Raketa Falcon 9 od SpaceX vynesla loni v létě vesmírnou kapsli nazvanou Mission Possible a vypustila ji do kosmu. Ta přečkala průlet atmosférou, jenže pak jí selhaly padáky a zřítila se do Tichého oceánu i s nákladem – tím byly mimo jiné ostatky 166 lidí, které na oběžnou dráhu poslala americká firma Celestis, pořádající pohřby do vesmíru. Pro mnichovský podnik The Exploration Company, který nákladní modul vyvinul, to tehdy vypadalo jako neúspěch. Jenže o patnáct měsíců později je z něj jeden z nejzajímavějších evropských startupů.

V posledních dvou týdnech totiž firma oznámila dvě novinky, které nemají minimálně v evropském kosmickém byznysu obdoby. Nejdřív získala 450 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 9,3 miliardy korun, v investičním kole série C. Vedly ho americký fond Bessemer Venture Partners, londýnské Atomico a fond Scaleup Europe švédské skupiny EQT a přidali se také stávající akcionáři jako Balderton či Plural. Mělo by jít o největší kolo série C, jaké kdy evropská vesmírná firma uzavřela, a zároveň o nejvyšší investici do firmy z EU, kterou založila a vede žena. Celkem už startup posbíral bezmála 700 milionů dolarů.

Druhou zprávou byl kontrakt, který firmě zadala Evropská kosmická agentura ESA. Za 760 milionů eur, tedy asi 18,4 miliardy korun, má v programu ALADDIN zajistit autonomní zásobování Mezinárodní vesmírné stanice ISS, kapsle se k ní má připojit nejpozději v polovině roku 2029.

Evropa už jednou vlastní zásobovací loď měla. Automatické nákladní moduly ATV v letech 2008 až 2014 pětkrát doletěly k ISS, program ale skončil a starý kontinent se od té doby spoléhá na Američany a Rusy. Stejně tak při vynášení družic na oběžnou dráhu, kde po zpožděních raket Ariane 6 musela EU opakovaně využít služeb Elona Muska. „Evropa si přístup do vesmíru nemůže pronajímat,“ okomentoval realitu – a zároveň perspektivu – Alex Ferrara z fondu Bessemer.

Tvář The Exploration Company přitom neodpovídá představě o raketovém inženýrovi ani typickém startupistovi. Devětačtyřicetiletá Hélène Hubyová prošla nejprestižnějšími francouzskými školami: elitní École Normale Supérieure, pařížským institutem politických věd Sciences Po a École Nationale d’Administration, líhní francouzských ministrů a prezidentů. Začínala v konzultantské firmě FaberNovel a do vesmíru se podle svých slov dostala „náhodou“ – když se její manžel přestěhoval za prací do německých Brém, nastoupila tam v roce 2013 do Airbus Defence & Space.

Foto: The Exploration Company

+1

Během osmi let vystoupala v nadnárodní skupině až na pozici viceprezidentky, kde měla na starost evropský servisní modul pro americkou kapsli Orion, s níž NASA chystá návrat lidí k Měsíci. Působila i v Ariane Group, společném podniku Airbusu a Safranu, který staví již zmíněné evropské rakety Ariane. Vedle toho hraje na violoncello, miluje tenis, vyráží na skialpy a má čtyři děti.

Aby toho nebylo málo, byla u zrodu neziskovky Karman Project, která propojuje lidi z vesmírného průmyslu napříč zeměmi, rozjela také investiční firmu Urania Ventures zaměřenou na hluboké technologie. Postupně se zkrátka vypracovala v jednoho z nejvlivnějších lidí v evropském vesmírném byznysu.

Při práci v Airbusu prý pochopila, že Evropa má na to dosahovat skvělých výsledků, že jí nechybí talent a dovednosti, nicméně že za USA pokulhává v ambicích. A tak v roce 2021 odešla a založila The Exploration Company. „Když se na to podíváte racionálně, bylo to šílené rozhodnutí. Jde ale o to, čeho chcete v životě dosáhnout,“ přiznala v rozhovoru pro web investičního fondu EQT Ventures.

Firma formálně vznikla v létě 2021 a hned na podzim získala pět milionů eur. V únoru 2023 přišlo 40,5 milionu eur v sérii A, v listopadu 2024 zhruba 150 milionů eur v sérii B. Z hrstky lidí vyrostla firma s více než 550 zaměstnanci, kteří sedí v Mnichově, Bordeaux, Turíně, Spojených státech a Spojených arabských emirátech.

Paradoxní je, že dosud kapsle od TEC letěly do kosmu dvě a ani jednou to nedopadlo jasným úspěchem. První malou testovací kapsli Bikini vynesla v roce 2024 premiérová Ariane 6, kvůli problému horního stupně rakety se však k návratu do atmosféry vůbec nedostala. Druhá byla Mission Possible.

Na druhou stranu k dobývání vesmíru patří i neúspěchy, které dláždí cestu poznání, takoví Elon Musk či Jeff Bezos by o tom mohli vyprávět. Ostatně i Hubyová si uvědomuje, že na srovnávání se s americkými moguly je ještě brzy. „Bavit se o tom budeme, až naše produkty vzlétnou,“ odpověděla portálu Arab News.

Hlavním produktem Hélène Hubyové a spol. je kapsle s názvem Nyx, je to vlastně evropská obdoba lodi Dragon od SpaceX. Má unést až čtyři tuny nákladu, autonomně se připojit k vesmírné stanici, vrátit se na Zemi a letět klidně znovu, a to až pětkrát. Na rozdíl od SpaceX nemá startup zatím vlastní raketu a nahoru se dostane usazený na jakémkoli dostatečně silném nosiči. „Stavíme na vzájemné kompatibilitě,“ popsala svou vizi Hubyová pro magazín Deutsche Bank.

V budoucnu ovšem vlastní raketu mít chce. Ostatně většina nových peněz, které firma nabrala, nepůjde do kapsle, nýbrž do motoru Storm. Ten spaluje kapalný kyslík s biometanem v takzvaném plném stupňovitém spalování, nejefektivnějším a zároveň nejsložitějším cyklu, na kterém stojí i motor Raptor od SpaceX.

V Evropě ho dosud nikdo nevyvíjel a má pohánět právě budoucí supertěžkou opakovaně použitelnou raketu schopnou vynést 40 tun na nízkou oběžnou dráhu. „Kde potřebujeme hodně peněz, je stavba startovací rampy a samotné rakety,“ přiznala Hubyová serveru TechCrunch. Poptávku po službách firem, jako je ta její, prý v příštích letech potáhnou satelitní internet a datová centra na oběžné dráze.

The Exploration Company zapadá do širšího probouzení evropského vesmírného a obranného byznysu. Například další německý startup Isar Aerospace začátkem září dostal jako první soukromá firma raketu z kontinentální Evropy na oběžnou dráhu a miliardové sumy přitahuje i obranný Helsing.