy teď projektu intenzivně věnuje a jeho úsilí nese ovoce: dokumentace pro stavební povolení je hotová, nyní běží jednání s úřady, v září chce tým o povolení požádat, na přelomu roku ho získat, příští rok připravit dokumentaci pro výběr dodavatele a ještě v roce 2027 zahájit stavbu. První koncerty by se měly filharmonií rozeznít o šest let později. „Jsem přesvědčený, že tomu tak skutečně bude. Nepálím energii na něco, čemu sám nevěřím. Na nereálné věci jsem starý a mám málo času.“
Při našem rozhovoru sedíme v takzvané Panelárně, jedinečném domě v bruselském stylu kousek od holešovického nádraží. Dříve se zde vyráběly betonové panely pro prefabrikované stavby, později budova prošla necitlivou rekonstrukcí a následně chátrala. Nakonec ji zachránili právě architekti z A8000, kteří společně s Krupauerovou rodinnou firmou 4 MTK do koupě a následné opravy investovali desítky milionů korun.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsDruhý ze společníků A8000 Pavel Kvintus působí v ateliéru od roku 2007, nastoupil do něj během studií v Brně. „Martin si mě všiml až někdy po třech letech, když jsem jako brigádník konečně ‚odtáhl první pořádné čáry‘ a dokázal, že můžu být pro firmu přínosem,“ směje se. „Talentovaných lidí jsou prostě mraky, každý architekt si o sobě myslí, že má na Pritzkerovu cenu,“ krčí Kvintus rameny s odkazem na prestižní ocenění v oblasti architektury.
I s jeho účastí se v uplynulých letech proměnila samotná typologie zakázek A8000. Po éře administrativních center a retailových parků přišel boom bytové výstavby, jenž stále trvá. V poslední době se však portfolio ateliéru výrazně rozšířilo – kromě zmíněných projektů přibývají i školy, školky, sportovní haly a rekonverze historických objektů a brownfieldů. „Baví nás vracet život do míst, která ztratila svou původní funkci,“ hlásí Kvintus.
Koneckonců jedním z nejlepších důkazů této filozofie je jejich vlastní sídlo – Panelárna. Jde o místo, kde se prolíná syrovost Holešovic s ruchem vlaků a parníků, což architekty okamžitě zaujalo. „Když tu vyjdete před barák, jsou tady přivaděče, betony, velká řeka, věže, moderní architektura… Ta nepražskost je inspirativní,“ pokračuje Kvintus s tím, že si zde připadá spíš jako v Rotterdamu než jako v Praze.
Téma vody a její blízkosti k člověku je ostatně něčím, co prochází celým portfoliem A8000. Ateliér se proto zamýšlí nad možnostmi, které přítomnost vodních toků ve městech nabízí. Zatímco dříve se na řeku nahlíželo jako na technickou infrastrukturu – něco jako dálnici –, kterou běžní lidé neměli možnost příliš využívat, architekti se teď soustředí na proměnu jejích břehů, aby lidé mohli s vodou žít v těsnějším kontaktu. Třeba v Českých Budějovicích tak pod jejich taktovkou vzniká nová náplavka přímo v centru.
A téma vody je spojené nejen s A8000, ale i s osobou Martina Krupauera. Před zhruba třiceti lety se totiž zapojil do územního plánování obce Lipno nad Vltavou – původní osada zanikla během vybudování přehrady v 50. letech minulého století, ta současná vznikla jako dočasné zázemí pro dělníky a brigádníky u staveniště. „S dokončením přehrady už vlastně neměla žádný důvod existovat. Po revoluci ovšem nastal její rozvoj,“ popisuje architekt.
Společně s podnikatelem Milošem Kratochvílem vlastní společnost Conduco, která v Lipně provozuje skiareál, hotel, restauraci, řeznictví, farmu, dětský park i stezku korunami stromů. V poslední době se ale v destinaci věnoval i menším udržitelným projektům. S ateliérem A8000 tady například navrhl cyklostezku procházející historickým vodním kanálem, kam se po letech odklízení tun odpadu vrací čistá voda.
A když přijde řeč na budoucnost, nástupnictví a kontinuitu, odpovídá Krupauer: „Rodinná firma to asi nebude nikdy.“ Jeho děti v jeho stopách nejdou a on sám pochybuje o tom, zda vůbec může architektonický ateliér dlouhodobě úspěšně fungovat na dědickém principu. „Ne každého baví pracovat ve světě, kde se za úspěch bere, když vyhrajete tři soutěže z deseti. Moje děti měly volnost, a tak si vybraly jiné cesty,“ uzavírá s úsměvem.
Mimochodem – název A8000 vznikl podle počítačového kódu ateliéru Krupauera a Stříteckého ve Státním projektovém ústavu obchodu, který získali ještě za minulého režimu.
