Tak tohle je zpráva roku. Fráze, kterou jsem kamarádům u piva letos říkal paradoxně několikrát. V hospodě, protože tyto zprávy často přicházely v pozdních večerních hodinách. A opakovaně, rok 2021 jich totiž jednoduše přinesl několik. Jde o transakce, které nejenom díky své velikosti mají potenciál v příštích letech zahýbat vývojem tuzemské technologické, startupové, a tedy i byznysové scény.

I když v tomto přehledu zmiňujeme prodej Avastu, Mall Group či Twista do zahraničních rukou a v případě Rohlíku a Rossumu historicky obrovské investice do tuzemských startupů, letošní rok byl na větší i menší dealy opravdu bohatý. Pokud nechcete, aby vám v dalším roce unikly, přihlaste se k odběru newsletteru CCVC, v němž každý měsíc přinášíme přehled všech transakcí, které se udály na tuzemské venture kapitálové scéně.

Prodej Avastu za 186 miliard korun

Historicky největší akvizice původem české firmy a vznik nového globálního antivirového království. Tuzemský gigant Avast v nočních hodinách v srpnu potvrdil původní zprávy o tom, že se chystá spojit se svým americkým protějškem NortonLifeLock. Cena? Rozmezí 8,1 až 8,6 miliardy dolarů, podle tehdejšího přepočtu 175 až 186 miliard korun.

V listopadu spojení dvou společností posvětili také akcionáři a několik týdnů předtím i americké ministerstvo spravedlnosti. Fúzi však ještě musí schválit regulátoři v dalších zemích, uzavření transakce se proto očekává kolem poloviny příštího roku. Největší potenciální překážky by však již měly být překonány.

Na spadnutí tak je jeden z největších obchodů, jaké Česko pamatuje. Konečná hodnota transakce bude záležet na akcionářích, kteří mají na výběr mezi dvěma možnostmi – buď za své akcie získají většinu odměny v hotovosti, nebo zvolí méně hotovosti a více akcií NortonLifeLocku. Na základě jejich rozhodnutí se tak cena bude pohybovat ve zmiňovaném rozmezí.

„Je to velmi důležitý milník pro Avast a jde o důležitou událost také pro Českou republiku,“ komentoval obchod šéf Avastu Ondřej Vlček, který se má podílet i na řízení nově vzniklého subjektu. Transakce má přitom potenciál ovlivnit technologickou i startupovou scénu, a to díky zaměstnaneckým akciím i efektu takzvaných startupových mafií. Podrobně jsme se možným dopadům věnovali zde.

Prodej Mall Group za 24 miliard korun

V pozdních nočních hodinách, tentokrát však v listopadu, ukončil několikaměsíční spekulace o svém prodeji jeden z největších hráčů tuzemské e-commerce scény Mall Group. Jeho novým vlastníkem bude polská skupina Allegro, která po odečtení dluhu zaplatí 931 milionů eur, tedy zhruba 23,6 miliardy korun.

Na transakci vydělá trojice investorů, kteří vznik a budování Mall Group financovali. Po čtyřiceti procentech ve skupině držela finanční skupina PPF a také EC Investments miliardářského dua Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Zbylých dvacet procent připadalo skupině Rockaway Capital zakladatele Jakuba Havrlanta, jenž byl hlavním strůjcem i realizátorem plánu vybudovat z Mallu obřího e-commerce hráče.

Prodej do rukou nového vlastníka se však netýká celé skupiny Mall Group. Již před transakcí z ní byl vyčleněný online supermarket Košík.cz, internetová televize Mall.tv i platební služba Mall Pay. Před dokončením transakce, kterou v prosinci posvětil tuzemský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, má dojít také k vyčlenění skupiny e-shopů Vivantis, která loni pokračovala v rychlém růstu. Naopak je do akvizice začleněný logistický operátor WeDo.

Podle Jakuba Havrlanta přitom šlo o pátý největší obchod za uplynulou dekádu, kdy zahraniční investor koupil ryze českým kapitálem ovládanou původně tuzemskou společnost. Před nynějším nákupem Mall Group zůstal zmiňovaný prodej Avastu, prodej menšinového podílu v Cetinu, prodej části EP Infrastructure a prodej gumárenské skupiny ČGS Holding. Na další zajímavá čísla o transakci se můžete podívat zde.

Exit Twista za 2,2 miliardy korun

O největší exit tuzemské startupové scény se letos postaralo Twisto. Fintech, jenž působí v oblasti takzvaných odložených plateb, kdy uživatel může nakoupit dnes a zaplatit až třeba za měsíc, po osmi letech od založení začíná novou kapitolu. V květnu oznámil, že v transakci za zhruba 89 milionů eur, tedy přes 2,2 miliardy korun, směřuje do rukou australského Zipu.

Společnost obchodovaná na australské burze poprvé do Twista investovala již začátkem roku, když se účastnila finančního kola ve výši 440 milionů korun. Získání tuzemského startupu pro Zip představuje důležitý krok v plánované evropské expanzi. V rámci vypořádání transakce byli vyplaceni všichni stávající investoři, kteří do Twista poslali v přímých investicích přes 860 milionů korun. V listopadu byl prodej fintechu oficiálně uzavřen.

„Je to po osmi letech další kapitola, kdy se z Twista jakožto dosud středoevropského hráče stává hráč globální. Spojení se Zipem nám otevírá brány nejen do západní Evropy a na velké trhy, ale také se konečně po těch letech můžeme podívat Klarně do očí,“ komentoval v CzechCrunch Podcastu zakladatel a šéf Michal Šmída s narážkou na jednoho z největších hráčů v oboru, kterým se při zakládání Twista sám inspiroval. O zkušenosti, jak se připravit na úspěšný exit, se kromě Twista podělily také další tuzemské startupy.

Čuprova jízda na jednorožci jménem Rohlík

Vyspělost startupové scény v dané zemi se do určité míry dá vyjádřit i tím, jestli už zplodila jednorožce, tedy startup s valuací vyšší než jedna miliarda dolarů. Ostatně nyní už bájných zvířat různě po světě podle databáze CB Insights pobíhá přes devět set (a kvůli tomu už toto označení ztrácí na vzácnosti). Začátkem tohoto roku však mezi nimi nebyla Česká republika, což se změnilo v první červencový den, kdy to změnil Tomáš Čupr a jeho online supermarket Rohlík.

Rohlík tehdy oznámil získání své dosud poslední investice ve výši 100 milionů eur, v přepočtu 2,5 miliardy korun, a hodnota firmy v ní byla stanovena na 1,2 miliardy dolarů. Jde tak o startupovou zprávu roku. Zajímavostí je, že přesně čtyři měsíce předtím Tomáš Čupr oznámil, že od investorů získal 190 milionů eur, tedy asi pět miliard korun – což je doteď historicky největší investice do tuzemského startupu.

Online supermarket získaný kapitál využívá na velkou zahraniční expanzi. Zákazníci v Česku jej znají jako Rohlik.cz, v Maďarsku působí pod značkou Kifli.hu, v Rakousku Gurkerl.at a v Německu Knuspr.de. Pokud v příštím roce zavítáte do Milána nebo Bukurešti, budete si tam moci objednat potraviny přes službu Sezamo – právě těmito městy v Itálii a Rumunsku zahájí Rohlík své tamní působení. Dalším cílem v příštím roce bude španělský Madrid.

Na to, co získání statusu jednorožce znamená pro tuzemskou startupovou scénu, jsme se komplexně podívali zde. Můžeme však očekávat větší pozornost velkých zahraničních fondů, což může mít pozitivní vliv na vyšší valuace a jednodušší získání investic dalších startupů. A například i samotní čeští zakladatelé mohou mít vyšší ambice. Vydělat na případném exitu z Rohlíku mohou i jeho tuzemští investoři, což pomůže podpořit jejich kredibilitu i visibilitu.

Rychlejší než Rohlík. Vycházející startupová hvězda Rossum

Rohlík vznikl v roce 2014, jednorožcem se stal o sedm let později. Potenciál předběhnout jej v rychlosti získání tohoto označení má však doteď relativně nenápadný startup Rossum, jenž zjednodušeně řečeno učí počítače číst dokumenty. Letos se postaral o další startupový rekord, když v říjnu oznámil získání investice 100 milionů dolarů, tedy bezmála 2,2 miliardy korun.

Výší investice se zařadil za zmiňovaná letošní dva kola Rohlíku jako třetí největší, jakou kdy tuzemský startup získal. Rossum však online supermarket předběhl v rychlosti – jde o historicky nejvyšší investici tzv. Series A, kola Rohlíku byla až v pozdějších fázích Series B a Series C. A došlo k ní už po čtyřech letech od založení.

Aktuální hodnota Rossumu se dle informací CzechCrunche pohybuje v řádu vyšších stovek milionů dolarů a startup se tak řadí mezi další kandidáty na status bájného tvora s rohem na hlavě. Je však možné, že jej ještě předběhnou další startupy českých zakladatelů, avšak se sídlem mimo tuzemsko – Productboard, Shipmonk nebo Mews. Všechna tato jména včetně Rossumu jsme ostatně zařadili do našeho výběru pětadvaceti startupů, které se v příštích letech vyplatí sledovat.

Z novinářského hlediska bylo nejzajímavější asi načasování oznámení této rekordní investice Rossumu. Zpráva spatřila světlo světa ráno ve středu 24. října a odstartovala maraton méně než 48 hodin, během kterých se s dalšími investicemi i exity českých startupů doslova roztrhl pytel. Na večerním pivu jsem vyprávěl o historicky největší kadenci zajímavých transakcí v tak krátké době.

Konkrétně: startup Resistant.AI získal 16,6 milionu dolarů, ThreatMark získal tři miliony dolarů, Dataddo získalo milion dolarů, exit ve stovkách milionů korun oznámilo Avocode i nenápadní vývojáři DataSentics. A aby toho nebylo málo, bratia Slováci přišli s velkým exitem aplikace Sphere, kterou koupil Twitter ještě před jejím vstupem na trh, a investiční kolo za dva miliony eur uzavřelo Sensoneo.

Divoká karta: Credo Ventures a sázka na UiPath

Tohle už ani nebyl jednorožec, ale rovnou kometa. Původem rumunský startup UiPath vyvíjel automatizační software celých deset let a až v roce 2015 šel hledat podporu investorů. Jedním z prvních byl také Ondřej Bartoš z tuzemského venture kapitálového fondu Credo Ventures, jenž v celkem třech kolech do startupu investoval osm milionů dolarů.

V průběhu let pak UiPath rychle rostl a během dubnového vstupu na burzu podle oficiálních dokumentů Credo ve startupu drželo podíl ve výši 3,6 procenta, který byl tehdy oceněn na 812 milionů dolarů, tedy závratných 17,5 miliardy korun. Podle portálu Sifted šlo o zhodnocení investice o 220 tisíc procent, což je jeden z historicky největších nárůstů hodnoty evropských venture kapitálových fondů. Hodnota akcií firmy však v průběhu dalších měsíců klesala.

Ondřej Bartoš den po vstupu UiPath na burzu v rozhovoru pro CzechCrunch přiznal, že jen těžko věří, k jakému úspěchu vlastně došlo. Byl to každopádně dlouhodobý proces s pořádnou dávkou štěstí.

„Nikdo neměl tušení, že by z UiPath mohla vzniknout až taková pecka. Je potřeba si uvědomit, že mluvíme o jednom z nejúspěšnějších softwarových IPO (první veřejná nabídka akcií – pozn. red.) historie u jedné z nejrychleji rostoucích enterprise software firem historie. Až takhle optimistický jsem nebyl,“ přiznal s úsměvem Bartoš.