Běžné banky jim nestačily. Kam tečou miliardy, které Češi získali prodejem svých životních firem
Podnikatelé z 90. let prodávají své firmy. Část miliard z prodeje Tescanu teď spravuje brněnský Jet Investment. Proč family office sází na fondy?
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
V roce 1991 založila čtveřice bývalých zaměstnanců brněnské Tesly firmu na elektronové mikroskopy. O tři dekády později se z Tescanu stal cíl globálních kupců. V prosinci 2022 prodali zakladatelé většinu firmy americkému investičnímu fondu Carlyle, podle odhadů CzechCrunche zhruba za sedm miliard korun. Letos v červenci převzala celý Tescan japonská korporace Shimadzu za více než 15 miliard korun.
Tescan není výjimka. „Generace podnikatelů, která budovala firmy v devadesátých letech, dnes přirozeně řeší nástupnictví, předání firmy nebo částečný či úplný exit,“ vysvětluje Marek Malík, managing partner brněnské investiční skupiny Jet Investment. Exitem se v investičním světě rozumí prodej firmy nebo podílu v ní. Podle Malíka čeká český trh v příštích letech významná vlna takových transakcí.
Prodejem ale podnikatelský příběh nikdy úplně nekončí. Majitelé, kteří desítky let řídili jednu firmu, najednou spravují balík peněz. A musí rozhodnout, co s ním dál. Rodiny zakladatelů Tescanu měly odpověď připravenou dřív, než se podepsala prodejní smlouva.
Marek Nechvátal spravoval majetek několika zakladatelů Tescanu už roky před prodejem a coby svěřenský správce jejich podíly zastupoval ve vedení firmy. Z této role vzešel i mandát, aby řídil celou transakci s Carlyle. Spolu s obchodním partnerem Petrem Němcem, dlouholetým finančním ředitelem Tescanu, už tehdy zároveň nachystali koncept rodinné investiční kanceláře. Takzvaná family office je firma, která spravuje majetek jedné nebo několika rodin, od investic po právní a daňové otázky.
„Tak zásadní rozhodnutí, jako je prodej celoživotního díla, musí mít předem jasně připravený scénář na to, co se bude dít po dni D,“ říká Nechvátal. Příprava podle něj pomohla i samotnému prodeji, protože se na něj tým díky tomu mohl plně soustředit. Rodinná investiční kancelář Electron Capital Partners (ECP) vznikla v roce 2023 a spravuje majetek čtyř rodin spojených s Tescanem. Tým zhruba deseti lidí má na starosti kapitál v řádu jednotek miliard korun.
Nechvátal, který předtím strávil patnáct let v soukromém bankovnictví, stojí v čele ECP jako managing partner. „Když spravujete majetek, který někdo desítky let budoval, nesete zodpovědnost nejen za jím vybudované životní dílo, ale i za jeho odkaz, který má být naplněn v budoucnu,“ popisuje. Často se mluví o tom, jak těžké je pro podnikatele přepnout z budování firmy do správy peněz. U Tescanu tahle fáze podle Nechvátala dramatická nebyla. S některými zakladateli se zná skoro dvacet let a pro jejich rodinné finance byl dlouhodobě klíčovou osobou. „Při naší velikosti byly výhody založení společného family office tak zřejmé, že to nebylo těžké rozhodování,“ dodává.
Co si nechat doma a co svěřit fondu
Rodinná kancelář s miliardami musí vyřešit, kterou práci zvládne sama a kde potřebuje specialistu. Tradiční přístupy privátního bankovnictví jsou podle Nechvátala vhodné spíš pro menší individuální investory. ECP ale volí dvě cesty. „Investiční projekty buďto sami přímo spravujeme a řídíme skrze vlastní dedikované týmy, anebo navážeme velmi úzkou a dlouhodobou spolupráci s těmi subjekty, které jsou v daném sektoru špičkami ve svém oboru,“ vysvětluje.
V praxi to znamená, že nemovitosti a startupy v portfoliu si řídí ECP sama. V Brně například připravuje dva projekty nájemního bydlení po 250 až 280 bytech a vlastní Průmyslový park Planá nad Lužnicí. Investovala také například do brněnského startupu Groundcom, který buduje síť pozemních stanic pro komunikaci se satelity, nebo do společnosti Carebot, která pomocí AI odhaluje rakovinu plic. Na private equity, tedy nákup podílů v nekótovaných firmách a jejich další rozvoj, si ale vybrala partnera. „V případě ECP to vnímám tak, že si interně řídí nemovitostní a venture investice, zatímco pro private equity si vybrali nás prostřednictvím fondu Jet 4,“ říká Malík.
ECP skrze fond kvalifikovaných investorů Jet 4 investovala desítky milionů eur. Malík v tomto rozhodnutí vidí širší posun. Počet rodinných kanceláří na českém trhu podle něj roste a mění se i jejich přístup. Zatímco dříve se snažily většinu investic realizovat vlastními silami, dnes se obracejí na zavedené private equity fondy. „Uvědomují si totiž, jak náročné je vybudovat vlastní tým a infrastrukturu, které dokážou dlouhodobě vyhledávat příležitosti, firmy úspěšně akvírovat, rozvíjet a následně dobře prodat,“ dodává Malík s tím, že takový tým je nutné budovat mnoho let.
Nechvátal Jet sledoval dávno předtím, než přišel velký vstup skrze ECP. Se skupinou spolupracoval v menším měřítku jako jeden z řadových investorů. V oboru se jim říká LP, z anglického limited partner – investor, který do fondu vkládá peníze, ale neřídí ho. „Měli jsme tedy zkušenost, jak k investičním cílům přistupují a jakou strategii dlouhodobě naplňují,“ říká.
Family office jsou velmi nároční klienti a jejich důvěru si musíte zasloužit. Bez historie, zkušeného týmu a prokazatelného track recordu to jednoduše nejde.
Rozhodující byl pro výběr podle Nechvátala přístup Jetu k firmám v portfoliu. Nejde o pasivní vlastnictví, ale o přímé zapojení do jejich řízení, v oboru se mluví o takzvaném hands-on přístupu. K tomu zkušenost s transformacemi, „kterými musí společnosti pod rukama finančních investorů procházet“.
Roli pak hrálo i to, že manažeři Jetu riskují vlastní peníze. Partneři a tým skupiny vkládají do fondu Jet 4 deset až patnáct procent jeho objemu, jak partneři fondu uvedli při jeho spuštění. „Nespravujeme jen peníze, jsme v roli spoluinvestorů. Ke každé investici se chováme, jako bychom ji kupovali sami,“ říká Malík. „Ve chvíli, kdy investor ví, že moje rodina i rodiny mých partnerů a naši manažeři mají v tom samém fondu vlastní peníze v takto významném podílu, mění se povaha celého rozhovoru.“
Kde vzniká hodnota
Rodinné kanceláře se podle Malíka při výběru rozhodují především na základě reputace a dlouhodobých historických výsledků investičních společností. Fondy Jetu podle dřívějších údajů skupiny, které zveřejnil CzechCrunch, vydělávaly v průměru 25 procent hrubého a 21 procent čistého výnosu pro investory. Poslední dva velké prodeje přispěly do fondu Jet 2 ještě vyšším anualizovaným zhodnocením (IRR), v případě Tedomu to bylo 43 procent, u Rockfinu dokonce 44 procent. „Takto vysokého zhodnocení rozhodně nelze dosáhnout se založenýma rukama,“ říká Malík.
Každou firmu podle něj vede projektový ředitel a nad ním manažer portfolia, kteří jsou do jejího chodu naplno zapojeni. Malík to ilustruje na konkrétní transakci: „Na příkladu Rockfinu je to dobře vidět. Během čtyř let se tržby společnosti téměř ztrojnásobily a EBITDA vzrostla na čtyřnásobek. Stálo za tím rozsáhlé rozšiřování kapacit, globální expanze a především intenzivní produktový vývoj. Jen v posledním roce před prodejem tvořily produkty a služby uvedené na trh během našeho působení téměř 40 procent tržeb společnosti. To ukazuje, že skutečná hodnota v private equity nevzniká samotnou akvizicí, ale především systematickým rozvojem firmy a podporou jejího růstu,“ dodává.
Klub od deseti milionů
Institucionální investoři, tedy rodinné kanceláře, banky, fondy fondů, pojišťovny či penzijní fondy, vkládají do fondů Jetu podle Malíka typicky deset až padesát milionů eur. Největší z nich mohou vedle fondu investovat i přímo do konkrétních transakcí. Takové koinvestice jim dovolují navýšit podíl v projektech, které jsou jim oborově nebo regionálně blízké.
Koinvestice zná i ECP z vlastní zkušenosti. Po boku Carlyle koinvestovala v Tescanu, kde je spolupráce už uzavřená, a v přerovské Meoptě, kde pokračuje. Od Jetu si Nechvátal slibuje spojení společného pohledu na region a na strojírensko-technologické firmy.
Jet 4 cílí na 350 milionů eur a navazuje na fondy Jet 1 až 3, které měly velikost mezi 125 a 200 miliony eur. Středně velcí investoři mohou do Jet 4 vstoupit napřímo od deseti milionů korun, menší kvalifikovaní investoři přes feeder fond společnosti Conseq. Dále Jet Investment spolupracuje s vybranými partnery z řad privátních bank, skrze které lze do fondu Jet 4 rovněž vstoupit. Investičním cílem fondu Jet 4 je koupit osm až dvanáct průmyslových firem v Česku, Polsku, Německu, Rakousku a na Slovensku v hodnotě od deseti do 60 milionů eur za kus. Horizont fondu je deset let, cílový roční výnos kolem 17 procent. Aktuálně má upsáno více než třetinu cílového kapitálu.
Celá skupina dnes podle svých údajů spravuje zhruba 17 miliard korun. Jen letos koupila z fondu Jet 3 třetinový podíl v holdingu, který vlastní výrobce ložisek ZKL, síť dětských heren Toboga, další pekárnu do skupiny Náš Chléb nebo holandský Bos Rubber pro společnost Regutec. Fond průmyslových nemovitostí Jet Industrial Lease staví haly v Gdaňsku a venture fond Jet Venture 1 má v portfoliu jedenáct startupů. O tom, jak se z Brna řídí miliardový kapitál, mluvili Igor Fait s Malíkem letos v květnu na konferenci Money Maker Brno.
Vlnu přicházejících prodejů Malík ale nechce zjednodušovat. „Ne všichni chtějí prodávat. Řada majitelů se snaží firmu předat další generaci nebo profesionálnímu managementu,“ říká. Firem založených po roce 1989, jejichž majitelé tuto otázku řeší, ale podle něj rychle přibývá: „Máme připravený kapitál a aktivně se díváme po firmách, jejichž majitelé stojí právě před podobným rozhodnutím a hledají partnera pro další fázi růstu a rozvoje společnosti.“
